JSTOR uvolnil články, u kterých vypršel copyright

Nedlouho poté, co Gregory Maxwell vypustil do Bittorentu archiv 18 592 historických vědeckých článků, se rozhodl JSTOR sám bezplatně zpřístupnit články vydané do roku 1923 v USA a do roku 1870 jinde ve světě. Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.

8.9.2011 19:44 | Petr Tomášek | Upozornění

Komentáře

[frdrx]

No jupí!

[kavol]

Dá se tak hovořit o určitém malém vítězství v boji proti parazitismu některých firem na vědeckém bádní.

to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré?

- tedy míním z hlediska nového vývoje, je jasné, že základními kameny jsou mnohde věci i mnohem starší, třebas s matematikou se můžem hodně obracet ke starověkým Řekům ... ale třebas informatika, když pomineme srandy typu Pascalova kalkulačka nebo toho co páchal Babbage, tak vše dnes užitečné začíná někdy okolo druhé světové ...

[pavlix]

to je dost optimistické tvrzení ... mě by zajímalo, ve kterém oboru vědy jsou dnes k něčemu poznatky skoro 100 let staré?

Já bych řekl, že skoro ve všech.

- tedy míním z hlediska nového vývoje

Mno zhlediska nového vývoje jsou zajímavé nové výsledky, z definice, takže to je naprostá neinformace a nejspíš důkaz nepochopení toho, na co reaguješ.

[kavol]

máš jedinečnou šanci mi to vysvětlit ...

[pavlix]

A máš zájem?

[Peta]

Zkuste napsat clanek, kde budete citovat nekoho v roce 1910...

Vysvetlete to, jsem jedno ucho :)

PS: Myslel jsem ze copyright plati jen nejakou dobu, ne? I na clanky...

[Roj]

Laplaceova tranformace, Furieruv rozvoj, Speciální teorie relativity, Maxwellovy rovnice... všechny tyhle věci máš v malíčku, já vím :-/

[tom]

Vsechna tato temata budou zpracovana z dnesniho pohledu tezkopadne a necitelne (=nečitelne:), navic v odpornem formalismu. Daleko lepsi nez se venovat puvodnim clankum bude precist si to v soucasne ucebnici nebo na wikipedii.

[l4m4]

1) Citují se ti, kdo věc vymysleli, ne ti, kdo udělali poslední edit na Wikipedii.

2) V původních článcích se často píše něco dost jiného, než ti současné učebnice tvrdí, že se v nich psalo. Doporučuji vyzkoušet.

Pokud potřebuješ snadný úvod do nějaké problematiky, ano, přečti si současnou učebnici. Ale to tom se snad nebavíme.

[tom]

Myslel jsem, ze se bavime o tom, jestli se najdou veci, ktere je vhodne citovat z originalnich starych clanku. Navrhovane priklady jsou vyse. Nicmene zrovna u tak rozsirenych a znamych veci, jako vyse jmenovane, mi prijde vhodnejsi citovat prave nejakou standardni ucebnici. (Pokud samozrejme nepotrebuji z nejakeho duvodu primo ten puvodni clanek.) Jestli tomu je v praxi jinak, rad se necham presvedcit.

Soucasne ucebnice mi o puvodnich matematickych a fyzikalnich clancich netvrdi nic.

[kavol]

Laplaceova tranformace, Furieruv rozvoj, Speciální teorie relativity, Maxwellovy rovnice... všechny tyhle věci máš v malíčku, já vím :-/

nevím jak kolega, já nejsem Bůh, takže to v malíčku nemám, nicméně zkusím to na příkladu jedné věci, co mi říká nejvíc - ta Fourierova řada ...

seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?

[pavlix]

seš například firma, co chce vyrábět digitální ladičky - a teď mi pověz, bude ti užitečnější originální článek z roku 1807, anebo půl roku starý článek o algoritmu optimalizovaném pro celočíselné výpočty na novém levném a úsporném čipu, na kterém by se ti hodilo tu ladičku postavit?

Jak tohle souvisí s tím, jestli budeš moci parazitovat na tom článku?

[l4m4]

Proč zkuste? To dělám normálně. Citoval bych i starší věci, obzvlášť z matematiky, ale původní články se hrozně těžko hledají.

[l4m4]

Schávlně jsem se podíval, jaká je nejstarší citace v článku, který právě píšeme, a je to Sellmeierův článek z roku 1871. Takže asi tak...

[skurut]

Tak například v historii, archeologii, filologii apod. je to naprosto běžné... (mimochodem, viděl jsem v odborných článcích citace publikací dokonce ze 17. století) Skutečnost, že v oblasti IT množství informací zastarává extrémně rychle, ještě neznamená, že veškeré studie staré 100 a více let jsou naprosto zbytečné a nikdo je nevyužije.

Počin JSTOR je velice chválihodný a pro mnohé bude velmi užitečný.

[kavol]

Tak například v historii, archeologii, filologii apod. je to naprosto běžné...

ano, to jsou typické oblasti, kde firmy parazitují na vědeckém bádání ...

[Petr Tomášek]

Podívej se třeba na ceny knih u Brilla ...

A to nemluvím o tom, že v zemích, kde maj doktorandi povinnost publikovat svojí dizertaci si za to prostě musí zaplatit - většinou tak kolem 1000,-€... (ale kniha se pak stejně prodáva za 100€)

[Heron]

Skutečnost, že v oblasti IT množství informací zastarává extrémně rychle

Nezastarává. Všechny dnešní "brutální novinky" jsou často 40 let staré a za tu dobu se mnohokrát recyklovaly.

[kavol]

podle toho, o čem mluvíš ...

informace opravdu zastarávají hodně, viz příklad výše s Fourierem

myšlenky a principy ne, to máš pravdu - třeba takovej cloud, dříve známo jako SaaS, není v základu nic jinýho než sdílení času na sálovejch počítačích na přelomu 60./70. let ...

[w4rr10r]

V aktuálním Vesmíru je článek popisující výsledky výzkumu (cukrovky) vycházejícího z (před)válečných dat.

[kavol]

A máš zájem?

ale jo, z diskuse okolo mám dojem, že ty paraziti nějak nejsou jasný

kdyby pisatel zprávičky nebyl tajemnej jak sfinga a místo "určitém" a "některých" napsal o čem mluví, tak ... by se tu nedalo tak zajímavě flejmovat

[pavlix]

Měl jsem chuť to přehodit na Petra Tomáška, aby se mi nestalo, že trefím něco jiného, než on opravdu myslel. Ale co už, kdyžtak mě opraví.

Podle mě za parazita označuje firmu, která vydělává na tom, že někdo jiný neví, že by k článku mohl mít bezplatný přístup, protože vypršel copyright.

Tedy určitě ne firma, která chce vzít poznatky a využít je k tvorbě nějakého produktu, jako si vymýšlíš tu ladičku.

Takže bych to viděl na různé vydavatele, a případně třeba patentové trolly, kteřé využívají relativní nedostupnosti některých dokumentů. Petr snad doplní.

[Foo Bar]

Podle mě autor zprávičky to takhle myslí a akorát zbytečně trolluje...

JSTOR je not-for-profit a to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma. Třeba taky protože ty články někdo (JSTOR) musel naskenovat, oindexovat, atp.

Takže podle mě by bylo spíš místo označování za parazity na místě JSTOR pochválit, že se k tomu postavili docela čelem a nešli do nějakých soudních bitek, atp. jak to bývá v USA zvykem.

[pavlix]

Jo to chápu tak, že je autor zprávičky přesně takto chválí.

[Petr Tomášek]

JSTOR je not-for-profit a to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma. Třeba taky protože ty články někdo (JSTOR) musel naskenovat, oindexovat, atp.

Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?

[Foo Bar]

to, že má nějaký obsah k dispozici, neznamená, že je povinna jej dávat zdarma.

Tak proč je prodával za stejnou cenu, jako články copyrightem chráněné?

Připadám si trochu jako v absurdní grotesce, protože si myslím, že citace, na kterou reagujete, odpovídá Vaši otázku, ale budiž...

Těch důvodů může být několik:

1. Smlouvy s vydavateli
2. Náklady na údržbu systémů
3. Křížové financování (přístup pro rozvojové země)
4. Umoření nákladů na zveřejnění (a opět křížové financování novějších článků)

Myslím, že zapomínáte na jednu důležitou věc. Sice JSTOR nezveřejňuje účetní závěrku, ale i bez ní si troufám tvrdit, že většina příjmů JSTORu je za přístup en bloc, za který platí univerzity, a nikoli za přístup k individuálním článkům. Tudíž jako nejvíce pravděpodobné vysvětlení je, že to moc nikoho neštvalo až na pár idealistů (a slovu idealista nepřisuzuji žádnou negativní konotaci, spíše naopak), protože příjmy JSTORu za prodej individuálních článků (s prošlým copyrightem) jsou pravděpodobně tak marginální, že jejich uvolnění nebude mít vlastně vůbec žádný dopad.

Ale v zásadě si zkuste přečíst třeba: Open Access (Criticism).

Podotýkám, že osobně jsem zastánce OA (Green OA), ale musí to být individuální rozhodnutí autora/autorů článků, ať už na jednu nebo na druhou stranu. A je mi protivný jak přístup, který by všechny nutil všechno zveřejňovat, tak je mi protivný přístup, kdy po publikaci u vydavatele nesmíte článek publikovat u sebe.

[Roj]

+1

[frdrx]

Poznatky stárnou, ale informace ne, jestli mi rozumíš.

[Kuba]

Informatika je daleko víc než jen věda o počítačích a v mnoha oblastech se dodnes vychází z poznatků starších než 100 let (např. RSA).

[Petr Tomášek]

Třeba pro historiky/lingvisty/literární vědce/atd. určitě existují články, které vydávají určité rukopisy/prameny (které od té doby znovu vydány nebyly).

A samozřejmě, když se člověk snaží zmapovat „dějiny oboru“ (aby vysvětlil, proč se určitá teorie kdy objevila, atd), tak taky...

[Peter]

Zalezi na jakem vedeckem badani. Archiv clanku z matematiky, fyziky a nekterych dalsich ved je volne pristupny na www.arxiv.org "Open access to 699,897 e-prints in Physics, Mathematics, Computer Science, Quantitative Biology, Quantitative Finance and Statistics" stoji na hlavni strane. JSTOR ma clanky spise z ekonomie, historie a dalsich spolecenskych ved, ale vetsina se da najit pres google bez vetsich problemu.

[Rivon]

Není tahle zprávička náhodou už tak dva týdny stará? Mám dojem, že už to tady dokonce jednou bylo.

[Petr Tomášek]

Hm, píšou tam, že to oznámili 6.9.