Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Ubuntu nedávno oznámilo, že pro pro nadcházející netbokovou verzi UNR 10.10 použije Chromium. Prohlížeč (nadstavba) Flock (zaměřený na sociální sítě) také vyměnil Firefox za Chromium. Linux-mag.com tvrdí, že se nic moc neděje, protože v klasických distribucích Chromium jen tak Firefox nenahradí - např. ve Fedoře mají s balíčkování Chromia spoustu právních i technických problémů.
Tiskni Sdílej:
PS: a ja proste nesouhlasim s tim, ze se Fedora musi tvarit, ze ty repos neexistuji.Každopádně to tak dělá a pravděpodobně to kvůli tobě nezmění.
Ale holt jste asi z pravniho oddeleni RedHatu, takze to vite presne.Kecy, kecy, kecy.
Chromium is an open-source browser project that aims to build a safer, faster, and more stable way for all Internet users to experience the web. This site contains design documents, architecture overviews, testing information, and more to help you learn to build and work with the Chromium source code.http://sites.google.com/a/chromium.org/dev/Home
MoFo prosazuje otevrene standarty pro webTo mi přijde trošku jako klišé. Vynechme špatné psaní slova standard, i když to vypadá fakt hrozně. Mozilla Foundation se chová ke standardům líp než Microsoft... jenže to není zase takové umění. Když jsem viděl, jak se k různým standardům chovají... 1) PNG -- naprosto ignorovali výtky autorů PNG, že Mozilla vyzývá k porušování PNG, respektive k používání PNG signature na něco, co PNG standardu neodpovídá. 2) SVG -- v době, kdy opera uměla inline SVG, Mozilla ještě ani moc nevěděla, jestli ho bude implementovat nebo ne. 3) HTML+CSS -- tuším, že v ACID testech se Mozilla vždy držela dost pozadu oproti "těm lepším" 4) Různé rozlišování quirksmodes, standards modes, semistandard modes mi taky nepřišlo v jejich podání zrovna košer. 5) Nevšiml jsem si u Mozilly žádného aktivního prosazování nových technologií Jsem rád, že Mozilla existuje. Ale nemyslím si, že její hegemonie v oblasti přináší nějaký velký pokrok. Menšinová účast podle mě webu poslouží daleko lépe. Navíc nebudou mít takovou půdu pod nohama na znásilňování standardů jako PNG.
O žádné menšinové účasti se (zatím) nedá mluvitMluvit se (zatím) dá o všem. Zvlášť pokud jde o hypotetický stav, který možná v budoucnu nastane.
odkazovat se na to, že někdo nenahradí Firefox Chromiem kvůli licenčním problémům je dost ubohéTo co píšeš bych si mohl vyložit i tak, že celý opensource (nebo free software, chcete-li) je ubohost. Stačí za proměnnou Firefox dosadit jiný opensource a za proměnnou Chromium dosadit jiný skoro-opensource.
náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software. Takže k čemu ta silná slova?
ale já nemluvím o rozhodování ze strany uživatele, já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtím
a vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.
mno, spíš někteří neumí číst, resp. vnímat text ... v prvním citovaném jasně mluvím o "postoji projektu", tj. lidí se na něm podílejících a v druhém citovaném, i pokud na začátku nebyl kontext zřejmý, domnívám se, že již neocitovaná část jej vyjasňuje dostatečně: "... náš produkt ..." - ten produkt neprodukují uživatelé, ale opět lidé podílející se na příslušném projektujá mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtíma vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
no vidíš, a já jsem se doposud naivně domníval, že cílem v tomto případě bylo vytvořit dobrý webbrowser ...já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.