Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Ladar Levison, zakladatel a vlastník Lavabit, šifrované mailové služby, popisuje v článku publikovaném v britském The Guardian, jak byl po nátlaku FBI a justice Spojených států postupně dotlačen k rozhodnutí ukončit provozováni své služby, aby nemusel narušit soukromí svých klientů.
Tiskni
Sdílej:
Fedora-Live-Desktop-x86_64-20-1.iso
?
ok, takže se bojíš, že vláda USA podepíše a podstrčí falešný balíček?Ano.
no, možnost to je, ale že bych to spatřoval jako důvod věřit neamerickým distrům nějak významně(*) více, to tedy neTo je také pravda. I u neamerických dister má klíče… já nevím… třeba u Debianu desítky, možná stovky lidí, ne? Tak to už určitě bude taky leaknuté.
To je také pravda. I u neamerických dister má klíče… já nevím… třeba u Debianu desítky, možná stovky lidí, ne?Tady by asi mohly trochu pomoci reprodukovatelne buildy.
Snaha je tedy zachytit alespon co se da pomoci specialnich implementaci malloc atd., ale neni mozne zachranovat vsechno.Pak by meli odhodit ideologicke bryle a implementovat nejaky mandatory access control framework.
Ten se bije s dulezitejsim pozadavkem na omezeni komplexnosti. Mozna jednou v budoucnu az nekdo prijde s MAC, ktery dodrzuje Unix principy a neni zbytecne komplexniNebo bychom mohli všichni začít programovat v Newspeaku, a svět by hned byl mnohem veselejší.
<@Jenda`> Hele, dostal jsem logáro. Píšou na něm: <@Jenda`> ✔ Arithmetic-oriented instruction set including integer, fixed and floating-point instructions <@Jenda`> ✔ Bignum and arbitrary-precision libraries available <@Jenda`> ✔ No hardware backdoors, fully transparent operation <@Jenda`> ✔ 100% EMP proof <@Jenda`> ✔ Solar powered, only little illumination necessary
Jak se mohu bránit backdooru ve svém procesoru?Říkal jsem ti to snad už desetkrát: Snadno. Že vezmeš kovadlinu, kladivo, trochu křemíku, nahřeješ výheň a vykoveš si procesor svůj vlastní. Pokud do něj nějaký backdoor nezabuduješ, žádný tam mít nebudeš.
Jake je vlastne ted svobodne Linux distro?Co tím myslíš? Svobodný software je snad ve všech distribucích.
Naštěstí pro messaging takováto řešení již existují a fungují, např. bitmessage.A na čem mám tu bitmessage provozovat? Moje MHB8086 to už neupočítá a nic novějšího neexistuje.
Jsem zvědavej například na protonmail.ch, tam by snad mělo šifrování probíhat líp.Dokud ti nepodstrčí personalizovaný JavaScript, který klíče pošle ven (stalo se).
Pokud bylo primárním cílem soukromí uživatelů, nebyla ta služba náhodou špatně navržená?Protože je to pro lamy, co neumí používat PGP.