Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Adobe vydala (32bitovou verzi) Flash Player 10.1 RC. Linuxová varianta stále nemá podporu pro hardwarovou akceleraci HD videa, protože vývojáři Adobe prý nejsou spokojeni s linuxovými video API.
Tiskni
Sdílej:
Linuxová varianta stále nemá podporu pro hardwarovou akceleraci HD videaA kdo se jich o to vůbec prosí?
protože vývojáři Adobe prý nejsou spokojeni s linuxovými video API.V tomto se k nim jenom přidávám. Žel to není vina GNU, ale musí si stěžovat jinde.
Mate mraky API a ktere si vybrat ?To, které nejvíce vyhovuje mým potřebám. Já osobně v nějakém Flashi nevidím problém omezující nasazení Linuxu kdekoliv. Přece jen jediné, na co je dnes, v době HTML5, flash dobrý je blikající reklama - proto také s oblibou instaluji flash block - která má za účel způsobovat epileptické záchvaty čtenářům a jedině jej nas*at. Flash neodsuzuji jako nějaký extrémista do Linuxu (což doufám ani nejsem), ale odsuzuji jeho využití a roli na internetu. Doba kdy se hodil je pryč, dnes na internetu jen obtěžuje a popravdě přeji vývojářům Adobe, co na flashi dělají a stěžují si na nějaké api, aby dostali padáka - jelikož časem (doufám) už nebudou potřeba a skončí stejně jako flash. Potom si budou váži i těch "páru" uživatelů, co jej mají v Linuxu.
dnes, v době HTML5Hahahahahahahaha! Kolik serverů, které přehrávají video "za pomocí" HTML5 znáš (a nepočítej experimentální youtube, který stejně jde jenom v Chrome)? Všichni říkají jak je HTML5 super a jak to zamává s flashem ale skutek utek a nic se neděje.
Pak je tu samotný Google s Androidem, který už dnes slouží i jako OS pro chytřejší televize, kde se jako procesor použije nějaký ARM, nebo něco mu podobného a když už se mu má pomoci speciálním čipem pro dekódování videa, tak se na nějaký flashplayer nehraje.
Nejsem osvícený, ale řekl bych, že do roka budou největší video služby na internetu vedle flashplayeru nabízet i HTML5 alternativu.
Pak je tu samotný Google s Androidem, který už dnes slouží i jako OS pro chytřejší televize, kde se jako procesor použije nějaký ARM, nebo něco mu podobného