HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Obchodní skupina Promusicae, která reprezentuje španělský nahrávací průmysl, podala žalobu na významného španělského profesora Enrique Danse za „újmu na cti“, které se měl dopustit výrokem, že kopírovací monopol využívá ilegálních monopolních praktik. Více na falkvinge.net
Tiskni
Sdílej:
Štát vytvorí predpoklad na vznik monopolu (autorské právo, patenty) a všetci sa môžu čudovať, že používa monopolné praktiky...
Silné kafé možno tak pre človeka neznelého histórie. Odporúčam prejsť na tento článok na wiki, stlačiť CTRL-F, do políčka napísať monopol a pokochať sa výskytom toho slova.
V dôsledkoch je to monopol najmä pre potreby štátu, nie pre mňa (príkladom nech je napr. história zavedenia povinných identifikačných dokladov na území ČR)
Ten príklad s orgánmi naznačuje obhajovanie otroctva (vlastník tvojho tela ti dá právo/monopol na jeho užívanie). Nechutné.
ad absurdum... Píšeš, že štát mi udeľuje monopol na moje orgány. Toto právo vychádza buď z pozície sily alebo z pozície nejakého prirodzeného práva (v princípe však na tom nezáleží, ide iba o to, či je to dobré alebo na zvracanie). Ak teda štát má právo udeliť mne monopol na moje orgány, musí mať možnosť (samozrejme nie povinnosť) udeliť toto právo aj ostatným.
Takže aj keby tvoje ad absurdum môjho názoru bolo skutočne správne (nevyvraciam ani nepotvrdzujem), moje ad absurdum tvojho názoru skončí prinajlepšom rovnako (keďže som nepotvrdil ani nevyvrátil, možno sa moje názory dajú ad absurdovať, ale bude to rozumnejšie ad absurdum ako v prípade tvojich názorov).
Ne, ten argument měl ukázat na absurditu toho uvažování, že "monopol -> špatné -> atorské právo taky špatné".A úplně v tom selhal.
Že to neotřáslo vaším přesvědčením ještě neznamená, že to nemohla být pravda...Jaké, že je to moje přesvědčení? V této diskuzi jsem žádné nevyjádřil.
No, ono už jenom to označení "kopírovací monopol" je docela silné kafe. Tím, že to používáte jako terminus technicus, předstíráte, že je to hovotvá věc, a ne jen něčí (a to dost radikální) názor.Tak on to není názor, ale stav věcí. To občas pro někoho silné kafe bývá. Mně spíš přijde silné kafe tomu říkat autorský zákon v situaci, kdy jeho hlavním uživatelem nejsou autoři.
Maly clovek totiz nema sanci neco takoveho dokazat, natoz zivit obdobne rozsahly tym pravniku jako protistrana.
A je to tak správně, protože očernit někoho je sakra snadný, a nikdo nepřemýšlí o tom, jak moc (a trvale) tím může ublížit.To, že řečmi lze ublížit, je ovšem velice nezdravý stav věci. Cílem by mělo být nikoliv kriminalizování nepodložených řečí (už proto, že pravdivost mnoha tvrzení je velmi těžké ověřit a nakonec se stejně zjistí, že skoro vše je pravdivé tak nějak napůl), ale učit lidi, že ne všechno, co se říká, je pravda. Navíc: zavání ukrutným pokrytectvím, když stát na jednu stranu odsuzuje za pomluvu a na druhou netrestá za reklamy plné informací, které jsou buďto evidentně lžívé ("neomezený internet"), nebo aspoň naprosto zavádějící.
Na klamavou reklamu jsou paragrafy, problém je asi, že se agenturám daří kolem nich bruslit (hvězdičky, drobné poznámky...), nebo že se paragraf málo vymáhá.Paragrafy jsou, ale jsou napsány tak, že jsou prakticky nevymahatelné. Takže jako by žádné nebyly.
Pomluvit je snadné, ale bránit se je těžké (už proto, že v případě například otištěného článku má jednotlivec skoro nulovou šanci svou obranu adekvátně šířit, protože noviny zajímá jenom senzace a negativní zprávy), proto je podle mě správné, že důkazní břemeno je na původci zprávy/obvinění.Nikoliv. Základní problém je, že lidi věří kdejakému plku, který si přečtou. Nedává smysl napravovat to tím, že budete regulovat, jaké informace je povoleno tisknout. I když je nikdo nevytiskne, stejně se brzy rozšíří jako drby. Schopnost filtrovat informace a smířit se s tím, že naprostá většina z nich je zavádějící, je v dnešní společnosti naprosto nezbytná a nefunguje suplovat ji zákonem. Obecně mi svoboda slova přijde daleko důležitější, než něčí právo na to, aby si o něm lidi nemysleli, že je lotr.