Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Říkal jsem si, že nebudu reagovat v diskuzi pod články Petra Tomeše, ale jednomu to nedá, tak hodím pár řádek svých úvah alespoň sem.
Jak už jsem zmínil jinde, zajímám se o Linux asi tak poslední dva roky. Nejvíc se mi zalíbilo Ubuntu, kde jsem zakotvil a postupem času se i zapojil v komunitě. Ovládám trochu angličtinu, tak jsem se přidal do překladatelského týmu, tehdy pod vedením Petra Tomeše. Petr na mě udělal dojem obrovským množstvím práce, které na překladech, ale nejen tam odvedl. Jeho příspěvky na fóru nejednou pomohly i mě. Na mě, jako nováčka ve světě bez oken, dělal také velký dojem jeho přehled o dění kolem Ubuntu. Bylo to však pouze kontakt s jeho prací.
Když jsem se na střední škole začal samostatně učit anglicky (naše třída byla bezkonkurenčně prospěchově nejhorší a proto nám nechali jen ruštinu, poněvadž další jazyk by dost lidí nezvládlo), tak jsem se občas ptal sám sebe k čemu mi to vlastně bude. Naštěstí jsem maturoval v roce 1990, takže příležitosti na provětrání angličtiny na sebe nenechaly dlouho čekat. Mohl jsem začít číst knihy a časopisy v angličtině a s příchodem internetu se otevřel úplně nový svět informací.
Kolem roku 2005 jsem se začal motat kolem linuxu, až jsem nakonec našel odvahu k instalaci Mandrake. Zkušenost to nebyla špatná a tak jsem přešel na dualboot a po nějaké době jsem zjistil, že se u Open Source záležitostí dá zasahovat do lokalizace, jinými slovy, že i já můžu přispět svojí trochou do mlýna.