O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Freetserv je open source terminálový server postavený na Raspberry Pi 2 umožňující vzdálený přistup až k 48 zařízením připojeným pomocí sériového rozhraní RS-232. Veškerá schémata jsou k dispozici na GitHubu pod licencí CERN OHL. Fotografie freetservu jsou na Fotky Google [Hacker News].
Tiskni
Sdílej:
Je to řetízek čtyřportových USB hubů
Přitom desetiportový USB HUB se dá sehnat za stovku (a viděl jsem i nějaký za 50 Kč).
Trochu bych se bál stability spojení přes 5 HUBů
Na sériovou konsoli je USB 2.0 brutálně předimenzované, tak snad to bude fungovat.
Hm, škoda webové prezentace nefungující bez JavaScriptu a zdrojáků v nesvobodném Eagle (už to umí otevřít nějaký svobodný software?), jehož licence navíc stojí €1k.No, EAGLE alespoň jde spustit i v Linuxu, freeware (nebo jak se to teď jmenuje) verzí jdou otevřít (a vytisknout) i schemata a desky nad limit licence (což je, pokud si pamatuju, jedna dvouvrsvá deska 8x10cm a schema na jeden list) a vzhledem k tomu, že novější verze souborů jsou vlastně XML (tudíž by bylo možné napsat svobondý prohližeč/konvertor), tak je to pořád lepší než kdyby to bylo v nějakém obludném binárním formátu, co dokáže otevřít jen drahý, čístě komerční software běžící pod Windows. Nicménmě web bez fallbacku na nejavastkriptovou verzi je hnusnost (a Španá Věc pro přístupnost), i když alespoň se zobrazí první stránka, narozdíl od webů, kde se bez javascriptu nezobrazí ani ň.
i když alespoň se zobrazí první stránka, narozdíl od webů, kde se bez javascriptu nezobrazí ani ňZjistil jsem, že občas u takových webů pomůže vypnout CSS. Nechápu, jak někdo dokáže něco takového naprogramovat.
Nejsi sám, koho to napadlo
Taky mám nějaké plány ohledně otevřeného IPMI, ale tihle jsou dál: rasky, open source KVM over IP.
http://wiki.spoje.net/lib/exe/fetch.php/navody/hosting/console_server.jpg
Co třeba rack plný serverů? Grub, bootování jádra i konsoli OS ti funguje i přes sériovou linku + někde se přes ni dostaneš i do BIOSu, takže žádné KVM nepotřebuješ.
* přes management se dá najít GUID (sice je to MAC adresa první síťovky, ale což
), ten GUID se dá zjistit i přes dmidecode (i pod windows), takže každý server pravidelně posílá do DB záznam: server jménem abc měl v době t GUID xy. Já si pak najdu poslední záznam pro daný server a v DNS mám pro něj adresu jeho management rozhraní. I když se třeba do serveru přehodí disky z jiného stroje a rozjede se jiný server na stejném železe, je o tom v DB záznam a vždycky lezu na správné management rozhraní - buď podle GUID nebo podle jména....
Naproti tomu klasická FTDIčka se mi v terminal serveru hlásila všechna stejně a nedokázal jsem je od sebe rozlišit (nějakým serial number nebo tak nějak)Do FTDI šel nějak naprogramovat vlastní řetězec.
To jsem nevěděl. Ale koukal jsem tehdy na to, jestli se nějak snadno nedá zjistit přímo adresa na sběrnici a tak nějak jsem dospěl k závěru, že to snadno a spolehlivě nepůjde. Navíc s tím byl opruz, že když už server uměl přesměrovat výstup biosu na sériák, tak se mi naprosto nedařilo sladit nastavení biosu, grubu a systému tak, aby to celé fungovalo s jedním nastavením portu/terminálu. Navíc jsem měl nějaké problémy se sériovými terminály - nejlépe fungoval screen, ale ten obcas nějak pomřel a člověk přišel o to, co bylo do té doby na sériaku.... S KVM, které má VNC server zadrátovaný přímo ve VGA čipu se to prostě nedá srovnatNaproti tomu klasická FTDIčka se mi v terminal serveru hlásila všechna stejně a nedokázal jsem je od sebe rozlišit (nějakým serial number nebo tak nějak)Do FTDI šel nějak naprogramovat vlastní řetězec.
(Respektive asi ne celý VNC server, ale jen tu část, která je potřeba...)