Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Magazín IEEE Spectrum již popáté zveřejnil interaktivní žebříček programovacích jazyků. Osmačtyřicet programovacích jazyků lze seřazovat dle připravených kritérií. Vytvořit lze i vlastní. Jednoznačným vítězem je Python.
Tiskni
Sdílej:
Proklikal jsem ten žebříček a výsledky mi přijdou nějaké cinknuté.
Copak se třeba mobilní aplikace píší hlavně v C a C++? Nebo Python na prvním místě v enterprise a embedded sféře?
To mi přijde jako kosmetické detaily.
Arduino a není jazyk
V popisu je „the native language for the Arduino microcontroller“.
Delphi IIRC technicky vzato taky ne
Mohlo by se to jmenovat „Object Pascal“, ale nevím, nakolik je to zjevné čtenáři. V popisu je: „A derivative of Pascal used for Windows applications, owned by the Embarcadero Delphi company. Open-source implementations under the rubric of Open Pascal exist for other platforms.“ Dejme tomu. (Striktně vzato Delphi tuším dnes do jisté míry běží na Linuxu.)
A dát tam HTML nebo SQL je taky podivný.
Jo a ne.
HTML5 se používá i pro JavaScript (nebo co teď frčí). (Viz dole, pokud se to týká třeba pracovních nabídek, „HTML programátor“ znamená typicky frontendaře, který dávno nekóduje jenom HTML, nýbrž rozhýbává celé rozhraní s JavaScriptem.)
SQL je jazyk čtvrté generace – ABAP nebo R ti nevadí?
To mi přijde divný spíš Verilog.
Je tam "Lisp", ale zároveň tam je Scheme a Clojure.
Common Lisp? eLisp? Mají tam zvlášť shell.
Scheme striktně vzato také v praxi není jedno.
Pointa je ale jiná. Pokud se dívají, kolik je např. nabízeno pracovních pozic pro technologii X v segmentu Y, tak ty námitky výše nejsou úplně relevantní. Píšou, že začali se seznamem 300 jazyků a tady jich je „top 48“.
Takže pokud je třeba Kotlin moc nový, nedostal se do prezentované části seznamu. To může a nemusí být chyba.
Pointa je ale jiná.Pointa je, že ten žebříček nijak nepomůže k nějakému rozumnému rozhodnutí v čem programovat projekt XY...
Copak se třeba mobilní aplikace píší hlavně v C a C++?IMO se bere platforma jako celek a vetsina kodu beziciho na mobilnich zarizenich je napsana v C - v androidu je to vpostate vsechno az k posledni vrstve, ktera je vetsinou v Jave nebo nejakem webovem frameworku. Na hloupych telefonech (kterych je porad vetsina) je Java totalne mrtva, to same ruzne fitness naramky atd.
intu. A taky tam myslimže nefunguje GC, ale nevim, jestli si to dobře pamatuju. Asi bych to úplně nepočítal...