Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
Ubuntu nedávno oznámilo, že pro pro nadcházející netbokovou verzi UNR 10.10 použije Chromium. Prohlížeč (nadstavba) Flock (zaměřený na sociální sítě) také vyměnil Firefox za Chromium. Linux-mag.com tvrdí, že se nic moc neděje, protože v klasických distribucích Chromium jen tak Firefox nenahradí - např. ve Fedoře mají s balíčkování Chromia spoustu právních i technických problémů.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem mně nepřekvapuje, že Ubuntu licenční problémy "nemá". Ono je moc neřeší. Proto má "nejlepší podporu" HW, protože obsahuje nejvíc firmware pro HW, byť často licenčně protiprávně. A v tomto případě nejde o USA patenty ale o licenci výrobců HW.

PS: a ja proste nesouhlasim s tim, ze se Fedora musi tvarit, ze ty repos neexistuji.Každopádně to tak dělá a pravděpodobně to kvůli tobě nezmění.
Ale holt jste asi z pravniho oddeleni RedHatu, takze to vite presne.Kecy, kecy, kecy.
Chromium is an open-source browser project that aims to build a safer, faster, and more stable way for all Internet users to experience the web. This site contains design documents, architecture overviews, testing information, and more to help you learn to build and work with the Chromium source code.http://sites.google.com/a/chromium.org/dev/Home
MoFo prosazuje otevrene standarty pro webTo mi přijde trošku jako klišé. Vynechme špatné psaní slova standard, i když to vypadá fakt hrozně. Mozilla Foundation se chová ke standardům líp než Microsoft... jenže to není zase takové umění. Když jsem viděl, jak se k různým standardům chovají... 1) PNG -- naprosto ignorovali výtky autorů PNG, že Mozilla vyzývá k porušování PNG, respektive k používání PNG signature na něco, co PNG standardu neodpovídá. 2) SVG -- v době, kdy opera uměla inline SVG, Mozilla ještě ani moc nevěděla, jestli ho bude implementovat nebo ne. 3) HTML+CSS -- tuším, že v ACID testech se Mozilla vždy držela dost pozadu oproti "těm lepším" 4) Různé rozlišování quirksmodes, standards modes, semistandard modes mi taky nepřišlo v jejich podání zrovna košer. 5) Nevšiml jsem si u Mozilly žádného aktivního prosazování nových technologií Jsem rád, že Mozilla existuje. Ale nemyslím si, že její hegemonie v oblasti přináší nějaký velký pokrok. Menšinová účast podle mě webu poslouží daleko lépe. Navíc nebudou mít takovou půdu pod nohama na znásilňování standardů jako PNG.
O žádné menšinové účasti se (zatím) nedá mluvitMluvit se (zatím) dá o všem. Zvlášť pokud jde o hypotetický stav, který možná v budoucnu nastane.
odkazovat se na to, že někdo nenahradí Firefox Chromiem kvůli licenčním problémům je dost ubohéTo co píšeš bych si mohl vyložit i tak, že celý opensource (nebo free software, chcete-li) je ubohost. Stačí za proměnnou Firefox dosadit jiný opensource a za proměnnou Chromium dosadit jiný skoro-opensource.
náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software. Takže k čemu ta silná slova?
ale já nemluvím o rozhodování ze strany uživatele, já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtím
a vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.
mno, spíš někteří neumí číst, resp. vnímat text ... v prvním citovaném jasně mluvím o "postoji projektu", tj. lidí se na něm podílejících a v druhém citovaném, i pokud na začátku nebyl kontext zřejmý, domnívám se, že již neocitovaná část jej vyjasňuje dostatečně: "... náš produkt ..." - ten produkt neprodukují uživatelé, ale opět lidé podílející se na příslušném projektujá mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtíma vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
no vidíš, a já jsem se doposud naivně domníval, že cílem v tomto případě bylo vytvořit dobrý webbrowser ...já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.