Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Lawrence Lessig ve spolupráci s organizací Electronic Frontier Foundation (EFF) a advokátní kanceláří Jones Day podal žalobu na australskou nahrávací společnost Liberation Music. Důvodem je zneužití autorského práva k odstranění přednášky Lawrence Lessiga z YouTube. Lawrence Lessig použil ve své přednášce s názvem Open několik krátkých ukázek z amatérských videoklipů k písni Lisztomania od francouzské kapely Phoenix. Tyto ukázky jsou dle Liberation Music, držitele práv k písni, důvodem k odstranění přednášky z YouTube. Dle Lawrence Lessiga se jedná o férové užití díla (fair use). Další informace na stránce Lawrence Lessig v. Liberation Music.
Tiskni
Sdílej:
Ještě že Lessiga a podobné lidi máme...
Pokud zakážeme tohle, můžeme si být jistí, že do budoucna nic nevznikne.
Ne že bych byl pro zrušení fair use, ale tohle je s prominutím pitomost. Už dnes vznikají filmy, hudba a další díla pod svobodnými licencemi jako CreativeCommons a spousta svobodného softwaru. Pokud se budou likvidovat koláže, ve kterých jsou nesvobodná díla, budou vznikat koláže ze svobodných děl a udělá jim (a jejich autorům) to větší reklamu a pomůže to šíření svobodné kultury.
Ta nesvobodná díla jsou často použita jen jako kulisa, pro dokreslení, ale nejde o to konkrétní dílo (není to např. parodie na něj nebo umělecká odpověď) a v takovém případě jejich volné užívání naopak svobodné kultuře škodí – proč dělat reklamu nějaké proprietární nesvobodné sračce tím, že ji vložím do svého díla? Proč zvyšovat povědomí o ní, její popularitu a zvyšovat šanci, že si lidi koupí jejich CD/DVD/MP3 od vydavatele, když tam můžu použít dílo pod CreativeCommons a zvyšovat pravděpodobnost, že si divák oblíbí tohoto autora a koupí si něco přímo od něj nebo mu pošle příspěvek?
hudba a další díla pod svobodnými licencemi jako CreativeCommons (...) nějaké proprietární nesvobodné sračce
Ty jsi asi moc té svobodné hudby neslyšel, že?
Pár alb z Jamenda jsem si zařadil do své sbírky a normálně je poslouchám. Na Ozzyho nebo Nightwish to nemá no, ale lepší než většina popu1 nebo to, co hrají běžná rádia, to je.
[1] což jsou zrovna ty věci, které spousta lidí krade a/nebo vkládá do svých videoklipů
A to ani nemuseli ten štěk stvořit, jen zastupujou jeho autora...
O to přece nejde, jestli to vytvořili přímo oni nebo práva od původního autora jen koupili. IMHO bys měl mít jako autor možnost svoje majetková práva k dílu prodat tak, aby ten, kdo je koupil, je mohl vykonávat úplně stejně jako ty. Je to prostě tvoje volba, jestli je budeš jako autor uplatňovat sám, nebo převedeš na někoho jiného a získáš jednorázové a rychlé peníze.
Jinak ale souhlas, že právo na citace existuje (a je dobře, že to tak je).
majetková práva k dílu
Jako že jim prodám notes s notami? To dává smysl, jen mi u toho nepasuje ta cenzura Internetu.
Ne, v tom smyslu, že mi jako autorovi zbudou jen osobnostní práva1, ale veškerých ostatních práv k dílu se vzdám ve prospěch toho, komu jsem je prodal. K dílu pak budu mít stejná práva jako kdokoli jiný (až na to autorství, které mi zůstává).
Reagoval jsem na pawleeqa, který vidí rozdíl v tom, jestli svoje práva uplatňuje původní autor nebo ten, kdo je od něj koupil:
A to ani nemuseli ten štěk stvořit, jen zastupujou jeho autora...
Já v tom rozdíl nevidím. Jako autor si můžu vybrat, jestli budu práva uplatňovat sám (a mít z toho průběžný příjem) nebo jestli je prodám (a budu z toho mít jednorázový příjem). Ten komu jsem je prodal, pak má úplně stejná práva jako já (akorát se nesmí vydávat za autora) a já už nemám žádná, kromě těch osobnostních (což dává smysl – taky nemůžu např. prodat barák, vzít si peníze a chtít tam pořád bydlet zadarmo).
Je to podobné, jako když vlastním nějaký stroj – taky si můžu vybrat, jestli pomocí něj budu sám vyrábět a prodávat výrobky, nebo jestli ho prodám a budu mít jisté jednorázové peníze. Stejnou možnost volby by měl mít i autor.
[1] nikdo nebude tvrdit, že je autorem on, vždy tam zůstane moje jméno
Já v tom rozdíl nevidím. Jako autor si můžu vybrat, jestli budu práva uplatňovat sám (a mít z toho průběžný příjem)...Nemůžeš. Podle totalitního autorského zákona tě tzv. zastupují "autorské svazy", a ty si můžeš akorát vybrat, jestli se staneš členem této mafie a získaš příjem, nebo se nestaneš členem této mafie, a celé výpalné propadne mafii. Zakázat autorskému svazu aby parazitoval na tvém autorském díle ze zákona nelze.
To se týká hudby a spol. u SW ta pravidla jsou (byla) rozumnější. Souhlasím, že autorské svazy (resp. jejich nestandardní postavení dané zákonem) by měly zaniknout. Můžou fungovat dál jako standardní občanské sdružení nebo družstvo, ale bez jakýchkoli privilegií daných AZ.