Společnost Red Hat představila program "Red Hat Enterprise Linux (RHEL) for Open Source Infrastructure" aneb Red Hat Enterprise Linux zdarma pro open source projekty.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 190. sraz, který proběhne v pátek 26. února od 17:00 na Jitsi Meet.
Po open source ergonomickému trackballu (dnes Classic Trackball) a open source myši představila společnost Ploopy nový open source Nano Trackball (GitHub). Trackball bez tlačítek a kolečka. Pouze kulička.
Webový prohlížeč Brave lze vedle standardního prohlížení (Nové okno) a anonymního prohlížení (Nové soukromé okno) používat i pro anonymní prohlížení s využitím Toru (Nové soukromé okno přes Tor) a pro přistup k webům v doméně .onion. Nejnovější verze Brave řeší několik bezpečnostních chyb, kdy DNS dotazy místo do Toru směrovaly k poskytovateli DNS. Ten tak mohl zjistit, že uživatel chtěl přistupovat například k sejnfjrq6szgca7v.onion (debian.org).
Byla vydána nová verze 2021.1 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení. Kali Linux má nové webové stránky.
Multiplatformní open source počítačová hra Minetest byla vydána ve verzi 5.4.0. Přehled změn v changelogu. Jedná se o hru inspirovanou Minecraftem.
Byla vydána (Twitter) nová verze 3.18 svobodného multiplatformního geografického informačního systému QGIS (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify ve visuálním changelogu a také na YouTube.
Byla vydána nová verze 4.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.12. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.7.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.10.13. Tor byl aktualizován na verzi 0.4.5.5.
Dokumentační tým projektu LibreOffice vydává příručku Getting Started Guide 7.0. Příručka je určena pro každého, kdo se chce seznámit s programem LibreOffice a představuje hlavní komponenty LibreOffice: textový procesor Writer, tabulkový procesor Calc, prezentační program Impress, vektorový grafický program Draw, databázový program Base a editor rovnic Math. Příručka je ke stažení na stránce LibreOffice, kde lze stáhnout i české překlady dalších příruček.
Byl vydán Mozilla Firefox 86.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Novinkou je Total Cookie Protection aneb "každý web má vlastní dózu na sušenky". Nově lze používat funkci obraz v obraze současně pro několik videí. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
V Distribučních novinkách se už párkrát objevila zmínka o prostředí LXDE. DesktopLinux.com jej v krátkosti představuje jako odlehčenou alternativu ke GNOME, která je ve vývoji od roku 2006. Údajné vysoké nároky jiných prostředí byly důvodem k založení projektu. Součástmi jsou souborový správce PCManFM, hlavní panel LXPanel (s možností konfigurace), správce relace LXSession, LXAppearance pro nastavení vzhledu GTK+, emulátor terminálu LXTerminal a několik externích programů. Prostředí ve velmi modulární - jeho součásti jsou vydávány odděleně.
Tiskni
Sdílej:
"If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM?"Na to se dá reagovat snad jen tímto způsobem: "Když svoje GNOME v pohodě používám na 256 MB RAM, proč vzniká další 'odlehčené' prostředí?"
Můj otec rozběhl XPčka na notesu s 133Mhz Pentiem-classic, 64MB RAM(snad jich bylo i o kapánek míň) a nějakou hodně starou VGA grafikou, kterou mi pro jistotu i Xka načetla s ovladačem VESA.
After X11 and LXDE are started, the total memory usage is about 45 MB on i386 machines. (This value may be higher or lower according to different system configurations.) Though LXDE itself doesn't require better hardware, other applications under X do need it. For example, Firefox and OpenOffice.org 2 are quite memory-hungry. So it's recommended that you have RAM more than 128 MB.tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá, a že srovnání s win98 se týká LXDE bez dalších X11 aplikací.
Ve FAQ:
Why yet another desktop environment? Aren't there already KDE, GNOME, XFCE, and a lot of well-made DEs? Why reinventing the wheel?
Though they are well-made and powerful, they are bloated, and eat up our RAMs. (...)
If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM? We don't believe building such a usable desktop environment requires that much resource usage, so we try it ourselves.
Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GB. (Tak by mě zajímalo, jestli LXDE na doporučovaných 192 MB bude běhat stejně rychle, jako XFCE na tom naznačeném 1 GB. Vím, že to netvrdí, ale působí to takovým dojmem.)
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá... ...Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GBZ té věty velmi jasně vyplývá, že doporučení se týká provozu dalších aplikací, v čele s FF2 a OOo. Naproti tomu nenaznačují, že Gnome, KDE či XFCE spotřebují celý GB paměti, ale naznačují, že je tolik paměti potřeba pro jejich provoz (včetně aplikací) - což uznávám, že je (za předpokladu 32bitového systému) docela přepísknuté a silně to zavádní reklamou (ovšem s 64bitovým systémem jsem pocítil 512MB RAM jako velmi omezující během několika minut práce).
tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5. Čili závěrem asi tolik: LXDE nenabízí ve výchozím stavu bez aplikací žádnou paměťovou úsporu oproti KDE, zato s aplikacemi bude paměťově velmi výrazně výhodnější KDE (díky sdíleným knihovnám KDE a velké míře integrace, oproti spouštění samostatných, těžkotonážních aplikací v LXDE). Navíc bude LXDE mnohem pomalejší vzhledem k tomu, že je to GTK+ prostředí a už samotný nápad (se kterým nevím proč pořád další a další bloudové přicházejí) stavět cokoli „odhlehčeného“ na GTK+ je asi stejný protimluv jako „chytrý blbec“ či „svižné GNOME“. Zkrátka, potvrdilo se to, co jsem předpokládal už hned když jsem se o tom projektu dozvěděl poprvé: zgruntu pomýlený projekt, naprosto zbytečný, totálně na *****.
45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5Tak to tedy čumím. Na screenshotu je po čerstvém startu systému a přihlášení spuštěn navíc jen KSysGuard a KSnapshot, které si samozřejmě můžeš odečíst.
Core::String fn() { // alokuje s na zásobníku Core::StringT<1024> str; // kotel operací ... // chytré, vrátí str jako dynamicky alokovaný řetězec return str; }Možná je i chyba, že jsem WDE nikde neprezentoval a neptal se lidí co by v nějakém jednoduchém toolkitu potřebovali. Já jsem si teď uletěl v javascriptovém toolkitu qooxdoo a až budu psat UI vrstvu tak to bude výborná inspirace, je to super. V případě zájmů i otázek mě kontaktuje na mail, mám radost když se o WDE někdo zajímá:)
ať to proboha založí na nečem pro ten účel rozumném jako je lehké a rychlé FLTK nebo snad i FOX toolkit. Ale přijde mi, že programátoři prostě pořád volí GTK+ úplně bezmyšlenkovitěBezmyšlenkovitě to určitě není. Na tvou otázku odpovídají:
Using gtk+ 2 is a hard choice. The i18n support of other toolkits are not very good. Apart from lightweight & fast, useability is important at the same time. For English users, there is no problem, but can FLTK and FOX handle bi-directional text rendering? I know they already supported utf-8, but utf-8 is only the minimal requirement to be internationalized.V tomto mají pravdu, že pokud má být prostředí použitelné celosvětově, není volba snadná: Použití gtk+ 2 je nesnadná volba, ale podpora i18n není u ostatních toolkitů dobrá. Kromě lehkosti a rychlosti je důležitá i použitelnost. Pro anglicky mluvící není problém, ale co obousměrné vykreslování textu? Jasně, již podporují UTF-8, ale to je jen malá část internacionalizace.
Pomalu už si připadám jako nějaký obhájce tohoto prostředí, které ale vůbec neznám. Jen zastávám to, že by člověk neměl na základě svých pocitů hned něco odsuzovat.