Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Byly publikovány informace o kritické bezpečnostní chybě pojmenované Log4Shell (CVE-2021-44228) ve službě pro logování Apache Log4j 2. Jedná se o RCE (Remote Code Execution), tj. kdokoli může na vzdáleném serveru spouštět příkazy. Chyba je opravena v upstream verzi 2.15.0.
Tiskni
Sdílej:
I takhle to může dopadnout, když si do programu zatáhnete dalších 280 000 řádků kódu, jen abyste měli „lepší“ logování, než je ve standardní knihovně…
Dále se pak v programech vyskytují neúmyslné chyby, které lze použít k DoS útoku nebo třeba k eskalaci práv či vzdálenému spuštění kódu. Autor je tam nedal schválně, ale bezpečnostní riziko je to stejné. Komplexní software je jednak náchylnější ke vzniku takových chyb a jednak se v něm tyto chyby hůře hledají.
Nicméně tuhle chybu lze (alespoň částečně) zažehnat vhodným nastavením firewallu, které by na produkčních serverech být mělo.
Ano, myslím java.util.logging
. Pokud nestačí, člověk si může implementovat vlastní Formatter
nebo Handler
, není to moc složité. Obecně, bez ohledu na jazyk, se snažím vystačit si se standardní knihovnou, co to jen jde, a další závislosti přidávat, až když to mám opravdu dobře zdůvodněné.
Protože mám představu, kolik byznys logiky (hodně) obsahuje software o třeba 500 000 řádcích kódu, tak mi přijde dost nepřiměřené, aby 280 000 padlo jen na nějaké logování, což je pomocná vedlejší funkce.
To množství kódu buď znamená, že je to psané hodně hloupě a neefektivně s mnoha duplicitami – což mi u Apachů přijde dost nepravděpodobné, protože tam bývá ta kvalita celkem slušná – nebo to znamená, že ta knihovna obsahuje mnoho funkcí, které nebudu potřebovat. A to je právě obrovský zbytečný prostor, ve kterém mohou být chyby. Statisticky vzato jsou chyby v každém softwaru a víceméně platí, že čím víc kódu, tím větší pravděpodobnost, že mě nějaká chyba ohrozí. Tlakem na kvalitu a různými kontrolními mechanismy se dá ta pravděpodobnost snížit – to je samozřejmě dobré dělat – ale často většího efektu dosáhnu tím, že snížím množství kódu, který vstupuje do hry.
Tu podľa mňa chyba nie je iba na strane log4j. Ich najväčšia chybe je podľa mňa template string injection aj v prípade, že skladám log message správne pomocou format stringu a parametrov.
Ano a to je právě chyba na straně log4j. Pokud by to šlo jen skrze šablony zpráv, tak se dá říct, že to je vlastnost nikoli chyba – ty šablony má psát programátor a je to jeho odpovědnost, co do nich napíše. Ale pokud jde o parametry, k těm knihovna musí přistupovat obezřetně a nesmí je takto interpretovat.
Když si programátor poslepuje logovanou zprávu pomocí "bla bla " + parametrOdPotenciálníhoÚtočníka
, tak je to podobné SQL injection (což je chyba programátora, nikoli knihovny).
Nicméně je pravda, že ve výchozím stavu bych očekával nějaké celkem bezpečné a blbuvzdorné nastavení – nebezpečné funkce by se měly zapínat až na vyžádání.
Ďalej áno, využívajú JNDI lookup bez zabezpečenia. Problém ale je, že *defaultne* je možné cez JNDI loadnuť remote untrusted kód a spustiť ho. … JNDI máte na classpath štandardne.
Tohle je vlastnost, funkce. Stejně tak tam mám třeba java.lang.Runtime.exec()
, přes který můžu spustit libovolný příkaz, nebo javax.script.*
API, přes které můžu spouštět skripty, nebo mám k dispozici kompilátor a reflexi…
A tu si používaním JUL nepomôžete
Pokud vím, tak v java.util.logging
takto logované hodnoty zneužít a interpretovat nejde.
Inak používať knižnice versus vynaliezať znova koleso je na dlhšiu diskusiu.
Ano, o tom je mj. ten seriál článků (viz odkaz výše). Neexistuje jednoznačný recept, jestli jít jednou nebo druhou cestou, vždy je potřeba zvažovat ty poměry a hledat nějaké přiměřené řešení. Některé věci je lepší si napsat sám, i když při tom „vynalézám kolo“ a jinde je samozřejmost použít knihovnu. Dost taky pomáhá modulární návrh a vyšší granularita, kdy si mohu vybrat malé části (knihovny), které přepoužiji, aniž bych si zároveň zatáhl do systému spoustu nepotřebných funkcí. Na druhou stranu, kdyby to člověk hnal do extrému, tak převáží ta režie související se správou spousty malých závislostí, takže ani tohle není úplně černobílé. Pak se zase dostáváme k tomu, že něco si radši napíšu sám, než abych kvůli tomu závisel na knihovně, která má pár řádků.
Ďalej áno, využívajú JNDI lookup bez zabezpečenia. Problém ale je, že *defaultne* je možné cez JNDI loadnuť remote untrusted kód a spustiť ho. … JNDI máte na classpath štandardne.Tohle je vlastnost, funkce. Stejně tak tam mám třeba
java.lang.Runtime.exec()
, přes který můžu spustit libovolný příkaz, nebojavax.script.*
API, přes které můžu spouštět skripty, nebo mám k dispozici kompilátor a reflexi…A tu si používaním JUL nepomôžetePokud vím, tak v
java.util.logging
takto logované hodnoty zneužít a interpretovat nejde.
No chcel som poukázať na nasledujúce: písal ste o tom, ako si nepoužívaním log4j pomôžete od komplexity a tým pádom od chýb. Na príklade tejto chyby (nutnou podmienkou na exploit je chyba v log4j a zároveň problém v JNDI) je vidieť, že aj pri nulových externých zavislostiach už máte v projekte kód s komplexitou a chybami (aj keď bez použitia JNDI túto konkrétnu chybu nezprístupníte). To je ale zrejme osud každého netriviálneho SW.
Inak zarazilo ma, že v oprave v log4j neriešili ten template string injection problém, ale iba začali opatrnejšie používať JNDI. Ak mi teda niečo neušlo.
This tweet aged like milk