Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Projekt Let's Encrypt (zprávička), otevřená certifikační autorita, jež bude již brzo nabízet certifikáty pro servery rychle, bezpečně, transparentně a zadarmo, úspěšně pokračuje (GitHub). Byl vydán kořenový certifikát ISRG Root X1 a dva certifikáty pro zprostředkující certifikační autority Let’s Encrypt Intermediate X1 a Let’s Encrypt Intermediate X2.
Tiskni
Sdílej:
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty). DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.k ověření stačí email/doménaA v tom je právě ten rozdíl. Jestli útočníkovi stačí hacknout webový server (Let's Encrypt), nebo webový server a k tomu ještě e-mail nebo DNS (ostatní DV certifikáty).
DV certifikáty od certifikačních autorit jsou samozřejmě přežitek, ten certifikát (stačil by veřejný klíč) patří do DNS. Let's Encrypt to jenom zviditelňuje tím, že tu absurditu dotáhli do extrému.Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml. Takový přístup je pro majitele veřejného WiFi hotspotu velmi snadné mít. Do DNS by nastavil svůj vlastní klíč, A/CNAME záznam přesměroval na svůj server, kde by byla dešifrující proxy, která by to poslala původnímu serveru. Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.
Teoreticky ano, prakticky ne. Viz vlákno výše.Ve kterém vlákně výše je popsáno, jak od jiné CA získat certifikát, když mám pod kontrolou jen webový server?
Pokud by pak útočník získal přístup k nastavení DNS, mohl by v klidu provádět MITM útok a nikdo by si ničeho nevšiml.Samozřejmě předpokládám zabezpečení DNSSEC, takže by útočník měl smůlu.
Nyní, kdy certifikát je od nějaké autority, to má mnohem těžší.To sice ano, nicméně DV certifikáty fungují tak, že se CA připojí na nějaký web úplně stejně, jako já, a pak na to dá štempl, že zrovna v té době a z jejího pohledu to bylo správně. Jediný rozdíl je v tom, že ten konec sítě u CA bude snad lépe zabezpečen, než ten WiFi hotspot, případně to CA může ověřovat z více míst.
Nezbývá než doufat, že to neskončí stejně jako nikým neuznávaná utopie jménem cacert.org, tedy v postupném zapomnění a se spoustou zbytečně vynaloženého času na straně naivních uživatelů.