Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Byl vydán Mozilla Firefox 35.0. Z novinek lze zmínit vylepšenou podporu real-time komunikace Firefox Hello založené na WebRTC, vylepšené rozhraní pro vyhledávání, možnost přístupu k Firefox Marketplace z nabídky nástrojů nebo aktualizovanou verzi PDF.js. Řešeny jsou také bezpečnostní problémy. Podrobnější informace v poznámkách k vydání a na stránce věnované vývojářům.
Tiskni
Sdílej:
14.1.2015 15:54
Dreit | skóre: 15
| blog: Dreit a jeho dračí postřehy
| Královehradecký kraj
14.1.2015 09:30
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Že by se to třeba přímo napsalo jako appka pro daný OS, to je pro některé asi moc velký anachronismus.Ono je to spíš tak, že HTML+JS je momentálně nejrozšířenějsí dostupná platforma na uživatelských zařízení, která už dneska bude i v hodinkách.
14.1.2015 11:37
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Youtube - priamo link na stream a zobrazenie v playery (ktorý netrpí tearingom, neseká vo fullscreene ...), Google docs - libreoffice, Google maps - googleearth (na mojom archaickom hardvéri ide krásne až na to, že posrali zozbrazovanie fotiek, tá ich webová náhrada sa ani nespustí s 3D, vraj nepodporovaná grafika a 2D ide ako keby na pozadí simulovalo vznik vesmíru), Steam???, Deszer / spotify - link na stream, prehliadanie PDF - prehliadač PDF, jpg,png,svg - prehliadač obrázkov.
Youtube - priamo link na stream a zobrazenie v playery (ktorý netrpí tearingom, neseká vo fullscreene ...)
Embedded video, ale lidi zjevně zapomínají, že TyTrubko je taky sociální platforma a hlavně platforma pro sdílení v principu komerčního obsahu (TV on demand).
Jo, videa sypu na Media Goblin, ale nezavrhuju TyTrubko nebo Twitch, protože se k nim váže aktuálně funkční byznys model.
Google docs - libreoffice
LibreOffice je pomalá sračka. Snad nějak dopadne Calligra, ale v tuhle chvíli je pro lamu nebo člověka, který chce dokument sdílet, ba dokonce editovat ve více lidech, něco jako Google Docs v principu spasení.
Google maps - googleearth (na mojom archaickom hardvéri ide krásne až na to, že posrali zozbrazovanie fotiek, tá ich webová náhrada sa ani nespustí s 3D, vraj nepodporovaná grafika a 2D ide ako keby na pozadí simulovalo vznik vesmíru)
Nějaký tip na jednoduchého, spolehlivého, uživatelsky přívětivého klienta k OSM? Google Earth je utrpení.
…
14.1.2015 13:23
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
14.1.2015 14:27
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Aby kromě webové aplikace mohla vzniknout i nativní aplikace.
To není z tohoto důvodu. Oddělení aplikace na backend (chceme-li serverovou část), protokol a frondend (webového klienta) je mnohem starší než web samotný. Takto se píší i nativní aplikace, kdy výpočetní část je odlitá do samostatné knihovny exportující nějaké api (protokol) a k tomu existují klienti, kteří mohou být jak v cli, tui, nebo třeba gui. Dnes to jen přešlo do světa webových aplikací, ale jinak je to koncept o desítky let starší.
Navíc linux by to odnesl asi nejvíce. Komu by se líbilo, kdyby aplikace pak využívaly DirectX a ostatní poslaly do háje, protože danou funkcionalitu by například linux neměl?
Právě naopak, s DirectX to nevypadá nijak růžově, v podstatě jediný OS který to umí je Windows. Neumí to ani žádná herní konzole a to ani ta od MS. MS se dokonce stal členem Khronosu (tým kolem OpenGL, WebGL, OpenCL apod.). Z tohoto pohledu je na to linux dnes připraven zdaleka nejlépe (má největší zastoupení v mobilním sektoru a o serverech (pro backend pro ty mobilní appky) asi mluvit ani nemusíme).
Většina velkých firem dnes vůbec o těchto věcech nediskutuje a bere je jako fakt.
No a co? Firmy berou jako "fakt" všechno na čem se dá vydělat bez ohledu na to, zda je to technologicky vhodné řešení.
Prohlížeče už hezkých pár (taky už skoro desítek) let umí přehrát videa (stream z url http://server/video.mpeg, mp4 apod.) více méně jen natáhnou plugin nějakého již nativně nainstalovaného přehrávače (vlc, windows media player apod.) a video se přehrává. Je (či spíše bylo) smutné pozorovat, jak stránky rychle přešly na jiné způsoby přehrávání (flash, js) a to nikoliv proto, aby poskytli uživateli větší komfort, ale zejména proto, aby zabránili stahování onoho souboru. Dokonce se najdou pomatení lidé, kteří stažení souboru, na který se normálně bez omezení mohu podívat v prohlížeči, na disk považují za "šedou zónu" a prostě něco špatného (viz. czpodcast někdy z podzimu 2014).
Ona onlinovitost dříve nativních aplikací má v určitých ohledech stejných základ. Prostě dovolit uživateli jistou akci pouze online a na serveru dané služby (a to buď z důvodu prodání reklamy a nebo rovnou za poplatek).
Lidé jsou zmateni, protože to, co tu tak opěvujete, tak není nějaká budoucnost, ale minulost, která tu již byla.
Ať už se jedná o „služby na serveru“ nebo „přenositelné aplikace“. Tomu prvnímu se říká terminálový server, tomu druhému zdrojový kód.
Co jiného je vyhledávač Googlu? Uživatel mu pošle řetězec a vrátí se text. Jenom řídicí sekvence terminálu jsou zatraceně složité. Na tolik, že jejich implementace opravují každý týden bezpečnostní chyby.
Co jiného je javascriptová aplikace nežli zdrojový kód, který se přenese do vašeho počítače a tam se vykonává a volá funkce, tentokrát ne hardwaru nebo operačního systému, ale webového prohlížeče. Podobnost s distribucí posixového softwaru jde tak daleko, že kód obsahuje narovnáváky na implementace rozhraní, která se nedrží standardu.
Vývoj probíhá ve spirále. Algoritmy se opakují, ale implementace je pokaždé jiná. Dřív si programátor musel napsat vlastní přístup k externí paměti, dnes je (finančně) levnější použít přístup k webovému prohlížeči. Jenom je kvůli tomu potřeba o několik gigabajtů a gigahertzů více než dříve. Což je právě ten důvod, proč se lidé diví.
Neberte to nijak osobně. Třeba ve světě desktopových prostředí je podobné bobtnání úplně stejné. Ti samí lidé se diví, proč je třeba Gnome 3, když to umí v podstatě to samé, co jeho deset let starý předchůdce. Narozdíl od webu, z kterého staré implementace mizí (máme nový web), takže uživatel nemá na výběr, na svém počítači si stále můžu pustit ten samý fluxbox, xterm, mutt, vim a mplayer.
Mám jistou teorii, proč lidé vyhazují funkční řešení za nablýskanou zbytečnost, která je o proti původní verzi horší snad ve všem, ale to nemá s IT nic společného.
Sám se vývojem web aplikací živímTo lecos napovida, proc to nechapes -> vetsina "webaru" nemusi ty svoje vytvory pak pouzivat... Nerikam ze webappky nemaj vyuziti, ale cpat to vsude (vetsionu kvuli cene) - tak jak se to dnes dela, je hruza (problemy pri vypadku spojeni, zatuhnuti prohlizece pri zpracovani vetsiho mnozstvi dat [js], atd...). PS: neber to osobne, to je ma zkusenost s webapps...
14.1.2015 15:09
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Ja sa web aplikáciami živím mno od roku 2004. A musím povedať že hádam všetky vrátane mojich sú naprd. Ani len blbý google s jediným inputom a 2 tlačidlami nie vždy pracuje správne a občas sa na js sekne (je to asynchrónne a občas stlačenie tlačidla späť v nesprávnom momente spôsobuje rozbitie histórie browsera, to čo vždy fungovalo dobre kým sa do toho nezačal montovať js).
14.1.2015 16:56
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
V jazyku ktorý nepozná nič okrem float point čísel? Prajem príjemnú zábavu.
A co s tím mají společného technologie?Třeba bezpečnost.
15.1.2015 08:38
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
To som si hovoril aj pred 10 rokmi keď som písal XMPP klienta pre IE6 (teda aj ostatné browsery ale na IE6 to bola naväčšia sranda). Podpora XML v browseroch bola mizerná, ale tak nejak som obalil funkcie tak aby som emuloval podporu namespacov tam kde nebola alebo bola zabugovaná a nejak to išlo. Prekvapujúco skúsil som to v kadečom aj exotickejšie browsery ako konqueror a nebol problém.
No a dnes? Píšem výlučne pre firefox. Žerie menej RAM než chrome. Netestujem v ničom inom než firefoxe. A výsledok? V chrome to nefunguje, ale tak vždy mi pred nasadením príde report čo všetko v chrome nefunguje tak ho nejako spustím s 1 tabom aby sa mi do RAM zmestil aj textový editor, opravím a je to +/- ok. Ostatné browsery ... IE nefunguje, Konqueror nefunguje, stará Opera nefunguje ale prostriedky na optimalizáciu pre všetky nie sú.
Pamätám sa ako sa začínali používať frameworky aj jQuery. Vtedy som sa im snažil vyhýbať, veril som, že sa chyby dajú pekne vychytať aj bez toho. A fungovalo to dobre. Len potom chceli zákazníci divné veci ako chceme podľa dizajnu checkboxy, inputy, selecty ... lenže to sa pomocou CSS nedá, takže nejaký ten javascript. Už vtedy bol pekne ťažký prolém nájsť nejaký JS kód nezávislý na frameworku. Dnes je to ehm no takmer nemožné. A že vraj pokrok, tak prečo stále používame framework určený na zakrytie rozdielov medzi browsermi?
Aby som nebol taký zlý nový ECMA Script nie je až taký zlý. Sú tam aj pekné veci. Za všetko spomeniem napr. foreach. Ten sa donedávna písal takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
14.1.2015 16:36
14.1.2015 12:31
14.1.2015 12:47
14.1.2015 20:01
for (var i = 0, len_i = pole.length; i < len_i; ++i) {
var element = pole[i];
}
Pomocou jQuery sa dalo prepísať na:
$(pole).each(function(dummy, element) {
...
});
Dnes sa to dá zapísať pekným elegantným (v rámci možností):
pole.forEach(function(element) {
...
});
U jQuery je prvý argument funkcie index a druhý argument element. Metóda forEach to má presne opačne (index sa málokedy používa takže to považujem za správnejšie). Lenže tento zápis nefunguje keďže jQuery nie je pole
$('selector').forEach(function(element) {
...
});
// alebo
Array.prototype.forEach.call($('selektor'), function(element) {
...
});
Z novších trednov by som spomenul napr. MVC framweorky. Za všetky spomeniem angular. Na admin rozhranie to nie je až tak zlé. Ak by sa mala angular aplikácia nejako zaindexovať do vyhľadávača tak oficiálny postup je nainštalovať na serveri X-ka (iba knižnice, nemusia bežať), webkit a napísať si spidera ktorý bude cez webkit klikať na linky a ukladať ako čisté HTML, to google zaindexuje. Fakt úžasný pokrok. Testovanie aplikácie typu napíšem si testy na serverovej časti, napíšem si testy v angularovej časti a tým to končí. Na serveri si posielam fake requesty, na angulare sa zbláznim s písanim mockov, všetko sa pekne pretestuje a ak náhodou niekto zmení niečo na serveri a zabudne na angular aplikáciu tak testy prejdú bez problémov. Jednoducho sa budeme tváriť že server je vo vzduchoprázdne, angular je vo vzduchoprázdne a vôbec ale vôbec nepotrebujú spolu komunikovať.
No cloud je sice fajn, ale na naprosto nedůležitá data. Nedokáži si představit, že bych firemní data, či účetnictví svěřil jakékoliv cloudové společnosti, ať už se tváří jakkoliv.Vy si to sice predstavit nedokazete, ale hodne firem ano. Minimalne jedna nejmenovana nejvetsi ceska banka jede na Google Apps (minimalne teda maily, pravdepodobne vic ...).
16.1.2015 16:13
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Nerobil by som to. Dnes som pracovne riešil integráciu s google kalendárom. To je snáď nablbšia vec na svete. Dokumentácia rozkúskovaná na rôznych miestach, examply nefungujú a ak fungujú tak len niekedy (náhodne to vracia chyby), totálne totálne nespoľahlivé, ich rozhranie na nastavenie API kľúčov má 5MB komprimovaných javascriptov ktoré sú totálne deravé, 3h som strávil len takou blbosťou že mi nešla nastaviť redirect adresa (okno pre nastavenie adresy sa hneď po otvorení zavrelo, fakt nádherne deravý js).
15.1.2015 07:02