Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Již ve čtvrtek začíná v Brně konference GUADEC 2013. Dle programu se například Allan Day bude ve své přednášce věnovat budoucnosti GNOME 3. Serveru World of Gnome se povedlo nahlédnout do budoucnosti a přinést komiks se záznamem toho nejdůležitějšího z přednášky.
Tiskni
Sdílej:
" (nebo can't start, uz si nepamatuju presne) nepovazuju za uzitecnou chybovou hlasku.
nenažranost na prostor na obrazovce,Ta jedna lista nahore vam vadi?
nenažranost celýho GnomeBez posouzeni konkretni konfigurace a bezicich sluzeb nelze srovnavat.
příšerný vyhledávání v NautiluA co vam vadi?
No třeba chování vývojářů,Nezdravi, ze, bestie.
cely gnome 3 je delany pro dotykovy obrazovkyMne se to vyborne ovlada jen klavesnici.
ale proste a jednoduse si musis uvedomit, ze to nebude vyhovovat vsemTo ja samozrejme vim, a proto se vetsinou nenavazim do prostredi, ktere me prilis nesedi.
...ostatne proto se gnome potyka s nedostatkem vyvojaru
Ano, GNOME se potýká s nedostatkem vývojářů jako prakticky každý open source projekt (vývojářů není nikdy dost). Nicméně po vydání GNOME 3 počet vývojářů a jejich aktivita narostla. Ty fámy o tom, jak od GNOME utíkají přispěvatelé, jsou spíše přání otcem myšlenky lidí, kteří nedokáží překousnout směr, kterým se projekt ubírá.
Naopak na konci druhé generace GNOME byl trend počtu přispěvatelů docela alarmující. I to byl jeden z důvodů, proč se udělala výrazná změna.
. Takze spis nez mirenim na dotykove obrazovky je to jen neci divny vkus a zrovna u GNOME me to prijde divne.
Ale prd. To se musí vidět a zažít. A to říkám coby člověk, co má Gnome coby produkt celkem rád.No třeba chování vývojářů,Nezdravi, ze, bestie.
Reálné problémy jsou úplně jinde.A kde tedy jsou podle tebe? Lide ve vedeni jako Allan Day, McCann a nekolik dalsich figur [na ktere jsem jiz alergicky]? Mluvis v naznacich a to se mi nelibi
.
že na stabilizaci je kolikrát i více práce než na proof-of-concept implementaci.To je bez debaty. Obecne FOSS ma latku dole, ale v RHEL bych cekal ze to casem stabibilizujete.
Teď ale docela silně uvažuju o přechodu na něco trochu vyladěnějšího.Ze by u velkych desktopu byla situace jinde zelenejsi, nepozoruji, sanci zatim snad skytaji mensi z nich.
Pomalu dochazim k nazoru, ze Gnome 3 je jen kamenita cesta ke Gnome 4Úplně si neumím představit, jak by stejná skupina vývojářů mohla udržovat něco stabilního. Třeba u NetworkManageru je spousta důvodů, proč to, co je, z větší části zahodit a pustit se do vývoje bez ohledu na kontinuitu a stabilizaci řešit jen minimálně přesto se tomu tak momentálně neděje.
Spise me znervoznuje hluchota a arogance nekterych jedincu, a na ty dva zminene jsem vysazen.Mně hlavně už tenhle typ lidí nějak přestává bavit.
ale v RHEL bych cekal ze to casem stabibilizujete.Ta generalizace je moc hezká, ale já ho stabilizovat určitě nebudu a s největší pravděpodobností jeho použití omezím na minimum nebo ho opustím úplně.
Ze by u velkych desktopu byla situace jinde zelenejsi, nepozoruji, sanci zatim snad skytaji mensi z nich.Možná je myšlenka velkého open source desktopu sama o sobě nešťastná a bylo by lepší se soustředit na kvalitní komponenty, ze kterých půjde desktop jednoduše složit.