Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Říkal jsem si, že nebudu reagovat v diskuzi pod články Petra Tomeše, ale jednomu to nedá, tak hodím pár řádek svých úvah alespoň sem.
Jak už jsem zmínil jinde, zajímám se o Linux asi tak poslední dva roky. Nejvíc se mi zalíbilo Ubuntu, kde jsem zakotvil a postupem času se i zapojil v komunitě. Ovládám trochu angličtinu, tak jsem se přidal do překladatelského týmu, tehdy pod vedením Petra Tomeše. Petr na mě udělal dojem obrovským množstvím práce, které na překladech, ale nejen tam odvedl. Jeho příspěvky na fóru nejednou pomohly i mě. Na mě, jako nováčka ve světě bez oken, dělal také velký dojem jeho přehled o dění kolem Ubuntu. Bylo to však pouze kontakt s jeho prací.
Když jsem se na střední škole začal samostatně učit anglicky (naše třída byla bezkonkurenčně prospěchově nejhorší a proto nám nechali jen ruštinu, poněvadž další jazyk by dost lidí nezvládlo), tak jsem se občas ptal sám sebe k čemu mi to vlastně bude. Naštěstí jsem maturoval v roce 1990, takže příležitosti na provětrání angličtiny na sebe nenechaly dlouho čekat. Mohl jsem začít číst knihy a časopisy v angličtině a s příchodem internetu se otevřel úplně nový svět informací.
Kolem roku 2005 jsem se začal motat kolem linuxu, až jsem nakonec našel odvahu k instalaci Mandrake. Zkušenost to nebyla špatná a tak jsem přešel na dualboot a po nějaké době jsem zjistil, že se u Open Source záležitostí dá zasahovat do lokalizace, jinými slovy, že i já můžu přispět svojí trochou do mlýna.