Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nedlouho poté, co Gregory Maxwell vypustil do Bittorentu archiv 18 592 historických vědeckých článků, se rozhodl JSTOR sám bezplatně zpřístupnit články vydané do roku 1923 v USA a do roku 1870 jinde ve světě. Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.
Tiskni
Sdílej:
Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré? - tedy míním z hlediska nového vývoje, je jasné, že základními kameny jsou mnohde věci i mnohem starší, třebas s matematikou se můžem hodně obracet ke starověkým Řekům ... ale třebas informatika, když pomineme srandy typu Pascalova kalkulačka nebo toho co páchal Babbage, tak vše dnes užitečné začíná někdy okolo druhé světové ...
to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré?Já bych řekl, že skoro ve všech.
- tedy míním z hlediska nového vývojeMno zhlediska nového vývoje jsou zajímavé nové výsledky, z definice, takže to je naprostá neinformace a nejspíš důkaz nepochopení toho, na co reaguješ.
Laplaceova tranformace, Furieruv rozvoj, Speciální teorie relativity, Maxwellovy rovnice... všechny tyhle věci máš v malíčku, já vím :-/nevím jak kolega, já nejsem Bůh, takže to v malíčku nemám, nicméně zkusím to na příkladu jedné věci, co mi říká nejvíc - ta Fourierova řada ... seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?
seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?Jak tohle souvisí s tím, jestli budeš moci parazitovat na tom článku?
Tak například v historii, archeologii, filologii apod. je to naprosto běžné...ano, to jsou typické oblasti, kde firmy parazitují na vědeckém bádání ...
Skutečnost, že v oblasti IT množství informací zastarává extrémně rychle
Nezastarává. Všechny dnešní "brutální novinky" jsou často 40 let staré a za tu dobu se mnohokrát recyklovaly.
A máš zájem?ale jo, z diskuse okolo mám dojem, že ty paraziti nějak nejsou jasný kdyby pisatel zprávičky nebyl tajemnej jak sfinga a místo "určitém" a "některých" napsal o čem mluví, tak ... by se tu nedalo tak zajímavě flejmovat
JSTOR je not-for-profit a to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma. Třeba taky protože ty články někdo (JSTOR) musel naskenovat, oindexovat, atp.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?
Připadám si trochu jako v absurdní grotesce, protože si myslím, že citace, na kterou reagujete, odpovídá Vaši otázku, ale budiž... Těch důvodů může být několik:to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma.Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?