Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
V Distribučních novinkách se už párkrát objevila zmínka o prostředí LXDE. DesktopLinux.com jej v krátkosti představuje jako odlehčenou alternativu ke GNOME, která je ve vývoji od roku 2006. Údajné vysoké nároky jiných prostředí byly důvodem k založení projektu. Součástmi jsou souborový správce PCManFM, hlavní panel LXPanel (s možností konfigurace), správce relace LXSession, LXAppearance pro nastavení vzhledu GTK+, emulátor terminálu LXTerminal a několik externích programů. Prostředí ve velmi modulární - jeho součásti jsou vydávány odděleně.
Tiskni
Sdílej:
Kolik? Kolik ještě?
"If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM?"Na to se dá reagovat snad jen tímto způsobem: "Když svoje GNOME v pohodě používám na 256 MB RAM, proč vzniká další 'odlehčené' prostředí?"
Můj otec rozběhl XPčka na notesu s 133Mhz Pentiem-classic, 64MB RAM(snad jich bylo i o kapánek míň) a nějakou hodně starou VGA grafikou, kterou mi pro jistotu i Xka načetla s ovladačem VESA.
After X11 and LXDE are started, the total memory usage is about 45 MB on i386 machines. (This value may be higher or lower according to different system configurations.) Though LXDE itself doesn't require better hardware, other applications under X do need it. For example, Firefox and OpenOffice.org 2 are quite memory-hungry. So it's recommended that you have RAM more than 128 MB.tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá, a že srovnání s win98 se týká LXDE bez dalších X11 aplikací.
Ve FAQ:
Why yet another desktop environment? Aren't there already KDE, GNOME, XFCE, and a lot of well-made DEs? Why reinventing the wheel?
Though they are well-made and powerful, they are bloated, and eat up our RAMs. (...)
If Windows 98 and xp work quite well on old machines, why my Linux desktop needs a 1.0 GHz CPU + 1GB RAM? We don't believe building such a usable desktop environment requires that much resource usage, so we try it ourselves.
Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GB. (Tak by mě zajímalo, jestli LXDE na doporučovaných 192 MB bude běhat stejně rychle, jako XFCE na tom naznačeném 1 GB. Vím, že to netvrdí, ale působí to takovým dojmem.)
Dobře, dejme tomu, že doporučení nad 128 MB RAM se týká provozu FF a OOo, ačkoliv to z té věty úplně jednoznačně nevyplývá... ...Naznačují, že GNOME, KDE i XFCE plýtvají RAM a potřebují jí 1 GBZ té věty velmi jasně vyplývá, že doporučení se týká provozu dalších aplikací, v čele s FF2 a OOo. Naproti tomu nenaznačují, že Gnome, KDE či XFCE spotřebují celý GB paměti, ale naznačují, že je tolik paměti potřeba pro jejich provoz (včetně aplikací) - což uznávám, že je (za předpokladu 32bitového systému) docela přepísknuté a silně to zavádní reklamou (ovšem s 64bitovým systémem jsem pocítil 512MB RAM jako velmi omezující během několika minut práce).
tedy selsky řečeno toto: LXDE spolu s X11 sežere kolem 45 MB RAM, záleží na konfiguraci systému. Ačkoli to samotnému LXDE stačí, nebude to stačit mnohým dalším aplikacím. Například FF2 nebo OOo jsou pěkní otesánci. Proto doporučujeme použít více, než 128 MB RAM.45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5. Čili závěrem asi tolik: LXDE nenabízí ve výchozím stavu bez aplikací žádnou paměťovou úsporu oproti KDE, zato s aplikacemi bude paměťově velmi výrazně výhodnější KDE (díky sdíleným knihovnám KDE a velké míře integrace, oproti spouštění samostatných, těžkotonážních aplikací v LXDE). Navíc bude LXDE mnohem pomalejší vzhledem k tomu, že je to GTK+ prostředí a už samotný nápad (se kterým nevím proč pořád další a další bloudové přicházejí) stavět cokoli „odhlehčeného“ na GTK+ je asi stejný protimluv jako „chytrý blbec“ či „svižné GNOME“. Zkrátka, potvrdilo se to, co jsem předpokládal už hned když jsem se o tom projektu dozvěděl poprvé: zgruntu pomýlený projekt, naprosto zbytečný, totálně na *****.
45 MB RAM mi sežere celý systém s KDE 3.5Tak to tedy čumím. Na screenshotu je po čerstvém startu systému a přihlášení spuštěn navíc jen KSysGuard a KSnapshot, které si samozřejmě můžeš odečíst.
)
), ale jakmile se v tom budou spouštět aplikace, pak už je to celkem k ničemu, protože v KDE spotřeba paměti se spouštěnými KDE aplikacemi tolik nevzrůstá (díky bohaté funkčnosti sdílených knihoven KDE), zato v čistém prostředí, které nic neumí, se pak musí pouštět programy, které si musí tu funkcionalitu dotáhnout s sebou (a dost pravděpodobně každá sama za sebe, nesdíleně), takže co z toho...
A jak už bylo řečeno, nejde jen o paměť. Vsadím se, že KDE 3.x bude na pomalém počítači rychlejší už právě kvůli tomu, že nepoužívá GTK+. Qt 3.x je daleko rychlejší. Takže účel toho prostředí mi opravdu uniká. Obzvlášť když je tu Xfce, které už plní takovou tu roli velmi mírně, zanedbatelně lehčího prostředí pro příznivce pomalosti GTK+, kteří nechtějí GNOME.
Pokud chce někdo duševně zdravý udělat opravdu odlehčený a rychlý desktop, ať to proboha založí na nečem pro ten účel rozumném jako je lehké a rychlé FLTK nebo snad i FOX toolkit. Ale přijde mi, že programátoři prostě pořád volí GTK+ úplně bezmyšlenkovitě, ze zvyku a setrvačnosti, protože to používají všichni, a to i na projekty kam se naprosto nehodí (multimediální a graficky náročnější programy, které pomalost GTK+ naprosto degraduje a znehodnocuje), vůbec si neuvědomují, co tím činí a jaké to má následky.
WDE je můj malý projektík, na který teď nemám moc času, ale určitě bych chtěl aby měl budoucnost. Dřív jsem chtěl udělat WM a tento toolkit jsem psal pro něj, ale doba se změnila a teď bych z toho chtěl udělat spíš takovou lehkou alternativu k masivním toolkitům typu Qt.
Nový koncept je takový, že se bude skládat ze 3 vrstev
- Core - to bude něco jako glib, tady bych chtěl implementovat ten systém signálů a slotů, v Qt se to povedlo tak proč vymýšlet něco jiného
- Fog - Grafická vrstva, toto mě baví nejvíc a momentálně na mailing listu agg probíhá diskuze o agg a vypadá to na fork, to znamená, že pokud se mi povede spolupráce, mohla alespoň tato knihovna mít velký smysl. Představa je taková, že by se pro pipeline použila knihovna agg a pro vyplňování spanů by se použili moje funkce, které jsem napsal už dřív v MMX a SSE2. Úplně nový koncept mě napadl nedávno a to použít vlákna na vícejádrových procesorech. Chtěl bych toto téma i na diplomku tak mi držte palce aby mi to vedoucí povolil
- UI - Netřeba vysvětlovat co to znamená:)
Pokud se najde víc lidí, kterým by se líbila myšlenka WDE jsem schopen na tom znovu začít pracovat, pokud ne, otevřu to až budu mít čas. Jsou ale věci, kterých se v průběhu vývoje držím a nemusí být každému sympatické (je to nepoužívat stl, výjimky a rtti v knihovně samotné)
Při psaní WDE jsem právě udělal jednu chybu, přeoptimalizace. Všechno bylo psané pro vysokou rychlosti a teď se v tom asi nikdo kromě mě nevyzná. Avšak i přes toto všechno vznikly některé zajímavé věci, třeba:
Core::String fn()
{
// alokuje s na zásobníku
Core::StringT<1024> str;
// kotel operací ...
// chytré, vrátí str jako dynamicky alokovaný řetězec
return str;
}
Možná je i chyba, že jsem WDE nikde neprezentoval a neptal se lidí co by v nějakém jednoduchém toolkitu potřebovali. Já jsem si teď uletěl v javascriptovém toolkitu qooxdoo a až budu psat UI vrstvu tak to bude výborná inspirace, je to super.
V případě zájmů i otázek mě kontaktuje na mail, mám radost když se o WDE někdo zajímá:)
ať to proboha založí na nečem pro ten účel rozumném jako je lehké a rychlé FLTK nebo snad i FOX toolkit. Ale přijde mi, že programátoři prostě pořád volí GTK+ úplně bezmyšlenkovitěBezmyšlenkovitě to určitě není. Na tvou otázku odpovídají:
Using gtk+ 2 is a hard choice. The i18n support of other toolkits are not very good. Apart from lightweight & fast, useability is important at the same time. For English users, there is no problem, but can FLTK and FOX handle bi-directional text rendering? I know they already supported utf-8, but utf-8 is only the minimal requirement to be internationalized.V tomto mají pravdu, že pokud má být prostředí použitelné celosvětově, není volba snadná: Použití gtk+ 2 je nesnadná volba, ale podpora i18n není u ostatních toolkitů dobrá. Kromě lehkosti a rychlosti je důležitá i použitelnost. Pro anglicky mluvící není problém, ale co obousměrné vykreslování textu? Jasně, již podporují UTF-8, ale to je jen malá část internacionalizace.
Pomalu už si připadám jako nějaký obhájce tohoto prostředí, které ale vůbec neznám. Jen zastávám to, že by člověk neměl na základě svých pocitů hned něco odsuzovat.