Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Na guardian.co.uk vyšel rozhovor s Markem Shuttleworthem. Tentokrát se můžete dočíst něco o původu názvu distribuce, roli Canonicalu, spolupráci s Dellem, rozvoji Linuxu a o tom, co si myslí o procesu schvalování OOXML jako standard ISO.
Tiskni
Sdílej:
Čím víc možností klikání, tím líp (ovšem, pokud to jde i bez něj)Tak tohle by se mělo zarámovat!
My hesitation over switching to Ubuntu (and the reason I didn't switch much sooner) came from seeing bugs over the past half a decade or so (fewer in the past few years, though) related to how Mozilla was packaged on Debian, and from looking through the diffs in Debian's Mozilla packages, and I think Ubuntu's as well. (Ubuntu is based on Debian.) I saw patches that were obviously written by people who wanted to fix one particular bug, but didn't particularly understand the code they were modifying or what else their modifications would break. Given that, today's security advisories from Debian and from Ubuntu didn't surprise me very much. I had a pretty good idea of the tradeoff I was making when I was switching from Fedora to Ubuntu. (David Baron's weblog: Seeking a good Linux distribution)
Je dokázáno, že většinou je lepší mít méně prvků na obrazovce než více.u mě toto neplatí, takže je to pro mě irelevantní.
Za iceweasel si může Debian sám. Firefox je produkt Mozilly a může si s ním dělat, co chce, a já plně chápu mnoho dobrých důvodů, proč si musí chránit značku. Debian dělá nemožné patche, které przní Firefox.jenže Debianu to, že je v něm iceweasel, nijak neškodí:) to je problém mozilly, že debian používá její browser a nedělá jí reklamu. Btw, Firefox je free software, tak si ho Debian může patchovat jak chce. Patchují ho všechny distra, jen Mozilla měla potřebu si rýpnout do nekomerčního projektu. V té uvedené citaci není nic konkrétního, navíc je to v podstatě chvála Fedory, na kterou nemám v úmyslu nikdy přecházet a tedy je to opět pro mě irelevantní, neřeší to rozdíly mezi Debianem a Ubuntu.
A tu lokalizaci jste rafinovaně ututlal.:)
Ale pak se nedivte, že uživatelé neví, co to je zač, když to má takové debilní jméno. Víte, co je to branding?Je dokázáno, že většinou je lepší mít méně prvků na obrazovce než více.u mě toto neplatí, takže je to pro mě irelevantní.Za iceweasel si může Debian sám. Firefox je produkt Mozilly a může si s ním dělat, co chce, a já plně chápu mnoho dobrých důvodů, proč si musí chránit značku. Debian dělá nemožné patche, které przní Firefox.jenže Debianu to, že je v něm iceweasel, nijak neškodí:)
Btw, Firefox je free software, tak si ho Debian může patchovat jak chce.Může. A jsou z toho problémy.
Patchují ho všechny distra, jen Mozilla měla potřebu si rýpnout do nekomerčního projektuRozšiřte si obzory a nepište pitomosti. Ostatní spolupracují s upstreamem a neodchylují se tolik.
V té uvedené citaci není nic konkrétního, navíc je to v podstatě chvála FedoryPokud jste to nepochopil, tak z Fedory se přešlo na Ubuntu.
A tu lokalizaci jste rafinovaně ututlal.:)No kvůli vám si to nahrávat nebudu a poskytoat konkrétní příklady. Ale šlo o zákadní nástroje typu akutalizace, Synaptic, nastavení atd. Ty má třeba to Ubuntu dotaženější a Mandriva snad ještě lépe.
Ale pak se nedivte, že uživatelé neví, co to je zač, když to má takové debilní jméno. Víte, co je to branding?Já se nedivím, protože jsem na žádné takové uživatele nenarazil. Co je to branding nijak nesouvisí s tím, o čem tu mluvím.
Rozšiřte si obzory a nepište pitomosti. Ostatní spolupracují s upstreamem a neodchylují se tolik.Ale to mně je jedno, jak moc která z distribucí spolupracuje s upstreamem. Jde mi o to, že Mozilla měla potřebu perzekvovat někoho, kdo využil free licenci standardním způsobem, to je od free softwarového projektu neslušné, netolerantní.
No kvůli vám si to nahrávat nebudu a poskytoat konkrétní příklady. Ale šlo o zákadní nástroje typu akutalizace, Synaptic, nastavení atd. Ty má třeba to Ubuntu dotaženější a Mandriva snad ještě lépe.No, když nemáte konkrétní příklady, tak nemelte :)
Jde mi o to, že Mozilla měla potřebu perzekvovat někoho, kdo využil free licenci standardním způsobem, to je od free softwarového projektu neslušné, netolerantní.Mozilla nikoho neperzekuovala, pouze dbala na dodržování politiky pro používání svých obchodníkch známek. A to je dobře. Špatně by bylo, kdyby tak nedělala a kdyby se za Firefox začalo vydávat něco, co Firefoxem (procházejícím sestavením a QA procesem) není.
No, když nemáte konkrétní příklady, tak nemelte :)Nemelu. nedávno jsem to zkoušel a nemůžu si pamatovat všechno. Ale můžu si pamatovat, že to tak bylo.
Špatně by bylo, kdyby tak nedělala a kdyby se za Firefox začalo vydávat něco, co Firefoxem (procházejícím sestavením a QA procesem) není.No vzhledem k tomu, ze Debian se vydava pro 11 architektur, zatimco Mozilla jenom pro par, tak neni divu, ze Debiani balicky firefoxu si v Debianu sestavuji sami.
pouze dbala na dodržování politiky pro používání svých obchodníkch známek.Zcela absurdnim a ve svete free software nestandardnim zpusobem. Pri tomto chapani znacek bychom nemeli skoro zadne linuxove distribuce. Nebot prakticky vsechny distribuce nepouzivaji Linux jadro primo od Linuse, ale masivne ho patchuji.