Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.16.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Nově je pro překlad aplikace potřeba použít knihovnu libdatovka. Ta byla vydána ve verzi 0.1.0.
Brian Exelbierd, zástupce Red Hatu v představenstvu distribuce CentOS, poskytl rozhovor webu The Register. Ukončení vydávání CentOS jako sestavení RHEL vysvětluje tak, že Red Hat ho odmítl nadále sponzorovat. Dále hovoří o roli a omezeních nového bezplatného vydání RHEL.
Balíček s utilitou sudo byl vydán ve verzi 1.9.5p2. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2021-3156. Lokální uživatel může získat práva roota i když není uveden v souboru sudoers. Podrobnosti i s videoukázkou v příspěvku na blogu společnosti Qualys. Chyba byla do kódu sudo zanesena na konci července 2011 (commit 8255ed69). Týká se tedy verzí 1.8.2 až 1.8.31p2 a 1.9.0 až 1.9.5p1.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2020. Ke konci roku vlastnila 165 530 pevných disků. V průběhu roku jich přibylo 39 792. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, klesla na 0,93 %. V roce 2019 to bylo 1,89 %. V roce 2018 to bylo 1,25 %. V roce 2017 to bylo 1,77 %. V roce 2016 1,95 %.
Dle plánu byl vydán Mozilla Firefox 85.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Přibyla ochrana před supercookies. Odstraněna byla podpora Flashe. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 4.15 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.9. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.6.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.9.15.
Projekt Mozilly MDN Web Docs dokumentující webové standardy včetně jejich podpory v jednotlivých prohlížečích byl loňským propouštěním citelně zasažen. Poté, co se obsah MDN přesunul na GitHub, čímž se z určitého pohledu více otevřel pro přispívání z řad webových vývojářů, vznikla nová organizace Open Web Docs. Na Open Collective už má přes 60 finančních přispěvatelů a největší mezi nimi jsou Google, Microsoft a Coil. Dále se do projektu zapojuje samozřejmě Mozilla, Samsung a W3C [Mozilla.cz].
Od verze 7.1 (vyjde na začátku února) bude mít LibreOffice přívlastek Community - přesný název tedy bude LibreOffice Community 7.1. Kromě názvu se nic nemění, nedochází k omezování funkcí apod. Přejmenování je výsledek dlouhých diskuzí nad novým marketingovým plánem a snahou odlišit komunitní a firemní verze LibreOffice. Vznikají také další nové pojmy: LibreOffice Technology - brand pro veškerý software založený na LibreOffice a LibreOffice Enterprise - pro partnery ekosystému a jejich enterprise verze LibreOffice.
Umělec a designer Rocky Bergen má na svých stránkách volně ke stažení papírové modely počítačů Amiga 500, Amstrad CPC 464, Apple II a dalších. Čtenáři AbcLinuxu na ně jistě dokážou dostat i Linux. :-)
OctoPi, linuxová distribuce pro Raspberry Pi s předinstalovaným webovým rozhraním pro ovládání 3D tiskáren OctoPrint, byla vydána ve verzi 0.18.0. Přehled novinek v oznámení na blogu a na GitHubu.
Schránku a Ctrl+C, Ctrl+V znají asi všichni uživatelé. O tom, jak využít schránku v KDE pro pokročilejší úlohy, se věnuje článek Klipper: chytrá schránka v KDE. Pomocí skriptů/činností lze např. doplňovat do textu nedělitelné mezery, formátovat Markdownem nebo třeba přidávat poznámky pod čarou.
Tiskni
Sdílej:
Přesně tak, Klipper je ve výchozím stavu obyčejná schránka s historií, s ničím tě neotravuje – to je přesně přístup KDE: ty funkce tam jsou, ale když je nechceš využívat, nemusíš.
To se nedělá přes schránku, ale můžeš si to nastavit jako klávesovou zkratku v KDE – je tam i příklad (viz příloha).
neb to obvykle obsahují nástroje textových procesorů či …
Jenže jen některých. To bych musel instalovat stejné doplňky do všech prohlížečů, editorů… nebo používat od každého jen jeden. Vice viz odpověď pod článkem.
Já ty specializované funkce a programy nezavrhuji, jen se prostě někdy hodí, mít tu funkcionalitu dostupnou globálně, pro všechny aplikace. Byť to znamená prohnat text přes schránku (tzn. navíc: vyjmout + vložit), i když při podpoře v konkrétní aplikaci by na to stačila jedna klávesová zkratka.
Prostě Ctrl+C a Ctrl+V kdekoli a kdykoli.
Jsem zásadně proti. Na terminálu by Ctrl-C měl zůstat ten význam, který tako kombinace kláves odpradávna měla.
Já to mám namíchané napůl: Ctrl+Shift+C a Shift+Ins
A výběr samozřejmě taky – on funguje i třeba v mc
, ale s tím Shiftem (označování i vkládání).
V článku není zmíněna jedna málo známá vychytávka Klipperu:
Když po zobrazení historie začnete psát na klávesnici, zafunguje vyhledávání napsaného a historie se zúží pouze na vyhovující položky. Rovněž doporučuji si nastavit klávesové zkratky na procházení historie, tj. další/předchozí položka.
Upřímně, bez Klipperu si už nedovedu představit práci na PC. Cokoliv přejedu myší, není už nikdy zapomenuto (historii mám nastavenu na 1000 záznamů).
Když musím někdy náhodou dělat ve Windows nebo v Gnome, bez Klipperu trpím jako zvíře.
Když po zobrazení historie začnete psát na klávesnici, zafunguje vyhledávání napsaného a historie se zúží pouze na vyhovující položky.
Díky, to jsem neznal.
ArsClip jsem dříve na pracovním PC ve Windows také používal, ale později jsem našel myslím mnohem promakanější variantu, která se jmenuje Ditto. U ArsClip mě tehdy štvalo, že se nedalo rolovat více záznamy nebo filtrovat, musel jsem mít nastaveno maximální množství uchovávaných záznamů na počet, který se vešel na výšku obrazovky. Nevím, jak to má ArsClip teď, ale tehdy mi to nešlo. Navíc jsem tehdy měl s ArsClip nějaké problémy na Win 7 (někdy se hodnota do schránky nezkopírovala).
Ditto mi přijde možnostmi blíže Klipperu
Tady je nástřel skriptu pro počítání normostran, řádek, slov a znaků:
#!/bin/bash normostrana="1800"; data="`cat`"; pocet=(`echo "$data" | wc`); # LANG=C protože bc vypisuje desetinnou tečku a prinf počítá s lokalizovaným oddělovačem (v češtině čárka) text="`LANG=C printf '<span font_family=\"monospace\"> stran: %8.2f řádek: %8d slov: %8d znaků: %8d </span>' $(echo -e \"scale=2 ${pocet[2]}/$normostrana\" | bc) ${pocet[0]} ${pocet[1]} ${pocet[2]}`" zenity \ --info \ --title="Počty" \ --text="$text";
Akorát nevím, jak do toho dostat oddělovač řádů (tisíců).
# printf "%'.0f\n" "123456789"
123 456 789
LANG=en_US printf "%'.0f\n" "123456789"
123,456,789
LANG=de_DE printf "%'.0f\n" "123456789"
123.456.789
To jsem zkoušel, ale nefungovalo to, protože bc
vypisuje desetinnou tečku, zatímco printf
čeká lokalizovanou čárku.
$ printf "%'.2f\n" "123456789.111" bash: printf: 123456789.111: chybné číslo 0,00 $ printf "%'.2f\n" "123456789,111" 123 456 789,11
A co na to uživatelé/zákazníci? Ptal ses jich?