V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Na stránkách české komunity Fedory vyšel zajímavý článek o tom, jak se generují flatpakové balíčky z již existujících balíčků RPM.
Tiskni
Sdílej:
Realisticky viděno konverzní nástroj je jen nástroj, který si občas vyláme zuby na existujících RPM balíčcích. V článku to takticky není vysvětleno, ale při té konverzi se neberou existující binární RPM balíky. Ve skutečnosti se berou zdrojové RPM balíky, ty se znovu překompilují a tyto nové binární balíky se pak instalují dovnitř flatpacku.
A problém je právě ta překompilace. Ona to totiž není obyčejná kompilace, ale mění se při ní nastavení prostředí RPM. Konkrétně se mění umístění souborů z prefixu / na /app. A to ne vždy funguje. Mohlo by se zdát, že je to pár chybně napsaných SPEC souborů. Jenže realita je tragičtější.
Některé balíky mají své soubory přesunout a jiné ne. To vnáší do balení vnitřní rozpor, protože najednou máte soubory dvou kategorií. A umístění souborů tvoří ABI a prosakuje do závislostí mezi RPM balíky. Takže pak vznikají neřešitelná dilemata, který soubor má patřit do které kategorie. V čemž nejen že není jasno, ale v podstatě je to ekvivalentní problém softwarových kolekcí (taktéž technologie pro přemístění souborů v RPM balících), kteréžto byly z důvodu zahnojení SPEC souborů ve Fedoře zakázány a ve světě RHELu jsou kolekce nad kolekcemi (o což se snaží flatpacky) věc čistě teoretická, protože prakticky trpí stejným problémem.
Že něco není v pořádku, ukazuje fakt, že problém dělení souborů do svou kategorií se nepodařilo za celý rok vyřešit.