Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
V blogu vývojářů distribuce IPFire specializované na zabezpečení sítí vyšel první z řady článků zabývající se bezpečnostními doporučeními. Sepsání těchto rad je zamýšleno jako reakce na nový německý zákon, který vede na státní sledování sítí.
Tiskni
Sdílej:
proč netzpolitik.org je citovanýJe tam text příslušné normy.
co to je vlastně za zdroj?Wikipedia
netzpolitik.org ist eine deutschsprachige Nachrichten-Website zu digitalen Freiheitsrechten und anderen netzpolitischen Themen und befasst sich unter anderem mit staatlicher Überwachung, Open-Source-Software, Telekommunikationsgesetzen sowie schöpferischem Gemeingut und einer freien Wissensgesellschaft. Auf ihr werden auch Protokolle aus dem NSA-Untersuchungsausschuss veröffentlicht. Die Website wurde 2002 von Markus Beckedahl als Blog gegründet und wird mittlerweile von einer fest angestellten Redaktion betrieben. … Neben den einfachen Beiträgen werden auch nicht selten Dokumente von Behörden veröffentlicht, die z. B. als Verschlusssache – nur für den Dienstgebrauch - eingestuft sind, wie z. B. das Gutachten des Bundesamtes für Verfassungsschutz, welches die Partei Alternative für Deutschland behandelt oder auch das „Framing-Gutachten“ der ARD. …
Pokud šifrujete a používáte veřejné PKI, taky jste v loji. DANE by pomohlo, ale nepoužívá se zatím až tak, aby mohlo.Tohle by asi chtělo vysvětlit. Je to jen taková nahozená zkratka, a není vůbec jasné, zda za tou zkratkou je něco hlubokého, co ostatním uniká, nebo je za ní naopak neznalost fungování PKI.
Encrypting traffic by using TLS is not helping if your systems rely on public key infrastructure (PKI), as intelligence agencies are most likely able to issue certificates from commonly trusted (intermediate) CAs. DANE could mitigate that, but is currently neither widely deployed for non-SMTP services nor validated by common applications aside MTAs.
Tomuhle by měl předejít Certificate Transparency log, ne?
Když se autorita odvolá na zákon, tak většina uživatelů jí zatleská, jak bojuje proti terorismu a pedofílii, pár paranoidních vlastníků služeb přejde k jiné autoritě, kde se to ještě neprovalilo, a většina vlastníků neudělá nic, protože certifikát mají kvůli ikonce zámečku v prohlížeči, nikoliv kvůli bezpečnosti.Posmíváte se ostatním, ale stačí do konspirační teorie zamontovat tajné služby, a věříte tomu taky.
kód v prohlížeči, který bude zodpovědný za to přeskakování, bude také tajný
Samozřejmě. Ono totiž není nutné jej zveřejňovat.
Antivirus ve Windows žádný takový útok neprovádí
Konfigurační volba „kontrolovat HTTPS“ dělá asi co? Odpověď: nainstaluje nový CA kořen do prohlížeče a přešifrovává jím provoz. Viděl jsem ji v Avastu, a podle Googlu je i jinde.
Stačí do konspirační teorie zamontovat tajné služby, a věříte tomu taky.
O tajné služby vůbec nejde. Dělají to běžné „veřejné“ bezpečnostní složky státu v odůvodněných případech, kdy se potřebují dostat na dálku do počítače vyšetřovaného. Prostě se požádá dodavatel programu, který vyšetřovaný používá se superuživatelským oprávněním (operační systém, antivir), aby v rámci příští aktualizace poslal tomuto konkrétnímu stroji „vylepšenou“ aktualizaci. Z legálního hlediska je to stejné jako odposlech telefonních hovorů na ústředně nebo umístění štěnice do místnosti. To akorát v našem státě s taxativní legislativou, která ještě nezaznamenala tuto příležitost, to nejde. A ano, není to stoprocentní metoda (např. lidi s Linuxem nebo neaktualizující). Ale to není žádná.
Samozřejmě. Ono totiž není nutné jej zveřejňovat.Chromium, Firefox
Viděl jsem ji v AvastuTo, že je Avast většinový Antivir na Windows, máte odkud?
O tajné služby vůbec nejde. Dělají to běžné „veřejné“ bezpečnostní složky státu v odůvodněných případech, kdy se potřebují dostat na dálku do počítače vyšetřovaného. Prostě se požádá dodavatel programu, který vyšetřovaný používá se superuživatelským oprávněním (operační systém, antivir), aby v rámci příští aktualizace poslal tomuto konkrétnímu stroji „vylepšenou“ aktualizaci. Z legálního hlediska je to stejné jako odposlech telefonních hovorů na ústředně nebo umístění štěnice do místnosti. To akorát v našem státě s taxativní legislativou, která ještě nezaznamenala tuto příležitost, to nejde. A ano, není to stoprocentní metoda (např. lidi s Linuxem nebo neaktualizující). Ale to není žádná.Takže tvrzení, že tajné služby mohou vydat certifikát podepsaný běžně uznávanou certifikační autoritou, dokazujete tím, že nejde o tajné služby a nejde o běžně uznávané certifikační autority. Tak já bych s dovolením setrval na tom, že „intelligence agencies are most likely able to issue certificates from commonly trusted (intermediate) CAs“ je blbost.
Ve zdrojácích Firefoxu žádnou kontrolu záznamů certificate transparency nenajdete.
Avast není většinový, ale dělá to řada dalších.
Já jsem netvrdil, že zpravodajské služby vydávají certifikáty. Já jsem tvrdil, že až s tím začnou, že to lidstvo přijme. A doplnil jsem to několika ukázkami, které veškeré snažení autorit obrací v niveč již nyní.