Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. V březnu spustil předprodej hodinek Pebble Time 2 (tenkrát ještě pod názvem Core Time 2) za 225 dolarů s dodáním v prosinci. Včera představil jejich konečný vzhled (YouTube).
Byla oznámena nativní podpora protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) ve webovém serveru a reverzní proxy NGINX. Modul nginx-acme je zatím v preview verzi.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Lawrence Lessig ve spolupráci s organizací Electronic Frontier Foundation (EFF) a advokátní kanceláří Jones Day podal žalobu na australskou nahrávací společnost Liberation Music. Důvodem je zneužití autorského práva k odstranění přednášky Lawrence Lessiga z YouTube. Lawrence Lessig použil ve své přednášce s názvem Open několik krátkých ukázek z amatérských videoklipů k písni Lisztomania od francouzské kapely Phoenix. Tyto ukázky jsou dle Liberation Music, držitele práv k písni, důvodem k odstranění přednášky z YouTube. Dle Lawrence Lessiga se jedná o férové užití díla (fair use). Další informace na stránce Lawrence Lessig v. Liberation Music.
Tiskni
Sdílej:
Ještě že Lessiga a podobné lidi máme...
Pokud zakážeme tohle, můžeme si být jistí, že do budoucna nic nevznikne.
Ne že bych byl pro zrušení fair use, ale tohle je s prominutím pitomost. Už dnes vznikají filmy, hudba a další díla pod svobodnými licencemi jako CreativeCommons a spousta svobodného softwaru. Pokud se budou likvidovat koláže, ve kterých jsou nesvobodná díla, budou vznikat koláže ze svobodných děl a udělá jim (a jejich autorům) to větší reklamu a pomůže to šíření svobodné kultury.
Ta nesvobodná díla jsou často použita jen jako kulisa, pro dokreslení, ale nejde o to konkrétní dílo (není to např. parodie na něj nebo umělecká odpověď) a v takovém případě jejich volné užívání naopak svobodné kultuře škodí – proč dělat reklamu nějaké proprietární nesvobodné sračce tím, že ji vložím do svého díla? Proč zvyšovat povědomí o ní, její popularitu a zvyšovat šanci, že si lidi koupí jejich CD/DVD/MP3 od vydavatele, když tam můžu použít dílo pod CreativeCommons a zvyšovat pravděpodobnost, že si divák oblíbí tohoto autora a koupí si něco přímo od něj nebo mu pošle příspěvek?
hudba a další díla pod svobodnými licencemi jako CreativeCommons (...) nějaké proprietární nesvobodné sračce
Ty jsi asi moc té svobodné hudby neslyšel, že?
Pár alb z Jamenda jsem si zařadil do své sbírky a normálně je poslouchám. Na Ozzyho nebo Nightwish to nemá no, ale lepší než většina popu1 nebo to, co hrají běžná rádia, to je.
[1] což jsou zrovna ty věci, které spousta lidí krade a/nebo vkládá do svých videoklipů
A to ani nemuseli ten štěk stvořit, jen zastupujou jeho autora...
O to přece nejde, jestli to vytvořili přímo oni nebo práva od původního autora jen koupili. IMHO bys měl mít jako autor možnost svoje majetková práva k dílu prodat tak, aby ten, kdo je koupil, je mohl vykonávat úplně stejně jako ty. Je to prostě tvoje volba, jestli je budeš jako autor uplatňovat sám, nebo převedeš na někoho jiného a získáš jednorázové a rychlé peníze.
Jinak ale souhlas, že právo na citace existuje (a je dobře, že to tak je).
majetková práva k dílu
Jako že jim prodám notes s notami? To dává smysl, jen mi u toho nepasuje ta cenzura Internetu.
Ne, v tom smyslu, že mi jako autorovi zbudou jen osobnostní práva1, ale veškerých ostatních práv k dílu se vzdám ve prospěch toho, komu jsem je prodal. K dílu pak budu mít stejná práva jako kdokoli jiný (až na to autorství, které mi zůstává).
Reagoval jsem na pawleeqa, který vidí rozdíl v tom, jestli svoje práva uplatňuje původní autor nebo ten, kdo je od něj koupil:
A to ani nemuseli ten štěk stvořit, jen zastupujou jeho autora...
Já v tom rozdíl nevidím. Jako autor si můžu vybrat, jestli budu práva uplatňovat sám (a mít z toho průběžný příjem) nebo jestli je prodám (a budu z toho mít jednorázový příjem). Ten komu jsem je prodal, pak má úplně stejná práva jako já (akorát se nesmí vydávat za autora) a já už nemám žádná, kromě těch osobnostních (což dává smysl – taky nemůžu např. prodat barák, vzít si peníze a chtít tam pořád bydlet zadarmo).
Je to podobné, jako když vlastním nějaký stroj – taky si můžu vybrat, jestli pomocí něj budu sám vyrábět a prodávat výrobky, nebo jestli ho prodám a budu mít jisté jednorázové peníze. Stejnou možnost volby by měl mít i autor.
[1] nikdo nebude tvrdit, že je autorem on, vždy tam zůstane moje jméno
Já v tom rozdíl nevidím. Jako autor si můžu vybrat, jestli budu práva uplatňovat sám (a mít z toho průběžný příjem)...Nemůžeš. Podle totalitního autorského zákona tě tzv. zastupují "autorské svazy", a ty si můžeš akorát vybrat, jestli se staneš členem této mafie a získaš příjem, nebo se nestaneš členem této mafie, a celé výpalné propadne mafii. Zakázat autorskému svazu aby parazitoval na tvém autorském díle ze zákona nelze.
To se týká hudby a spol. u SW ta pravidla jsou (byla) rozumnější. Souhlasím, že autorské svazy (resp. jejich nestandardní postavení dané zákonem) by měly zaniknout. Můžou fungovat dál jako standardní občanské sdružení nebo družstvo, ale bez jakýchkoli privilegií daných AZ.