Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czPortage stavěné 
. Začínám mít pocit, že si z nás vývojáři Firefoxe dělají bohapustou srandu
No jo, ale působí to: říkal jsem si, že zas tolik ty novinky zkoušet nemusím, abych měl nějaké vývojové verze Firefoxu, ale když už to teď má v názvu beta, tož to bych to mohl zkusit, i když je to zatím jen RC beta
Udělali pár změn (např. záložky už se nezmenšují donekonečna), ale skutečně nevím, proč je to teprve rc na beta verzi - od kdy se dělá rc na beta verze? Od toho jsou snad alfa verze, ne?Oproti třetí alfaverzi nebylo provedeno jen "pár změn", ale nejméně několik set změn (oprav chyb a novinek). Vývojáři potřebují tato sestavení předcházející betaverzi otestovat intenzivněji (včetně provádění tzv. Quality Assurance - záruky kvality) než běžné denní/noční sestavení, protože se od skutečné betaverze očekává širší rozšíření oproti těm denním/nočním sestavením či alfaverzím, a i proto bylo pro betaverzi pozastaveno přidávání nových vlastností a připravují jen opravy chyb: http://developer.mozilla.org/devnews/ http://forums.mozillazine.org/viewforum.php?f=23
Kdysi platilo, že pokud nejste vývojář ani tester, pak by vás betaverze neměla zajímat a měl byste počkat na vydání finální verze. Pak se nám to nějak posunulo o stupeň dolů, betaverze si instaluje kde kdo a pro vývojáře jsou RC betaverze… Doufám, že to nebude takhle pokračovatCo se v této věci kdy kam posunulo? Nic. Platí to, co jsem již odkazoval dříve: http://wiki.mozilla.org/Firefox2/Schedule Betaverze není určena koncovým uživatelům, není propagována na webech mozilla.com, mozilla-europe.org ani na CZille, uživatelům současné aktuální stabilní verze není/nebude standardně nabízena v rámci systému aktualizací a tak dále. Pro "širší veřejnost a raným osvojitelům" jsou určené až kandidáty na vydání konečné verze, všem ostatním jsou určené až konečné verze. Abychom se vrátili k podstatě věci, na samotné zprávičce není nic špatného a na vydání kadidáta na betaverzi také ne. Kdo chce, může tu informaci využít tak, že si tu verzi stáhne a vyzkouší, nebo počká až na skutečnou betaverzi, o níž vytuší, že již zřejmě bude brzy (v následujících dnech), nebo počká třeba až na konečné verze nebo si té informace nevšimne vůbec, protože ho ten prohlížeč třeba ani nezajímá. Tato verze je skutečně primárně určena komunitě vývojářů a testerů včetně lokalizátorů, která to označení chápe, pro vás tedy zřejmě vhodná není.
Pro mne RC beta znamená určení úzké skupině aktivních vývojářů, provádějí se na ní např. automatizované testy, ale označení RC je víceméně interní věc těch vývojářů, která sice nemusí být tajná, ale rozhodně by se neměla propagovat nebo objevovat ve zprávičkách.Já s vámi v tomto naprosto souhlasím, já na jednom českém technickém serveru také nepodlehl módní mediální mánii, abych informoval o nějakém Firefoxu 2 RC1 beta 1. Podívejte se prosím na web Mozilla.com, Mozilla Eruope, CZilla, MozillaZine a další oficiální/spřátelené weby. *Nikde* nenajdete zmíňku informaci o této verzi, žádná tisková zpráva, nic. To, že se nějaký novinář nebo server považuje za důležité o takové verzi informovat veřejnost na zákaldě bedlivého sledování ftp Mozilly nebo vývojářských fór a/nebo konferencí je jejich rozhodnutí a jejich zodpovědnost.
První verze, která by měla zajímat testery, lokalizátory, vývojáře rozšíření apod. je podle mne až první beta.Podle vás ano, ale skutečnost je jiná, protože si to situace vyžaduje: http://developer.mozilla.org/devnews/ http://forums.mozillazine.org/viewforum.php?f=23 Vždyť i třeba výrobce Opery před vydáním deváté verze zavedl vydávání aktuálních vývojových verzí několikrát týdně pro okruh testerů prohlížeče a rozšíření (rozlište prosím od vývojářů webů), testerů a lokalizátorů - zeptejte se třeba CZilly, proč je důležité pracovat na lokalizacích již v této vývojové fázi. Je důležité testovat a vylepšovat vývojové verze prohlížeče co možná nejdříve, a co možná nejintenzivěnšji, hlavně včas.
První verze, která má zajímat širší veřejnost a rané osvojitele je ostrá verze, žádné její RC předverze.RC verze se od konečné verze liší zpravidla opravami nejzávažnějších chyb na základě zpětné vazby od betaverzí. Prakticky je to kvalitativně srovnatelný (téměř totožný) produkt s konečnou verzí, lišící se zpravidla v tolika jednotlivostech, že by je bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Přesto je v takové fázi vývoje výrobce odhodlán produkt intenzivně testovat a zhromáždit a vyhodnoti zpětnou vazbu (nejčastější pády, nesprávné fungování některých částí, instalace za různých podmnínek, lokalizace...), než vypustí jeho konečnou verzi mezi stamiliony uživatelů.
To, že se nějaký novinář nebo server považuje za důležité o takové verzi informovat veřejnost na zákaldě bedlivého sledování ftp Mozilly nebo vývojářských fór a/nebo konferencí je jejich rozhodnutí a jejich zodpovědnost.To ale ještě neznamená, že je zveřejnění takové zprávy správné. A je myslím správné takového novináře upozornit, že RC beta není určená pro veřejnost, že je to zhruba stejné, jako kdyby zveřejňoval zprávu ještě před tím, než projde redakcí. Chápu, že pro vývojáře rozšíření nebo lokalizační tým může být užitečné zabývat se i verzemi před první betou. Ti ale mají pořád blíž k aktivním vývojářům, sledují vývoj programu průběžně. Takže ti budou o nových verzích stejně vědět, pořád ještě není nutné informace o nějakých pre-beta verzích rozšiřovat mimo "okruh zasvěcených".
RC verze se od konečné verze liší zpravidla opravami nejzávažnějších chyb na základě zpětné vazby od betaverzí. Prakticky je to kvalitativně srovnatelný (téměř totožný) produkt s konečnou verzí, lišící se zpravidla v tolika jednotlivostech, že by je bylo možné spočítat na prstech jedné ruky.Přesto je to stále produkt, který by se neměl běžnému uživateli dostat do ruky, běžný uživatel by se takové verze produktu měl dokonce trochu bát. Samozřejmě, mezi uživateli Linuxu asi nenajdeme moc těch, kteří by byli v tomto pojetí běžnými uživateli, ještě nedávno mezi "běžnými uživateli" jistě nebyl Linuxák ani jeden. Přesto by si ale kdokoliv, kdo začne používat nějakou betaverzi, měl neustále uvědomovat, že experimentuje, a že betaverze není určena k běžnému používání, ale k testování. Netvrdím, že zrovna tým Mozilly je ten, kdo posouvá hranice toho, která verze je určena pro běžné uživatele. Ale obávám se, že v příštím čísle časopisu Computer bude vedle objevného tipu o tom, že pro práci se schránkou ve Windows netřeba používat jen myš, ale existují i klávesové zkratky, bude přiložené i CD, na kterém bude mimo jiné Firefox 2.0 beta. Za to samozřejmě nikdo z týmu kolem Mozilly nemůže, ale připadá mi, že ten tým se tomuhle tlaku až příliš poddává, místo aby proti tomu rozhodně bojoval. A je na tom až příliš vidět snaha soutěžit s MS, protože oni už mají betu a dávají jí veřejnosti, tak my taky. Microsoftu nic jiného nezbývá, musí nějak dát marketingově najevo, že nevyklidil pozice na trhu prohlížečů, tak má už třetí betaverzi, a přitom stále neví, pro které operační systémy ten prohlížeč bude. Mozilla by si ale mohla tohle marketingové matení pojmů odpustit, i když to zatím dělá jen velmi decentně a vpodstatě neškodně, resp. zatím většinou přihlíží, jak to dělají ostatní za ní a "pouze" se tomu nebrání.
Problém to není. Je to jen žonglování s termíny s cílem zamlžit skutečný stav věci.Dovolte mi prosím se vás dotázat, jaký skutečný stav věci se tímto termínem podle vás zamlžuje. Pro mě je to označneí plně srozumitelné.
Nedivte se, že se to některým lidem nelíbí. Na podobné praktiky byli totiž dříve zvyklí jen u komerčních projektů, ne u open source. Tam totiž není třeba vymýšlet zavádějící označení "pro zmatení nepřítele", protože uživatel není považován za "nepřítele". Bohužel u Firefoxe mám čím dál větší pocit, že už to není tak úplně pravda, a že přebírá zvyklosti komerčních produktů včetně těch negativních… :-(Nezlobte se prosím na mne, ale já vám skutečně nerozumím, proč by měl být uživatel zmaten. Běžný uživatel má používat konečné (stabilní) verze, které jsou výrobcem propagovány a servírovány aktualizačním systémem. To označení "kandidát na betaverzi" slouží jen pro výrobce a komunitu vývojářů, testerů a lokalizátorů. Nikdo z nich nemůže za to, že se o této "předbetaverzi" rozepisují média a že u nezapojených lidí může vyvolat rozpaky. Dle mého by naopak výrobce a komunita selhali, pokud by tuto "přebetaverzi" nevydali a řádně ji neotestovali dříve, než bude oznámena skutečná betaverze, a riskovali tak některé nepříjemné regrese / chyby zavlečené třeba na poslední chvíli (v posledních hodinách nebo dnech). Tímto zvláštním označením a "vypíchnutím" a cíleným testováním kandidátů je možné je otestovat intenzivněji a mezi mnohem větším částí komunity než běžné denní/noční verze a připravit půdu pro solidní betaverzi. Pokud tento prohlížeč opravdu sledujete a porovnáte ho třeba s Internet Explorerem nebo Operou, pak zřejmě z vlastní zkušenosti potvrdíte, že již alfaverze Firefoxu 2 byly kvalitativně a stabilitostně na vyšší úrovni než třeba první betaverze Internet Exploreru 7 nebo Opery 9.
Bohužel mám čím dál větší pocit, že takový postoj je u celého týmu dost typický. Dodnes si pamatuji, jak můj velmi slušně a opatrně formulovaný požadavek - šlo o to, aby po určité změně měl uživatel možnost výběru mezi původním a novým chováním - byl odpálkován takovým způsobem, že jsem na nějakou dobu ztratil chuť do bugzilly cokoli psát. A to je bohužel další věc, která je pro Mozilla team typická: pokud dojdou k závěru, že chtějí něco změnit, zásadně nedají uživateli možnost vybrat si mezi starým a novým chováním.
Právě to, v kombinaci s pro mne velmi nepříjemnými změnami uživatelského rozhraní (zejména nový Gtk filepicker ve verzi 1.5 a změny fungování bookmarků a zrušení tlačítka pro zavření tabu ve verzi 2.0 (resp. jeho nahrazení tlačítky na jednotlivých záložkách)), je důvodem, proč i když mám Firefox rád, stále častěji pokukuji po Konqueroru, zda by pro mne už nebyl přijatelnou alternativou. Jen doufám, že dokážete pochopit, že toto píšu proto, abych Firefoxu pomohl, a nebudete si to opět vykládat jako nějaký útok na Firefox, na nějž byste měl odpovědět protiútokem. A že mne nezačnete přesvědčovat, že tomu vůbec nerozumím a že ty změny uživatelského rozhraní jsou pro mé dobro. Nejsou, všechny ty změny pro mne výrazně zhoršují ovladatelnost prohlížeče. Ano, pro někoho jsou to změny k lepšímu, možná i pro většinu uživatelů; ale proč, proboha, to zatvrzelé odmítání možnosti výběru?
Víte v čem je váš problém? Že se nedokážete dívat s kritickým odstupem a na jakoukoli zmínku, která vám připadá jako kritická, se snažíte okamžitě zadupat do země místo toho, abyste se nad ní zamyslel a případně si vzal ponaučení.Myslím, že se mýlíte.
Všiml jsem si toho u vás už dříve a teď to vidím opět. Místo toho, abyste vzal na vědomí, že někomu připadá označení té verze matoucí (a ostatně i původně chybný a následně opravený text zprávičky naznačují, že tam opravdu k chybné interpretaci může snadno dojít), okamžitě vyrazíte do protiútoku a zcela zbytečně začnete bojovat za svou pravdu.Já pouze vyslovil názor/domněnku, že mě to označení připadá srozumitelné. Že se v něm utopí, resp. si ho zplete redaktor nebo novinář při psaní kontroverzní a možná zbytečné zprávičky (neboť podle podobného přístupu by musel informovat i o RC2 a RC3 na betaverzi) je přece už trochu něco jiného.
A zrovna tak zbytečně do toho začnete zatahovat konkurenční prohlížeče, o kterých vůbec nebyla řeč a které s tím nijak nesouvisejí.Psal jste o negativních praktikách přebíraných u konkurence, tak jsem na to reagoval. Domnívám se, že ta reakce byla věcná a k tématu.
Bohužel mám čím dál větší pocit, že takový postoj je u celého týmu dost typický. Dodnes si pamatuji, jak můj velmi slušně a opatrně formulovaný požadavek - šlo o to, aby po určité změně měl uživatel možnost výběru mezi původním a novým chováním - byl odpálkován takovým způsobem, že jsem na nějakou dobu ztratil chuť do bugzilly cokoli psát. A to je bohužel další věc, která je pro Mozilla team typická: pokud dojdou k závěru, že chtějí něco změnit, zásadně nedají uživateli možnost vybrat si mezi starým a novým chováním. Právě to, v kombinaci s pro mne velmi nepříjemnými změnami uživatelského rozhraní (zejména nový Gtk filepicker ve verzi 1.5 a změny fungování bookmarků a zrušení tlačítka pro zavření tabu ve verzi 2.0 (resp. jeho nahrazení tlačítky na jednotlivých záložkách)), je důvodem, proč i když mám Firefox rád, stále častěji pokukuji po Konqueroru, zda by pro mne už nebyl přijatelnou alternativou.To je vaše volba. Používejte to, co vám nejvíce vyhovuje. Neexistuje produkt, který by úplně ve všem mohl vyhovovta všem uživatelům. Konkrétně změny v "tabbed browsing" byly provedené na zákaldě studií chování uživatelů, ať už jde o výchozí šířku tabu, jeho zmenšování při větším počtu, rolování při ještě větším počtu, způsobu vracení po uzavření na původní nebo možnost obnovy zavřeného, tak i o uzavírací křížky, které se také nezobrazují vždy a všude. Pro jistotu ještě jednou zopakuji, že chápu, že některé věci některým uživatelům nemusejí vyhovovat, ale nebyly vytvořeny jen tak z nějakého rozmaru, ale dobrých důvodů.
Jen doufám, že dokážete pochopit, že toto píšu proto, abych Firefoxu pomohl, a nebudete si to opět vykládat jako nějaký útok na Firefox, na nějž byste měl odpovědět protiútokem. A že mne nezačnete přesvědčovat, že tomu vůbec nerozumím a že ty změny uživatelského rozhraní jsou pro mé dobro. Nejsou, všechny ty změny pro mne výrazně zhoršují ovladatelnost prohlížeče. Ano, pro někoho jsou to změny k lepšímu, možná i pro většinu uživatelů; ale proč, proboha, to zatvrzelé odmítání možnosti výběru?Pro vás možná ano, pro většinu uživatelů dle různých studií a/nebo zkušeností ne. Nejsem si jist, ale domnívám se, třeba právě to umístění uzavíracích křížků a jiné věci by bylo možné změnit pomocí jednoduchého rozšíření - tak, aby si to mohli přizpůsobit ti lidé, kterým to výchozí provedení nevyhovuje. Řadu vlastností, kterou není možno upravit pomocí grafických oken v programu, lze upravit mezi zhruba 1000 volbami v about:config.
Konkrétně změny v "tabbed browsing" byly provedené na zákaldě studií chování uživatelů, ať už jde o výchozí šířku tabu, jeho zmenšování při větším počtu, rolování při ještě větším počtu, způsobu vracení po uzavření na původní nebo možnost obnovy zavřeného, tak i o uzavírací křížky, které se také nezobrazují vždy a všude. Pro jistotu ještě jednou zopakuji, že chápu, že některé věci některým uživatelům nemusejí vyhovovat, ale nebyly vytvořeny jen tak z nějakého rozmaru, ale dobrých důvodů.
Zcela názorně demonstrujete ten přístup, který jsem kritizoval. Vy jste dospěli k závěru, že je nový způsob lepší, tak to tak budou mít všichni a basta fidli. Snažil jsem se vám marně naznačit, že daleko lepší by bylo dát uživateli na výběr mezi starým a novým způsobem, ať si sám rozhodne. Klidně ať je nový způsob defaultní, klidně ať to jde nastavit pouze přes about:config, nebo třeba i přes volbu configure skriptu, ale snažně prosím: ať máme tu možnost. Bohužel právě u těch změn, které mi nejvíc ztěžují ovládání prohlížeče, tato možnost není. Nebyla u filepickeru v 1.5 a přes veškerou snahu se mi ji nepodařilo najít ani u uzavíracích tlačítek tabů ve vývojových verzích 2.0. Pouze návrat na "rodičovský" tab se dá omezit do míry, kdy je pro mne snesitelný a bookmarky se dají jakž takž přizpůsobit do podoby, se kterou se dá vydržet. Bohužel ta zavírací tlačítka, to je zrovna věc, která pro mne dramaticky snižuje použitelnost prohlížeče, ale možnost výběru mi byla upřena.
Dle mého by naopak výrobce a komunita selhali, pokud by tuto "přebetaverzi" nevydali a řádně ji neotestovali dříve, než bude oznámena skutečná betaverze, a riskovali tak některé nepříjemné regrese / chyby zavlečené třeba na poslední chvíli (v posledních hodinách nebo dnech). Tímto zvláštním označením a "vypíchnutím" a cíleným testováním kandidátů je možné je otestovat intenzivněji a mezi mnohem větším částí komunity než běžné denní/noční verze a připravit půdu pro solidní betaverzi.Nemůžu si pomoci, ale tohle pořád nechápu. Program nejprve programují programátoři, kteří ho během programování zároveň běžným způsobem testují. Navíc mohou probíhat automatizované testy. Když jsou zafixovány nové funkce a program se zdá být dostatečně stabilní, dá se k dispozici betatesterům – to už nejsou vývojáři, ale uživatelé, kteří se snaží jednak používat běžným způsobem, jednak se pokouší program nějakým způsobem zmást – aby program otestovali a našli v něm chyby. Nechápu, co se tedy na předbetaverzi testuje. Buď jsou to stejné testy, které probíhají na všech vývojových verzích, nebo je to to, čemu se běžně říkalo betatestování. To se ale dělalo na betaverzích, ne před nimi. Betatester (tj. jakýkoliv uživatel betaverze) musí zvlášť u první bety počítat s čímkoliv, nechápu tedy, proč by měl dostávat už předem nějak speciálně otestovanou verzi.
Tiskni
Sdílej:
