Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Došlo k finální standardizaci kodeku Opus jakožto RFC 6716. Opus je otevřený, patenty nezatížený ztrátový kodek pro kódování hlasu i hudby vzniknuvší spojením starších kodeků SILK a CELT. Opus má bitrate v rozmezí 6—510 kbit/s, dokáže využívat sampling rate od 8 do 48 kHz, umí stereo a dokáže pracovat v režimu s velmi nízkou algoritmickou latencí (až 2,5 ms). Také efektivita tohoto kodeku je velmi slušná. Dá se předpokládat, že si Opus najde cestu do VoIP (a to především do nového standardu WebRTC) i do speciálních aplikací.
Tiskni
Sdílej:
a jinak uz si brousi zuby i na video.Tomu fandím (tedy lépe řečeno, fandím vývoji kodeku s rpacovním označením Daala), leč jak vidíte z archivu toho ML, tak to zatím bouřlivý ohlas nesklidilo. No, snad časem. Na Daale bohužel dělají stejní lidé co na Opusu (a Theoře, který díky tomu dva roky stojí, tuším ani nevydali verzi 1.2). Osobně bych byl radši, kdyby se na to audio byli vyflákli a zapracovali na video kodeku, který je o dost důležitější (ruku na srdce, jaký datový tok ušetří nasazení Opusu oproti Vorbisu? Trt a dva orechy, řekl bych.)
Osobně bych byl radši, kdyby se na to audio byli vyflákli a zapracovali na video kodeku, který je o dost důležitější (ruku na srdce, jaký datový tok ušetří nasazení Opusu oproti Vorbisu?Ono jde i o tu latenci a výpočetní náročnost, obzvlášť u interaktivních věcí. K čemu by asi bylo dobrý dokonalý video kodek, když se kvůli vorbisu všechno zpozdí o 200 ms? Třeba zrovna pro jeden z projektů v patičce je vorbis právě kvůli tomu prakticky na guvno, proto se tam používá celt a jsou s tím problémy.
ale když je cenou za Opus několikaleté zpoždění v kvalitativním vývoji video komprese, tak to je kurva vysoká cena.Opus je na světě AFAIK něco přes dva roky, není to zanedbatelné, ale několikaleté zpoždění to podle mě ještě není.
Jde o to, že kvůli Opusu se nepracuje nejen na Theoře (prakticky opuštěna před vydáním verze 1.2)Na Theoře zbyla ještě nějaká práce?
Opusu oproti VorbisuOpus je audio-formát se zaměřením na přenos hlasu. Spodní pásma (ty které zůstávají když se snižuje kvalita) obstarává SILK (při nižších bitrate CELT zcela vypadává) což není nic jiného jen klasické LPCčko. Vorbis s Opusem či CELTem nijak nesouvisí. Mají naprosto jiné zaměření.
Vorbis s Opusem či CELTem nijak nesouvisí. Mají naprosto jiné zaměření.
Nicméně Vorbis je Opusem/CELTem nahraditelný (a kvalita Opusu je s Vorbisem přinejmenším srovnatelná, i když u větších bitrate v tom není nějaký zásadní rozdíl)... [Jediné, kde Opus za Vorbisem kulhá je vícekanálové audio, tj. >2 kanálů, anžto Opus umí jen (joined-)stereo].
OpusemS Opusem moc ne. Nejsem si jistý jestli se u něj dá ta LPC část úplně vypnout ve prospěch čistého CELTu.
CELTemNo,…nebyl to účel. Má nižší komplexnost a celkově se mi líbí víc mechanismus než u Vorbisu, nicméně překódovávat nebudu. Požít pro hudbu se díky tomu, že je to formát pro obecné použití dá, nicméně bych tu hudbu stejně radši ze setrvačnosti kódoval do Vorbisu (když nic, má větší podporu).
OpusemS Opusem moc ne. Nejsem si jistý jestli se u něj dá ta LPC část úplně vypnout ve prospěch čistého CELTu.
Pochopitelně. Opus funguje tak, že při (velmi) nízkých bitrate používá výlučně SILK, při středních SILK+CELT a při vysokých jen CELT. Dělá to automaticky.
CELTemNo,…nebyl to účel. Má nižší komplexnost a celkově se mi líbí víc mechanismus než u Vorbisu, nicméně překódovávat nebudu. Požít pro hudbu se díky tomu, že je to formát pro obecné použití dá, nicméně bych tu hudbu stejně radši ze setrvačnosti kódoval do Vorbisu (když nic, má větší podporu).
No, jistě, nebyl to účel... Proto mi přijde škoda, že už zase nedělají na Ghostovi, i když ještě cca před rokem na tom makal Mothy... Očividně s takovou latencí, jakou má Vorbis, by se mělo dát dosáhnout o poznání lepší efektivita kódování...
a jinak uz si brousi zuby i na video.Tomu fandím (tedy lépe řečeno, fandím vývoji kodeku s rpacovním označením Daala), leč jak vidíte z archivu toho ML, tak to zatím bouřlivý ohlas nesklidilo. No, snad časem.
Hm, takže Ghost zase půjde k šípku? Škoda...
.
Mno, Monthy na tom už delší dobu (přes rok) nic (vnějšně pozorovatelnýho) neudělalTak kdo čte Montyho blogy také ví, že má rodinu a že u čtvrtého dema nebyl moc spokojen s výsledky. Navíc mám pocit, že říkal, že to oficiálně píše pro Red Hat (vykazování činosti?). Že nic nenapíše ještě neznamená, že nic nedělá.
Taky nevím, jak si vysvětlit tuto jeho poznámku...No, soudím že tím chce naznačit, že prostě nemá čas. ("potřeboval bych se na to naklonovat")
Já narážím na toAha.
Já vím co je Ghost. Já narážím na to, že když si celej Xiph bude hrát s videem, tak nebudou mít čas na Ghost...Ale zase u toho audia moc bitů neušetříte, zatímco u videa by dejme tomu 20% zlepšení bylo hodně znát. Takže vývoj videa je podle mě potřeba víc než vývoj audia.