Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Ubuntu nedávno oznámilo, že pro pro nadcházející netbokovou verzi UNR 10.10 použije Chromium. Prohlížeč (nadstavba) Flock (zaměřený na sociální sítě) také vyměnil Firefox za Chromium. Linux-mag.com tvrdí, že se nic moc neděje, protože v klasických distribucích Chromium jen tak Firefox nenahradí - např. ve Fedoře mají s balíčkování Chromia spoustu právních i technických problémů.
Tiskni
Sdílej:
Mimochodem mně nepřekvapuje, že Ubuntu licenční problémy "nemá". Ono je moc neřeší. Proto má "nejlepší podporu" HW, protože obsahuje nejvíc firmware pro HW, byť často licenčně protiprávně. A v tomto případě nejde o USA patenty ale o licenci výrobců HW.

PS: a ja proste nesouhlasim s tim, ze se Fedora musi tvarit, ze ty repos neexistuji.Každopádně to tak dělá a pravděpodobně to kvůli tobě nezmění.
Ale holt jste asi z pravniho oddeleni RedHatu, takze to vite presne.Kecy, kecy, kecy.
Chromium is an open-source browser project that aims to build a safer, faster, and more stable way for all Internet users to experience the web. This site contains design documents, architecture overviews, testing information, and more to help you learn to build and work with the Chromium source code.http://sites.google.com/a/chromium.org/dev/Home
MoFo prosazuje otevrene standarty pro webTo mi přijde trošku jako klišé. Vynechme špatné psaní slova standard, i když to vypadá fakt hrozně. Mozilla Foundation se chová ke standardům líp než Microsoft... jenže to není zase takové umění. Když jsem viděl, jak se k různým standardům chovají... 1) PNG -- naprosto ignorovali výtky autorů PNG, že Mozilla vyzývá k porušování PNG, respektive k používání PNG signature na něco, co PNG standardu neodpovídá. 2) SVG -- v době, kdy opera uměla inline SVG, Mozilla ještě ani moc nevěděla, jestli ho bude implementovat nebo ne. 3) HTML+CSS -- tuším, že v ACID testech se Mozilla vždy držela dost pozadu oproti "těm lepším" 4) Různé rozlišování quirksmodes, standards modes, semistandard modes mi taky nepřišlo v jejich podání zrovna košer. 5) Nevšiml jsem si u Mozilly žádného aktivního prosazování nových technologií Jsem rád, že Mozilla existuje. Ale nemyslím si, že její hegemonie v oblasti přináší nějaký velký pokrok. Menšinová účast podle mě webu poslouží daleko lépe. Navíc nebudou mít takovou půdu pod nohama na znásilňování standardů jako PNG.
O žádné menšinové účasti se (zatím) nedá mluvitMluvit se (zatím) dá o všem. Zvlášť pokud jde o hypotetický stav, který možná v budoucnu nastane.
odkazovat se na to, že někdo nenahradí Firefox Chromiem kvůli licenčním problémům je dost ubohéTo co píšeš bych si mohl vyložit i tak, že celý opensource (nebo free software, chcete-li) je ubohost. Stačí za proměnnou Firefox dosadit jiný opensource a za proměnnou Chromium dosadit jiný skoro-opensource.
náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software. Takže k čemu ta silná slova?
ale já nemluvím o rozhodování ze strany uživatele, já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"náš produkt sice stojí za starou bačkoru, ale vy máte smůlu, protože ten druhý není dostatečně freeDost často v rozhodování nehají roli jenom vlastnosti samotného programu. Často se řeší pořizovací cena (nahrává bezplatnému sw), budoucí udržitelnost software (nahrává opensource/free software) a taky dostupnost dokumentace a komunita okolo daného software.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtím
a vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.
mno, spíš někteří neumí číst, resp. vnímat text ... v prvním citovaném jasně mluvím o "postoji projektu", tj. lidí se na něm podílejících a v druhém citovaném, i pokud na začátku nebyl kontext zřejmý, domnívám se, že již neocitovaná část jej vyjasňuje dostatečně: "... náš produkt ..." - ten produkt neprodukují uživatelé, ale opět lidé podílející se na příslušném projektujá mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"a předtíma vůbec, odkazovat se na to, že někdo nenahradíNějak mi to nesedí. Možná chvílema sám nevíš o čem mluvíš.
no vidíš, a já jsem se doposud naivně domníval, že cílem v tomto případě bylo vytvořit dobrý webbrowser ...já mluvím o postoji projektu "my jsme lepší protože jsme open a to je to hlavní"Na nadšení má každý právo. Pokud je cílem projektu přinést OSS alterantivu, těžko se můžeš divit radosti, když se to povede.