Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Projekt Let's Encrypt (zprávička), otevřená certifikační autorita, jež bude již brzo nabízet certifikáty pro servery rychle, bezpečně, transparentně a zadarmo, úspěšně pokračuje (GitHub). Byl vydán kořenový certifikát ISRG Root X1 a dva certifikáty pro zprostředkující certifikační autority Let’s Encrypt Intermediate X1 a Let’s Encrypt Intermediate X2.
Tiskni
Sdílej:
5.6.2015 12:57
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
5.6.2015 13:34
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
7.6.2015 19:14
Josef Kufner | skóre: 70
5.6.2015 23:47
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty). DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.
7.6.2015 19:23
Josef Kufner | skóre: 70
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty).
DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml. Takový přístup je pro majitele veřejného WiFi hotspotu velmi snadné mít. Do DNS by nastavil svůj vlastní klíč, A/CNAME záznam přesměroval na svůj server, kde by byla dešifrující proxy, která by to poslala původnímu serveru. Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.Ve kterém vlákně výše je popsáno, jak od jiné CA získat certifikát, když mám pod kontrolou jen webový server?
Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml.Samozřejmě předpokládám zabezpečení DNSSEC, takže by útočník měl smůlu.
Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.To sice ano, nicméně DV certifikáty fungují tak, že se CA připojí na nějaký web úplně stejně, jako já, a pak na to dá štempl, že zrovna v té době a z jejího pohledu to bylo správně. Jediný rozdíl je v tom, že ten konec sítě u CA bude snad lépe zabezpečen, než ten WiFi hotspot, případně to CA může ověřovat z více míst.
7.6.2015 18:27
Josef Kufner | skóre: 70
Nezbývá než doufat, že to neskončí stejně jako nikým neuznávaná utopie jménem cacert.org, tedy v postupném zapomnění a se spoustou zbytečně vynaloženého času na straně naivních uživatelů.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
