Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 17.0. Přidáno bylo 4 803 nových znaků. Celkově jich je 159 801. Přibylo 7 nových Emoji.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Ubuntu nedávno oznámilo, že pro pro nadcházející netbokovou verzi UNR 10.10 použije Chromium. Prohlížeč (nadstavba) Flock (zaměřený na sociální sítě) také vyměnil Firefox za Chromium. Linux-mag.com tvrdí, že se nic moc neděje, protože v klasických distribucích Chromium jen tak Firefox nenahradí - např. ve Fedoře mají s balíčkování Chromia spoustu právních i technických problémů.
Tiskni
Sdílej:
PS: a ja proste nesouhlasim s tim, ze se Fedora musi tvarit, ze ty repos neexistuji.Každopádně to tak dělá a pravděpodobně to kvůli tobě nezmění.
Ale holt jste asi z pravniho oddeleni RedHatu, takze to vite presne.Kecy, kecy, kecy.
Chromium is an open-source browser project that aims to build a safer, faster, and more stable way for all Internet users to experience the web. This site contains design documents, architecture overviews, testing information, and more to help you learn to build and work with the Chromium source code.http://sites.google.com/a/chromium.org/dev/Home
MoFo prosazuje otevrene standarty pro webTo mi přijde trošku jako klišé. Vynechme špatné psaní slova standard, i když to vypadá fakt hrozně. Mozilla Foundation se chová ke standardům líp než Microsoft... jenže to není zase takové umění. Když jsem viděl, jak se k různým standardům chovají... 1) PNG -- naprosto ignorovali výtky autorů PNG, že Mozilla vyzývá k porušování PNG, respektive k používání PNG signature na něco, co PNG standardu neodpovídá. 2) SVG -- v době, kdy opera uměla inline SVG, Mozilla ještě ani moc nevěděla, jestli ho bude implementovat nebo ne. 3) HTML+CSS -- tuším, že v ACID testech se Mozilla vždy držela dost pozadu oproti "těm lepším" 4) Různé rozlišování quirksmodes, standards modes, semistandard modes mi taky nepřišlo v jejich podání zrovna košer. 5) Nevšiml jsem si u Mozilly žádného aktivního prosazování nových technologií Jsem rád, že Mozilla existuje. Ale nemyslím si, že její hegemonie v oblasti přináší nějaký velký pokrok. Menšinová účast podle mě webu poslouží daleko lépe. Navíc nebudou mít takovou půdu pod nohama na znásilňování standardů jako PNG.
O žádné menšinové účasti se (zatím) nedá mluvitMluvit se (zatím) dá o všem. Zvlášť pokud jde o hypotetický stav, který možná v budoucnu nastane.
odkazovat se na to, že někdo nenahradí Firefox Chromiem kvůli licenčním problémům je dost ubohéTo co píšeš bych si mohl vyložit i tak, že celý opensource (nebo free software, chcete-li) je ubohost. Stačí za proměnnou Firefox dosadit jiný opensource a za proměnnou Chromium dosadit jiný skoro-opensource.
náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software. Takže k čemu ta silná slova?
ale já nemluvím o rozhodování ze strany uživatele, já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtím
a vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.
mno, spíš někteří neumí číst, resp. vnímat text ... v prvním citovaném jasně mluvím o "postoji projektu", tj. lidí se na něm podílejících a v druhém citovaném, i pokud na začátku nebyl kontext zřejmý, domnívám se, že již neocitovaná část jej vyjasňuje dostatečně: "... náš produkt ..." - ten produkt neprodukují uživatelé, ale opět lidé podílející se na příslušném projektujá mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtíma vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
no vidíš, a já jsem se doposud naivně domníval, že cílem v tomto případě bylo vytvořit dobrý webbrowser ...já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.