Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Adobe vydala (32bitovou verzi) Flash Player 10.1 RC. Linuxová varianta stále nemá podporu pro hardwarovou akceleraci HD videa, protože vývojáři Adobe prý nejsou spokojeni s linuxovými video API.
Tiskni
Sdílej:
Linuxová varianta stále nemá podporu pro hardwarovou akceleraci HD videaA kdo se jich o to vůbec prosí?
protože vývojáři Adobe prý nejsou spokojeni s linuxovými video API.V tomto se k nim jenom přidávám. Žel to není vina GNU, ale musí si stěžovat jinde.
Mate mraky API a ktere si vybrat ?To, které nejvíce vyhovuje mým potřebám. Já osobně v nějakém Flashi nevidím problém omezující nasazení Linuxu kdekoliv. Přece jen jediné, na co je dnes, v době HTML5, flash dobrý je blikající reklama - proto také s oblibou instaluji flash block - která má za účel způsobovat epileptické záchvaty čtenářům a jedině jej nas*at. Flash neodsuzuji jako nějaký extrémista do Linuxu (což doufám ani nejsem), ale odsuzuji jeho využití a roli na internetu. Doba kdy se hodil je pryč, dnes na internetu jen obtěžuje a popravdě přeji vývojářům Adobe, co na flashi dělají a stěžují si na nějaké api, aby dostali padáka - jelikož časem (doufám) už nebudou potřeba a skončí stejně jako flash. Potom si budou váži i těch "páru" uživatelů, co jej mají v Linuxu.
dnes, v době HTML5Hahahahahahahaha! Kolik serverů, které přehrávají video "za pomocí" HTML5 znáš (a nepočítej experimentální youtube, který stejně jde jenom v Chrome)? Všichni říkají jak je HTML5 super a jak to zamává s flashem ale skutek utek a nic se neděje.
Pak je tu samotný Google s Androidem, který už dnes slouží i jako OS pro chytřejší televize, kde se jako procesor použije nějaký ARM, nebo něco mu podobného a když už se mu má pomoci speciálním čipem pro dekódování videa, tak se na nějaký flashplayer nehraje.
Nejsem osvícený, ale řekl bych, že do roka budou největší video služby na internetu vedle flashplayeru nabízet i HTML5 alternativu.
Pak je tu samotný Google s Androidem, který už dnes slouží i jako OS pro chytřejší televize, kde se jako procesor použije nějaký ARM, nebo něco mu podobného