Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Říkal jsem si, že nebudu reagovat v diskuzi pod články Petra Tomeše, ale jednomu to nedá, tak hodím pár řádek svých úvah alespoň sem.
Jak už jsem zmínil jinde, zajímám se o Linux asi tak poslední dva roky. Nejvíc se mi zalíbilo Ubuntu, kde jsem zakotvil a postupem času se i zapojil v komunitě. Ovládám trochu angličtinu, tak jsem se přidal do překladatelského týmu, tehdy pod vedením Petra Tomeše. Petr na mě udělal dojem obrovským množstvím práce, které na překladech, ale nejen tam odvedl. Jeho příspěvky na fóru nejednou pomohly i mě. Na mě, jako nováčka ve světě bez oken, dělal také velký dojem jeho přehled o dění kolem Ubuntu. Bylo to však pouze kontakt s jeho prací.
Když jsem se na střední škole začal samostatně učit anglicky (naše třída byla bezkonkurenčně prospěchově nejhorší a proto nám nechali jen ruštinu, poněvadž další jazyk by dost lidí nezvládlo), tak jsem se občas ptal sám sebe k čemu mi to vlastně bude. Naštěstí jsem maturoval v roce 1990, takže příležitosti na provětrání angličtiny na sebe nenechaly dlouho čekat. Mohl jsem začít číst knihy a časopisy v angličtině a s příchodem internetu se otevřel úplně nový svět informací.
Kolem roku 2005 jsem se začal motat kolem linuxu, až jsem nakonec našel odvahu k instalaci Mandrake. Zkušenost to nebyla špatná a tak jsem přešel na dualboot a po nějaké době jsem zjistil, že se u Open Source záležitostí dá zasahovat do lokalizace, jinými slovy, že i já můžu přispět svojí trochou do mlýna.