Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
OpenSource projekt Kryptoradio si klade za cíl vysílání bitcoin transakcí, bloků a informací o kurzu v DVB-T pásmu, které je běžně využíváno pro digitální televizi.
Celý přenos má probíhat v reálném čase a díky použité technologii může být dostupný i lidem bez internetu. Cílem projektu má být lepší dostupnost celé sítě, vyšší bezpečnost a nezávislost na internetu, jakož i umožnění vzniku nových zařízení, které umožní používat bitcoin i lidem, jenž by se k němu jinak nedostali díky technologické bariéře. Spuštění testovacího provozu je naplánováno na prvního září, kdy má dojít k pokrýtí signálem cca 95% finské populace (nikoliv plochy), což odpovídá zhruba pěti milionům lidí.
Tiskni
Sdílej:
A právě tyto informace je vhodné vysílat i dalšími distribučními kanály.otázka nezněla "co" ale "na co" ... boha jeho, to je dneska už fakt tak špatný, že i na odborným portále to vypadá jak v politický debatě? kolik je hodin? - to nám dneska hezky prší ...
Autor reakce vam odpovedel, jen je to skryto v technicke povaze jeho odpovedi.
Naco? Aby vase penezenka duverovala transakcim, musi si je stahovat ze site. Jiz dnes je to 20GB dat. Broadcastovani ruznymi kanaly zvysi rychlost stahovani. Navic diky diverzifikaci distribuce (ruznorodosti informacnich kanalu) BTC blockchainu, se snizi riziko nedostupnosti a tim i zavislosti (cti nachylnosti k manipulaci/regulaci) site.
Summary: Bude to rychlejsi a o trosicku mene zavislejsi na regulovanem centralizovanem Internetu.
Autor reakce vam odpovedel, jen je to skryto v technicke povaze jeho odpovedi.LOL
jasně, bavíme se o kryptoměně, takže info o přípavě sady družic je kryptická odpověď na to, k čemu je v tomot případě dobré mít jednosměrný informační kanál
Automaty na obcerstvenie, parkovacie hodiny...asi mi něco uniká ... jestliže transakce potřebuje ověření, jak to ten offline automat udělá? co pak brání, abych v deseti automatech zaplatil toutéž mincí?
Je jednoduchsie pichnut do nich jeden $10 DVB tuner ako tahat ku kazdemu net.a co $2 GSM modul?
a co $2 GSM modul?A do něj simka, co bude tahat gigabajty dat?
Jak automat pozná, že jsem stejným bitcoinem nezaplatil v jiném off-line automatu?No slyšel by tu transakci v DVB-T. A jakmile byť i jen na sekundu ztratíš signál, musíš se vypnout. Ještě lepší je, když ti někdo pošle prachy a hned potom ztratíš signál - prachy už odešly, ale ty to neumíš ověřit. Super.
Není to až přehazování problému jako spíš principiální moucha v designu samotného protokolu (teda aspoň AFAIK). Bitcoin a z něj vycházející krypto-měny prostě na takové věci nebyl konstruován a z mého pohledu není vhodný.BC je spíš POC než platební systém. Na ten se ještě teprv čeká (až zas Satoshi něco vymyslí
).
Ty gigabajty dat můžou být na serveru, ke kterému se (přes GSM) připojí všechny automaty daného provozovatele.Což je single point of failure, který bych si třeba já osobně u platebního systému netroufl.
asi mi něco uniká ... jestliže transakce potřebuje ověření, jak to ten offline automat udělá? co pak brání, abych v deseti automatech zaplatil toutéž mincí?Předpokládám, že placení u automatu se provede převodem na nějakou peněženku a soukromý klíč k tomu aby si ověřil jestli transakce proběhla nepotřebuješ. To ověřují jednotliví peerové na síti a do automatu se skrze nezávislí kanál jen dostane block s potvrzením o proběhnutí transakce a její výši. Akorát než se to rozstribuuje po celé síti a než bude dostatečný počet ověření, tak asi chcícpnu žízní (v případě automatu na bagety zas hlady). Proto Bitcoin není pro takové operace vhodný.
Nebo za relativně krátkou dobu, už někde třeba ani mince nebudou, Švédové si i odpustek v kostele už jen „pípnou“ a tlaky na zrušení „peněz“ jsou velké. Čísla jsou u nich nějak kolem jednotek procent, co projde přes hotovost a v EU je to něco pod 10 %…
OT: Já tedy parkování nejraději mobilem :)Předpokládám, že placení u automatu se provede převodem na nějakou peněženku a soukromý klíč k tomu aby si ověřil jestli transakce proběhla nepotřebuješ.hm, a chápu správně, že tím jenom přehazuješ problém s připojením na toho, kdo u automatu stojí a chce platit, tzn. v místě, kde by automat neměl jinou možnost(*) než příjem DVB/ze satelitu, nebude mít jinou možnost ani platící? (*) teoretickou, bez ohledu na omezení instalovaným hardware
Akorát než se to rozstribuuje po celé síti a než bude dostatečný počet ověření, tak asi chcícpnu žízní (v případě automatu na bagety zas hlady).není to tak hrozný, na bitstampu jsem tuhle čekal jen něco přes hodinku, člověk bez vody vydrží v řádu dní
hm, a chápu správně, že tím jenom přehazuješ problém s připojením na toho, kdo u automatu stojí a chce platit, tzn. v místě, kde by automat neměl jinou možnost(*) než příjem DVB/ze satelitu, nebude mít jinou možnost ani platící?Není to až přehazování problému jako spíš principiální moucha v designu samotného protokolu (teda aspoň AFAIK). Bitcoin a z něj vycházející krypto-měny prostě na takové věci nebyl konstruován a z mého pohledu není vhodný. Ono i když automat by měl obousměrnou přípojku do sítě, furt sebou musíš tahat nějaké důvěryhodné ne-primitivní zařízení, protože jak můžeš automatu věřit že tě stáhne jen a pouze o to co ti zrovna ukazuje na displeji? (nezapomeň že transakce v BC síti jsou nevratné)
není to tak hrozný, na bitstampu jsem tuhle čekal jen něco přes hodinku, člověk bez vody vydrží v řádu dníJá byl zaplatit fakturu poštovní poukázkou na poště a ještě jsem se vztekal a říkal si kdy už konečně zavedou BC nebo nějakou obdobu ať na to zaplacení nemusím čekat takovou dobu. Problém je že člověk se hodně rychle rozmlsá a nejlepší prodleva při placení je přibližně 0-5 sekund.