O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Na stránkách české komunity Fedory vyšel zajímavý článek o tom, jak se generují flatpakové balíčky z již existujících balíčků RPM.
Tiskni
Sdílej:
Realisticky viděno konverzní nástroj je jen nástroj, který si občas vyláme zuby na existujících RPM balíčcích. V článku to takticky není vysvětleno, ale při té konverzi se neberou existující binární RPM balíky. Ve skutečnosti se berou zdrojové RPM balíky, ty se znovu překompilují a tyto nové binární balíky se pak instalují dovnitř flatpacku.
A problém je právě ta překompilace. Ona to totiž není obyčejná kompilace, ale mění se při ní nastavení prostředí RPM. Konkrétně se mění umístění souborů z prefixu / na /app. A to ne vždy funguje. Mohlo by se zdát, že je to pár chybně napsaných SPEC souborů. Jenže realita je tragičtější.
Některé balíky mají své soubory přesunout a jiné ne. To vnáší do balení vnitřní rozpor, protože najednou máte soubory dvou kategorií. A umístění souborů tvoří ABI a prosakuje do závislostí mezi RPM balíky. Takže pak vznikají neřešitelná dilemata, který soubor má patřit do které kategorie. V čemž nejen že není jasno, ale v podstatě je to ekvivalentní problém softwarových kolekcí (taktéž technologie pro přemístění souborů v RPM balících), kteréžto byly z důvodu zahnojení SPEC souborů ve Fedoře zakázány a ve světě RHELu jsou kolekce nad kolekcemi (o což se snaží flatpacky) věc čistě teoretická, protože prakticky trpí stejným problémem.
Že něco není v pořádku, ukazuje fakt, že problém dělení souborů do svou kategorií se nepodařilo za celý rok vyřešit.