Portál AbcLinuxu, 5. května 2025 16:36
OSnews shrnuje debatu, kterou prostřednictvím svých blogů vedou Mark Shuttleworth (Ubuntu) a Aaron Seigo (KDE). Zatímco Mark by chtěl uzpůsobit vývoj pravidelnému cyklu vydávání verzí, Aaron tvrdí, že vydávání by se mělo řídit průběhem vývoje, ne naopak. Nakonec Aaron navrhuje, aby se o vydávání verzí staraly distribuce, nikoliv vývojáři.
Tiskni
Sdílej:
20.5.2008 12:07
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
Rozumně aktualizované rozumně stabilní znamená co? Co půl roku? Co týden? Každou hodinu? Nebo GNOME tvoří stroje, co vytvoří za elementární časový úsek vždy naprosto stejně kódu, a dostanou stejné množství nápadů??
Situace u KDE je dána přechodem na KDE4. Logicky je KDE3 nevyvíjené.a KDE4 je nepouzitelne. opravdu skvele.
Nevšiml jsem si, že by někdo vyvíjel GNOME 1.Proc by to take delali, kdyz uz jsou k dispozici lepsi a FUNKCNI novejsi verze? Zato o KDE se to zrovna moc tvrdit neda... Vcera jsem upgradoval na fedoru9, a musim rict ze ac jsem nad leccim ochoten prihmourit oko, tak s KDE4 teda ujeli opravdu hodne. Ted se rozhoduju co bude lepsi: nainstalovat znovu fc8, nebo prejit na gnome? tezka volba...
20.5.2008 12:11
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Proto mi taky přijde, že GNOME uvízlo někde 5 let za KDE (no flame).Tohle je naprosto ubohy. Nejdriv tu placnes blabol, ktery je naprosto evidentni zacatek flame a pak napises "no flame"... Tak se trochu ovladej.
20.5.2008 12:17
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
20.5.2008 12:18
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Nevyvijene = mrtve?
Tak jak se máš mrtvolo? Už nerosteš, takže seš vlastně mrtvý že? Cítíš se jako mrtvola?
Můj výrok o GNOME je moje subjektivní zkušenost. Za poslední 3 roky jsem na GNOME nezaznamenal žádnou kvalitativní změnu. Takže z mého pohledu to je zakrnělé prostředí s ještě k tomu pro mě absurdní filozofií.
20.5.2008 13:33
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
Nevyvijene = mrtve?kolik ti je let, 12?
Můj výrok o GNOME je moje subjektivní zkušenost. Za poslední 3 roky jsem na GNOME nezaznamenal žádnou kvalitativní změnu. Takže z mého pohledu to je zakrnělé prostředí s ještě k tomu pro mě absurdní filozofií.a pouzivas ho vubec? protoze jestli ne, tak hodnotit jestli tam jsou nejake kvalitativni zmeny je silne mimo...
20.5.2008 13:54
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Nevyvijene = mrtve?No rozhodne ne tak zive jako aktivne vyvijeny projekt
Můj výrok o GNOME je moje subjektivní zkušenost. Za poslední 3 roky jsem na GNOME nezaznamenal žádnou kvalitativní změnu. Takže z mého pohledu to je zakrnělé prostředí s ještě k tomu pro mě absurdní filozofií.No jo, ale to pak nemuzes pouzivat vyroku jako "5 let za KDE". Jsou lide, kteri pouzivaji GNOME proste proto, ze jsou s nim produktivnejsi nez s KDE a budou i kdyby ses postavil na hlavu. Kdyby takovi lide nebyli, pak bys mohl pouzivat univerzalni vyroky o "5 letech za KDE"... Kdybys hned ze startu napsal neco o tom, ze ti filosofie GNOME nevyhovuje nebo tak, ani bych nepipnul...
Naproti tomu co dělá KDE? Nejprve si stanoví čeho chce dosáhnout, pak kvůli tomu neustále odkládá release, protože se to nestíhá a když už to jde takhle rok, tak se rozhodne že vydá nedodělek s označením "stable release".Cheš-li se mnou diskutovat, prosím, neměl bys takto blábolit a lhát. KDE4 nebylo vydáno jako stable release. KDE4 bylo vydáno čistě a jen a pouze na přání uživatel KDE, aby si mohli s touho Alpha verzí (ať to označíme jakkoli) hrát. Nikdo nikde neřekl, že je to stable. Ani nevím o tom, že by vývojáři KDE byli z vydání nadšení. Pouze udělali pár Geekům radost s pre-release.
Opakuji po stopadesáté páté. KDE4 je venku na přání uživatel KDE. Můžem spolu diskutovat, jestli se ti čísílko líbí nebo ne. Ale to je tak vše. Stable to není. NIKDY to jako stable označeno nebylo a motivace vydání je všem jasná. Alespoň jsem si dodnes myslel že je.
20.5.2008 20:29
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
proč teda když kde4 není a nebylo označováno jako stabilní verze je když klikneš na kde.org stable version.Ja tam nič také nevidím. Na http://kde.org/ sa slovíčko "stable" vyskytuje len pod titulkom "KDE 3.5.9 released". Jediné miesto, ktoré by _naznačovalo_ označenie 4.x za stable je linka vľavo v sekcii Download, ktorá sa volá "Stable Version" a vedie na http://kde.org/download/ kde sa zasa spomína len 4.0.4.
http://kde.org/download/ kde sa zasa spomína len 4.0.4.Zajímavé, já tam teda vidím i KDE 3.5.9.
20.5.2008 12:32
hikikomori82 | skóre: 18
| blog: foobar
| Košice
20.5.2008 15:01
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Říká ti něco předvídatelnost pravidelného vydávání verzí? Pro tvůrce distribucí a taky pro jejich uživatele je to neocenitelná vlastnost. Já osobně si myslím, že sladění vydávání tak důležité části systému, jakou desktopové prostředí je, a distribuce, je neocenitelná věc. Jenže, když desktopové prostředí vycházet pravidelně nebude, tak ke sladění nikdy nedojde. Teď každá nová verze Ubuntu obsahuje novou verzi GNOME a ten vývoj je víceméně sladěný.Pokud to nejdůležitější je opravdu vydat pravidelně program s vyšším číslem verze, vývojáři k tomu nejsou potřeba. To si může udělat distributor – prostě každé čtvrtletí vezme aktuální stabilní verzi, pojmenuje ji třeba KDE4 2008Q2 a má pravidelné vydání verzí. Pokud přeci jen jde i o něco jiného, než o „pravidelné nové verze“, je reálné nebezpečí, že dojde ke konfliktu – a že třeba s pravidelností verzí bude nutné oželet jistou kvalitu.
20.5.2008 15:48
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Ano, takto to jde taky, ale potom se stávají situace, kdy dvě vydání distribuce po sobě mají stejnou verzi prostředí a potom třetí přinese řadu novinek. Je toto opravdu vyvážený, předvídatelný vývoj?Je „v každé verzi alespoň jedna novinka v každé aplikaci“ opravdu to, co uživatelé potřebují? Už jste někdy slyšel někoho, kdo by si stěžoval, že nějaká aplikace má nevyvážený vývoj?
U distribucí jako Ubuntu, které jsou úzce spojené s jedním prostředím a kde novinky v prostředí tvoří většinu novinek v distribuci, je toto nežádoucí.Tak se holt bude muset Ubuntu starat o to, aby v každé verzi nějakou novinku v prostředí mělo, a naprogramuje si ji.
A pravidelný vývoj nutně neznamená sníženou kvalitu. Jak jsem říkal, věci, které nejsou shledány jako hotové a dostatečně odladěné se přesouvají do další verze.Pokud se musí každého půl roku vydat nová verze, riziko snížené kvality samozřejmě existuje. Termín se blíží, kvalita ještě není dostatečná, ale termín není možné přetáhnout. Co se asi stane?
Jak jsem říkal, věci, které nejsou shledány jako hotové a dostatečně odladěné se přesouvají do další verze.Vy o tom přesouvání do další verze píšete, jako kdyby to bylo přepnout program v televizi. Přesunout do další verze znamená, že se to předem začne vyvíjet v samostatné větvi a následně si užijete spojování vývojových větví, což je vždy práce navíc.
Přesto mají vývojáři aspoň nějaký časový plán.To ovšem ještě neznamená, že jsou pevně dané termíny, kdy vyjde nová verze. Časový plán se také může přizpůsobovat aktuálnímu stavu vývoje, může se pozdržet, pokud se objeví nějaký problém. Což ale nejde, pokud je určen pevný termín vydání.
20.5.2008 16:11
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
Pokud se musí každého půl roku vydat nová verze, riziko snížené kvality samozřejmě existuje. Termín se blíží, kvalita ještě není dostatečná, ale termín není možné přetáhnout. Co se asi stane?no to s tou narychlo vydanou verzi ted zrovna sedi na to KDE, v gnome jsem nikdy nic takoveho nezaznamenal...
Dávno, pradávno tému, co žílo na Čórtovu hrádku pleméno loupeživej rytyřů. A ty lotrové mordováli kupce a poutníky. Keho pak neutrátili, toho ukrůtno tejráli nebo hladomoříli. Ale skerze tevy hovadný skutkové musíli všici po smerti do pékla, kde čort rozkázal, jejich zatracenejm dušám, haby...
20.5.2008 16:33
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Je „v každé verzi alespoň jedna novinka v každé aplikaci“ opravdu to, co uživatelé potřebují? Už jste někdy slyšel někoho, kdo by si stěžoval, že nějaká aplikace má nevyvážený vývoj?Viz vydání Fedory. X vydání po sobě to byla v kombinaci s KDE bezproblémová distribuce. Teď tam hodili KDE4 a všichni se z toho můžou po... Přitom uživatele GNOME v klidu frčí dál. Proč? Protože jim vývojáři GNOME každého půl roku cca dva měsíce před vydáním největších distribucí přinesou vydání, které není revoluční, ale evoluční, přináší přiměřeně novinek a je bezproblémové. Pro tvůrce distribucí je dobré, když je ten vývoj nových funkcionalit z jejich pohledu pokud možno plynulý. Pokud stavějí na prostředí, kde se třeba rok, rok a půl (tedy dva až tři vývojové cykly distribuce) až na pár drobností nic neděje a potom přijde nová verze z celou řadou novinek, které s sebou přinesou samozřejmě i nové chyby, tak jim to radost asi neudělá, protože se to výrazně podepíše i na kvalitě vydání. Potom mají na výběr: dát tam novou neodladěnou verzi nebo zůstat u staré a odepřít tak uživatelům nový software. Zajímavé je, že takový problém distribuce u GNOME, na rozdíl od KDE, nemají.
Vy o tom přesouvání do další verze píšete, jako kdyby to bylo přepnout program v televizi. Přesunout do další verze znamená, že se to předem začne vyvíjet v samostatné větvi a následně si užijete spojování vývojových větví, což je vždy práce navíc.Obecně to asi neplatí, ale sleduju např. vývoj Evolutionu nebo geditu a tam se celá řada nových funkcionalit řeší pluginy. Plugin se vyvíjí odděleně a když není hotový, tak se do vydání prostě nezahrne a zase tak velká práce navíc to není.
To ovšem ještě neznamená, že jsou pevně dané termíny, kdy vyjde nová verze. Časový plán se také může přizpůsobovat aktuálnímu stavu vývoje, může se pozdržet, pokud se objeví nějaký problém. Což ale nejde, pokud je určen pevný termín vydání.To je sice výhoda nepravidelného vývoje, ale moje empirické pozorování to moc nepotvrzuje. Sleduju pravidelně vydání GNOME i KDE a ač má GNOME pravidelný vývojový cyklus a neposouvá vydání, tak mi přijde kvalita jeho vydání stejná nebo dokonce lepší než u KDE (bavím se o stabilitě a chybovosti a srovnávám s KDE 3.5).
Viz vydání Fedory. X vydání po sobě to byla v kombinaci s KDE bezproblémová distribuce. Teď tam hodili KDE4 a všichni se z toho můžou po... Přitom uživatele GNOME v klidu frčí dál. Proč? Protože jim vývojáři GNOME každého půl roku cca dva měsíce před vydáním největších distribucí přinesou vydání, které není revoluční, ale evoluční, přináší přiměřeně novinek a je bezproblémové. Pro tvůrce distribucí je dobré, když je ten vývoj nových funkcionalit z jejich pohledu pokud možno plynulý. Pokud stavějí na prostředí, kde se třeba rok, rok a půl (tedy dva až tři vývojové cykly distribuce) až na pár drobností nic neděje a potom přijde nová verze z celou řadou novinek, které s sebou přinesou samozřejmě i nové chyby, tak jim to radost asi neudělá, protože se to výrazně podepíše i na kvalitě vydání. Potom mají na výběr: dát tam novou neodladěnou verzi nebo zůstat u staré a odepřít tak uživatelům nový software. Zajímavé je, že takový problém distribuce u GNOME, na rozdíl od KDE, nemají.To ale není problém pravidelného či nepravidelného vydávání verzí. Ve vývoji software je občas potřeba udělat nějaký řez, nejde vyvíjet neustále jenom evolučně. Podívejte se na Windows – tam je zpětná kompatibilita posvátná kráva, a stejně budete mít problém software napsaný pro W2K zprovozňovat na Vistách a opačně.
Plugin se vyvíjí odděleně a když není hotový, tak se do vydání prostě nezahrne a zase tak velká práce navíc to není.Jenomže to, co většinou přináší nějakou zásadní novou funkcionalitu, jsou zpravidla změny v samotném jádru.
To je sice výhoda nepravidelného vývoje, ale moje empirické pozorování to moc nepotvrzuje. Sleduju pravidelně vydání GNOME i KDE a ač má GNOME pravidelný vývojový cyklus a neposouvá vydání, tak mi přijde kvalita jeho vydání stejná nebo dokonce lepší než u KDE (bavím se o stabilitě a chybovosti a srovnávám s KDE 3.5).Gnome udržuje nějakou stabilní verzi, nebo se vyvíjí? Abych pravdu řekl, nevybavuje se mi žádná větší změna v Gnome v poslední době…
20.5.2008 17:13
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Gnome udržuje nějakou stabilní verzi, nebo se vyvíjí? Abych pravdu řekl, nevybavuje se mi žádná větší změna v Gnome v poslední době…A o tom to přesně je
GNOME nepřináší v nových verzích žádné převratné novinky, které člověk vidí na první pohled, ale když srovnáte nynější GNOME a GNOME pět let nazpátek, tak je tam hodně velký rozdíl. Jenže toto většina obyčejných uživatelů vyžaduje. Oni potřebují určitou kontinuitu. Aby se to pokud možno chovalo pořád stejně a nemuseli si pořád zvykat na nové funkce a ovládání. Kdybyste nějakému uživateli, který používá pět let staré GNOME nainstaloval aktuální verzi, tak by asi mrmlal, protože by se tam některé věci chovaly jinak. Jenže pokud ten člověk každého půl roku upgraduje na novější verzi, malých změn v GNOME si ani nevšimne. Stačí se podívat třeba na Visty. Co mám zkušenosti, tak největším problémem, který obyčejné lidi odrazuje od Vist, je změněné uživatelské prostředí. Podobně je na tom KDE. Kdyby s ním pracovaly opravdu masy obyčejných uživatelů, tak by pro ně přechod na KDE4 problém byl. Samozřejmě plynulý vývoj ještě nevyžaduje strikně pravidelný vývoj, ale vzhledem k evolučnímu, ne revolučnímu, vývoji nemá GNOME s pravidelným vývojovým cyklem a nutností posouvat vydání problémy.
GNOME nepřináší v nových verzích žádné převratné novinky, které člověk vidí na první pohled … Aby se to pokud možno chovalo pořád stejně a nemuseli si pořád zvykat na nové funkce a ovládání. … největším problémem, který obyčejné lidi odrazuje od Vist, je změněné uživatelské prostředí.Nemusí jí to novinky, které jsou vidět na první pohled, ani o změny v UI. Spíš naopak, já píšu např. o změnách v architektuře, které se neprojeví hned, ale třeba přinášejí možnosti dalšího rozvoje. Třeba když nějaký program dokáže využít nejprve jen jeden procesor, a následně je přepsán tak, aby dokázal používat víc procesorů, nemusí uživatel zaznamenat žádnou změnu v ovládání, uživatel s jedním procesorem nemusí zaznamenat vůbec žádnou změnu, přesto jde o kvalitativní krok kupředu, ze kterého ten program bude v budoucnosti těžit.
když srovnáte nynější GNOME a GNOME pět let nazpátek, tak je tam hodně velký rozdílA co tedy přibylo zásadního nového za těch 5 let? Nebo už je desktopové prostředí (obecně) v zásadě stabilizované a není, co na něm vymýšlet nového?
Potom mají na výběr: dát tam novou neodladěnou verzi nebo zůstat u staré a odepřít tak uživatelům nový software. Zajímavé je, že takový problém distribuce u GNOME, na rozdíl od KDE, nemají.Očividně je tady 3. možnost nabídnout prostřědí obě, ať si uživatel vybere. Tuto cestu zvolilo openSUSE 11.0 a nezdá se to jako špatný krok.
Potom mají na výběr: dát tam novou neodladěnou verzi nebo zůstat u staré a odepřít tak uživatelům nový software. Zajímavé je, že takový problém distribuce u GNOME, na rozdíl od KDE, nemají.
1. Můžeš mi vyjmenovat ty tzv. novinky v GNOME za posledních pár releasů. Ty, které jste sis odnesl, které ti ulehčily práci. (nepotřebuju vás zkoušet)
2. poslední verzí KDE je 3.5.9. Pokud nekdo cpe do distribuce KDE4, je to čůrák. KDE4 bylo vydáno jako hračička na nekončící a opakující se přání mnoha uživatel na hraní a testování. Nebylo vydáno k hromadnému použití. To že si Geekové dstanou možnost hrát (což je jistě bonus) nemá nic společného s ostrým vydáním! Jestli někdo cpe KDE4 jako hlavni desktop, tak to nemá v hlavě v pořádku. Ona Fedora je GNOMÁcká distribuce, takže se těmto prasečinám ani nedivím. Normální lidi použijí KDE 3.5.9 a pokud chci vyjít hračičkům vstříc, KDE4 dám jako 3 volbu.
3. Opravdu máš pocit, že se prostředí musí měnit co půl roku? Proč to neupdatovat například průběžně? ty tzv. drobné vylepšení je možno dělat hned, není třeba čekat půl roku!
Pokud je někdo vydá alfa verzi s označením 4.0 tak je u mě idiot nehledě na to, kolik uživatelů si to žádá.
"Gnome 2 does not come without its problems. I do not have sounds on my Gnome 2. I think that Gnome 2 assumes that you have Gnome 1.4 installed, and while I do have the libraries needed to run older GTK+ apps, I do not have the full installation, therefore, it can't find the actual .wav files. The Sound panel argues that I should install the gnome-audio package, but a look at the 2.0 directory on many FTP servers, did not reveal such a package at all. On another note, Galeon stopped working from the moment I installed Gnome 2.0. And where are Pango's multi-language settings to select another language for my keyboard? And where are the system tools for networking, or maybe a universal media player? Also, why the included system monitor can't pick up both my CPUs? Oh, and I lost almost 2 paragraphs from this review, by typing it on the GTK+ 2.x updated Gedit text editor (which is also the default Gnome text editor). When I just place my cursor on the text, and then move my mouse away in order to type there, the program seems to think that I still have my button pressed and it keeps selecting my text. It happens so often that I was not always careful, and there go two full paragraphs. I changed my mouse settings from its Gnome panel, but it did not help the specific situation. Please note that the Kedit or Kwrite editors do not have the problem. Plus, scrolling this very document with Gedit is shamelessly slow when compared even to itself (or GXEdit) of the Gnome 1.x series."To byli ale tehdy idioti, že vydali alfaverzi s názvem Gnome 2.0, že?
20.5.2008 20:10
Milan Vít | skóre: 23
| blog: about:linux
| Orlová
ad 1. v nové verzi hlavně gvfs - a to značně - oproti stavu třeba před rokem se z totemu s gstreamer-backendem stal opravdu plnohodnotný video přehrávač (byť minimalisticky pojatý, ale pro funkcechtivé je tu mplayer/xine/vlc), zobrazování obsahu složek je znatelně rychlejší (na stejném hardwaru), nový aplet s datumem a časem je výrazně rychlejší při současně vyšší použitelnosti a vyšším počtu funkcí, evolution učinil obrovský skok kupředu ve stabilitě i rychlosti, swfdec zvládá youtube, gnome získalo kvalitní burning software (jednak pro rychlé vypálení dat/iso obrazu integrované vypalování v nautilu a pro složitější operace brasero), a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho dál, zvláště pokud bych si usmyslel, že vypíšu i novinky které běžný uživatel na první pohled nezaznamená...Nemůžu si pomoct, ale toto přesně potvrzuje co jsem tady někde řekl. Většinu těhhle feature má podle mě KDE už několik let. To je ten důvod, proč jsemtu někde zmínil, že GNOME je nějak hodně pozadu. (můj názor)
ad 2. někdo cpe do distribuce KDE 4.0 ze dvou důvodů. Jednak je 4.0 zcela jasné označení prvního *stabilního* releasu nové major verze, jednak si to uživatelé žádali. Pokud je někdo vydá alfa verzi s označením 4.0 tak je u mě idiot nehledě na to, kolik uživatelů si to žádá. Pro hračičky jsou alpha a beta releasy, pro vývojáře svn/git/hg (nevím, jaký SCM KDE používá) snapshoty. Od toho se ty alphy a bety mj. dělají. Aby se novinek chtiví uživatelé snadno dostali k nové verzi, byť ještě není feature complete (Alpha) ani odladěná (Alpha i Beta). Vydat Alpha verzi s označením 4.0 je skutečně padlé na hlavu.Stable release tomu říká kdo? uživatel GNOME?
Nebuď směšný. Přečti si něco o KDE4, kdy a hlavně proč bylo vydáno a nemel nesmysly!
ad 3. Nemám pocit, že se musí měnit co půl roku. Mám pocit, že se má postupně vyvíjet a zlepšovat a to jak v oblasti stability a rychlosti, tak v oblasti nových funkcí a vylepšení. Průběžné vydávání nových verzí není dostatečně otestované a tedy nevyhoví mým požadavkům na stabilitu, nepravidelný nebo neúměrně dlouhý vývojový cyklus nevyhovuje mé představě o plynulosti. Udělat občas menší revoluci není sice na škodu (třeba nové gdm, to bylo potřeba), ale dělat to najednou pro celé prostředí je příliš velké sousto a KDE tým ho evidentně nezvládl.To si povíme, až tady bude 4 verze KDE, a GNOME bude smrdět o 2 verze pozadu. říkám to proto, že dělat GNOME 2 do nekonečna do verze 2.38654 asi nemá smysl. Jednou se řez udělat musí. Sám M.de. Icaza už mluví o tom, jak chce GNOME 4 mít a Mono/.NET ... Microsoft GNOME?
Suma sumárum, když porovnám vedle sebe Gnome ve Fedoře 5 a ve Fedoře 9 skok je to obrovský, byť tím jak byl rozložený do půlročních krůčků si ho člověk tolik nevšiml a spousta vylepšení je důsledkem vylepšení jiných komponent systému jako HAL, udev, kernel, atp. Když porovnám Kde ve Fedoře 5 a ve Fedoře 8 vidím změny minimální (většinou "pod střechou"), ve Fedoře 9 je pak ohromné množství regresí. Tak ještě jednou? Co považujete za lepší vývojový cylkus? Gnome nebo KDE? Já jednoznačně Gnome, ale rozhodně Vám to nechci vnucovat, pokud Vám KDE styl vyhovuje je to Vaše věc, ale různým "velkým uživatelům" (Fedora, Ubuntu, SuSE) KDE to přidělává více starostí než radostí...Nevím. Mě přijde lepší udělat dobrý software na vypalování či fungující aplet hodin hned, abych to mohl používat od verze x.1, čož je přístup KDE, a né vydávat maličkosti co půl roku, abych se těchto vymožeností dočkal až ve verzi x.25 s mnohaletým spožděním, čož je přístup GNOME. Tohl by bylo na delší diskuzi o tom, co podle tebe má GNOME a nemá KDE a naopak a co je třeba doplnit. Ospravdlňovat výhodu půlročního vývoje featurama, které KDE má už dlouho mi přijde přinejmenším divné...
Nemůžu si pomoct, ale toto přesně potvrzuje co jsem tady někde řekl. Většinu těhhle feature má podle mě KDE už několik let. To je ten důvod, proč jsemtu někde zmínil, že GNOME je nějak hodně pozadu. (můj názor)Když to vezmeme popořadě - gvfs KDE IMHO nemá (aspoň jsem se tam nesetkal s možnostmi typu namountování zatarovaných srandiček pravým myšítkem, jako by šlo o normální block device), KDE nemá vlastní obdobu gstreameru, arts nikdy dobré nebylo a s příchodem PA je obrazně řečeno na smětišti dějin, kmail mě nijak neoslovil, IMHO evolution je mnohem propracovanější a uživatelsky příjemnější, swfdec je spíše původně desktop agnostic, nicméně byl zařazen do Gnome 2.22 (mj. že má jistou gtk a gnome nadstavbu, o jejíž obdobě nemám v KDE ponětí), integrované vypalovátko typu nautila KDE skutečně chybí, obdoba k3b naopak dlouho chyběla Gnome, už tomu tak není, byť tím množstvím funkcí jaké má k3b neoplívá, o to lépe se s ním ale pracuje... Mám pokračovat? Osobně bych považoval za pravdivé tvrzení, že množina funkcí Gnome a množina funkcí KDE maji sice nenulový průnik, ale ani jedna z nich není podmnožinou té druhé a to zdaleka. Ano, občas dochází k tomu, že vzájemně od sebe "přebírají" vlastnosti, ale rozhodně se nedá o jednom či druhém říci, že by bylo pozadu. Některé věci jsou prostě lépe udělané v Gnome, jiné v KDE, když je něco skutečně dobré, tak se vzájemně inspirují. Ale Gnome není KDE a KDE není Gnome a nikdy nebude, pro mnoho uživatelů Gnome je KDE overkill, bloated, přeplácané nepřehledné, pro mnoho uživatelů KDE je Gnome prázdné, nenastavitelné, nic neumí. Ani jedno samozřejmě není pravda... Co mě ale skutečně vadí je, když se najde někdo, kdo začne tvrdit že jedno či druhé je naho*no, nepoužitelné, zastaralé, ... NENÍ to pravda. Obojí je stejně použitelné, jen každé je cíleno na jinou skupinu uživatelů a právě té "svojí skupině" vyhovuje výborně.
Stable release tomu říká kdo? uživatel GNOME?Stable release tomu říká číslo verse 4.0. To není označení alpha verze a mumlání KDE vývojářů na tom nic nezmění.
To si povíme, až tady bude 4 verze KDE, a GNOME bude smrdět o 2 verze pozadu. říkám to proto, že dělat GNOME 2 do nekonečna do verze 2.38654 asi nemá smysl. Jednou se řez udělat musí. Sám M.de. Icaza už mluví o tom, jak chce GNOME 4 mít a Mono/.NET ... Microsoft GNOME?Pokus o flame? Ne seriozně. Porovnávat na základě verzí je zavádějící, například KDE 2 nebylo ani zdaleka tam, kde je Gnome 2, a budoucí Gnome 2.24 (?) bude plně schopno konkurovat nastoupivšímu KDE 4.1 (jestli to do té doby stihnou, musím přiznat, že jim fandím, aby to stihli). U Gnome změna major release numberu znamená zcela zásadní zásah do api/abi a moje současné chápání situace je, že to ani zdaleka nemají v plánu (v horizontu několika dalších let). Icaza má velkou hubu a vzhlédnul se v Monu, byť má na Gnome lví podíl, není ani zdaleka jediným vývojářem a v zhledem k otevřené povaze vývoje Gnome se nedá čekat, že by k něčemu takovému jako Mono Gnome došlo. A pokud by k tomu náhodou došlo, tak přecházím na xfce
Nevím. Mě přijde lepší udělat dobrý software na vypalování či fungující aplet hodin hned, abych to mohl používat od verze x.1, čož je přístup KDE, a né vydávat maličkosti co půl roku, abych se těchto vymožeností dočkal až ve verzi x.25 s mnohaletým spožděním, čož je přístup GNOME. Tohl by bylo na delší diskuzi o tom, co podle tebe má GNOME a nemá KDE a naopak a co je třeba doplnit. Ospravdlňovat výhodu půlročního vývoje featurama, které KDE má už dlouho mi přijde přinejmenším divné...Nic se nedá udělat hned. Vývoj softwaru vyžaduje čas, jednak věnovaný samotnému návrhu a psaní programu, jednak jeho důkladnému otestování. Co se týče apletu hodin, nikde jsem nepsal, že by byl dříve špatný, nebo nedej bože horší než v KDE 3.5.x. Ale ten nový je prostě lepší a člověk se může jen ptát "proč na to nepřišli dřív"... A pokud jde o ty featury... KDE neznám tak dokonale, ale pochybuji, že když si přečtete gnome rel-notes tak tam najdete nějaké významné množství funkcí, které by se takříkajíc kopírovaly od KDE... Jediné co se v rámci celé téhle diskuse snažím tvrdit je, že vydání KDE 4.0 bylo předčasné a zbytečné a byla to chyba a že pravidelný vývojový cylkus má nesporné výhody, které je ovšem nutno obětovat v případě nějakých opravdu radikálních změn, což KDE 4 jistě je, bohužel to vydání 4.0 opravdu uspěchali.
Dokonce nemám nic proti pravidlenému vývojovému cyklu, což jsem řekl hned na začátku, ale nic se nemá přehánět. Osobně mi přijde logické mít na prvním místě vývoj, na druhém až termín, a jestli budou 2 vydání ročně v náhodných vhodných termínech považuji to za štastnější než násilně pevně stanovená data...
vfs KDE IMHO nemá (aspoň jsem se tam nesetkal s možnostmi typu namountování zatarovaných srandiček pravým myšítkem, jako by šlo o normální block device)Pletes se, ma, jmenuje se to KIO (kioslaves) a je to tam "odjakziva".
KDE nemá vlastní obdobu gstreameru, arts nikdy dobré nebylo a s příchodem PA je obrazně řečeno na smětišti dějinJe otazka, jestli je potreba, aby si kazde DE implementovalo svou knihovnu pro praci se zvukem. BTW, nemelo Gnome drive ESD? (Soucasti KDE4 je Phonon, dokonce se dostal i do Qt (od verze 4.4).)
swfdec je spíše původně desktop agnostic, nicméně byl zařazen do Gnome 2.22 (mj. že má jistou gtk a gnome nadstavbu, o jejíž obdobě nemám v KDE ponětí)gnash ma klash.
integrované vypalovátko typu nautila KDE skutečně chybí, obdoba k3b naopak dlouho chyběla Gnome, už tomu tak není, byť tím množstvím funkcí jaké má k3b neoplívá, o to lépe se s ním ale pracuje... Mám pokračovat?Chtel jsem se zeptat, jestli uz jsi videl k3b, evidentne ano. V cem je tedy problem? Ze to neni vydavane ve stejnem tarballu jako KDE? Vyvoj delaji KDE vyvojari, probiha v KDE SVN, nechapu, co chces vic. Pokud nejaka distribuce instaluje KDE a neinstaluje k3b, je zrejme nekde chyba.
Pletes se, ma, jmenuje se to KIO (kioslaves) a je to tam "odjakziva".To není pravda, protože nejde o mountování. Umožňuje to akorát procházení pomocí KDE aplikací.
22.5.2008 21:01
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
.
22.5.2008 21:06
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
Pletes se, ma, jmenuje se to KIO (kioslaves) a je to tam "odjakziva".Viz. reakce jiných o něco níže...
Je otazka, jestli je potreba, aby si kazde DE implementovalo svou knihovnu pro praci se zvukem. BTW, nemelo Gnome drive ESD? (Soucasti KDE4 je Phonon, dokonce se dostal i do Qt (od verze 4.4).)ESD bylo stejně naprd jako arts. Místo toho je ted PA. gstreamer je spíš na stejné úrovni jako xine-lib (v té souvislosti, ani nevím, proč jsem uvedl zrovna arts, když to je na něco jiného než gstreamer). Ted když vidím tu vaši reakci, tak si ale nejsem až tak úplně jistý, jestli je to pro gnome výhoda nebo ne... Ale možná jo, gstreamer se používá i v programech na editaci videa/zvuku, nejen na přehrávání a má poněkud lépe zpracovanou architekturu, v jistém směru, než xine-lib a mplayer a vlc si hrají vůbec na svém písečku... U gstreameru jsou největší výhodou asi plug-iny.
gnash ma klash.Nějak se mi o tom nedaří najít podrobné informace. Umí to například live preview flash souborů ve filebrowseru?
Chtel jsem se zeptat, jestli uz jsi videl k3b, evidentne ano. V cem je tedy problem? Ze to neni vydavane ve stejnem tarballu jako KDE? Vyvoj delaji KDE vyvojari, probiha v KDE SVN, nechapu, co chces vic. Pokud nejaka distribuce instaluje KDE a neinstaluje k3b, je zrejme nekde chyba.Jistě, že jsem ho viděl, a dokud se nezačalo vyvíjet brasero tak i používal. Nejde o to, že je to jinde, brasero je taky jinde, jde o to, že je zbytečně složitý na některé úkony. Jak říkám, pokud je mi známo, v KDE chybí integrované vypalovátko ve filebrowseru - které se hodí právě na ty jednoduché úkony jako vypálení dat na CD/DVD, zkopírování CD/DVD apod.
20.5.2008 20:02
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
"Raději pracuji s funkčně chudším nástrojem, který je však spolehlivý a stabilní a do kterého se funkce přidávají postupně, než s funkcemi nabytým programem, který obsahuje mraky chyb a potrvá ještě hodně dlouho než bude pořádně vychytaný pro bezproblémovou, normální práci."Tak to mám velké štěstí, že KDE 3.5.x mi nabízí současně oboje - je stabilní a spolehlivé a jeho aplikace přitom mají dostatek funkcí na to, abych objevoval stále nové a nové, než bude KDE 4 použitelné.
Co bys mi třeba nabídnul za takové Tellico? (Otázka míněna zcela vážně.)
20.5.2008 21:42
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
21.5.2008 07:23
herne the hunter | skóre: 10
| tor lara
20.5.2008 15:43
frEon | skóre: 40
| Praha
20.5.2008 15:56
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
20.5.2008 18:36
frEon | skóre: 40
| Praha
ale podnikových distribucí se to IMHO nijak nedotknePodnikových distribucí se to jistě nijak nedotkne, protože podnikové distribuce používají GNOME.
20.5.2008 13:30
andree | skóre: 39
| blog: andreeeeelog
tiez inak neviem, preco by mal byt taky problem s kde3.. pouzivam ho tiez uz dobrych par rokov (samozrejme s updateami), a nemozem povedat ze by mi nieco chybalo - snad s vynimkou par vylepseni v kopete, ktore chybaju oproti kde4 :o)
20.5.2008 13:36
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
V SUSE používá Kopete docela dost lidí, kteří by na tom mohli mít zájem tak jako tak.
Přitom bych čekal, že to budu mít jako jeden z nich takřka z první ruky.
"..., už je čas, musíme jít!" "Poslyšte Hujere, já rozhodně nemůžu říci, že by vám chyběla snaživost, ale teď se mi zdá, že to hraničí, promiňte mi ten výraz, skoro až s drzostí.
Nakonec Aaron navrhuje, aby se o vydávání verzí staraly distribuce, nikoliv vývojáři.Jestli je tohle preklad puvodniho "I know this would be a non-trivial investment, but if Mark is truly serious about what he suggests this would be a very compelling way to put his currency where his mouth is, so to speak. Stop trying to convince the world and just start doing it.", tak je to IMHO zavadejici preklad. Aaron rika "at si to Ubuntu zkusi samo".
20.5.2008 14:41
Pavel Půlpán | skóre: 22
| Trutnov
nevi nekdo kdy se to tam ma dostat?
20.5.2008 17:15
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
21.5.2008 09:42
Pavel Půlpán | skóre: 22
| Trutnov
Tohle byla jedna z historek, které mám z první ruky, a tak se je nestydím říkat mezi lidmi v dopoledních hodinách :o)Ano, ale přitom úplně mimo téma, že? Tak sis ji nemohl odpustit?
Znám i další, právě ty od lidí, co odešli (Kena Wimera konkrétně, pokud Ti to něco říká - ne, není to Čech, ale já jsem nespecifikoval, o které části SUSE mluvím).No ano, já samozřejmě mluvil o české pobočce. Neměl bych tu drzost soudit, jak to chodí v Německu, natožpak v Provu, když jsem tam byl jen párkrát "na skok". Ještě že od toho tu máme Tebe, abys nám to řekl.
b) Pravda je dost relativní věc. Ne všichni musí souhlasit s tou tvojí pravdou.
20.5.2008 16:23
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
20.5.2008 16:59
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
,
20.5.2008 17:15
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
!
20.5.2008 18:34
frEon | skóre: 40
| Praha
Ani nijak zářně dobrýMyslel jsem to jako inspiraci. Trochu bych to upravil.
protože uživatelé Ubuntu (jichž, jak ankety ukazují, je většina) s nejvyšší pravděpodobností kliknou na "Ano", ale i tak.
Otázka je, lze k zprávičkám vkládat ankety?Ne - to mi připadá dost zbytečné
21.5.2008 23:44
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Instalace dlouhá jak "tejden", zabralo to opravdu dost času. To taky není pro úplné začátečníky dobré.Pokud někdo volí OS podle délky instalace, tak je to prostě píp
To bylo chování teda ... Nějak jsem neměl důvod přestat používat fungující Kubuntu.Kvůli nějakému člověku v diskuzi volit distribuce, no, ehm... *hodně* to přeháníte.
22.5.2008 00:19
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Vám asi Kubuntu hodně leží v žaludku, kvůli sporu s komunitou.Obávám se, že popisuje skutečnou situaci.
Software se sám zadarmo nenapíše.Tam jde o licence (proprietární/otevřený), ne o peníze (komerční/nekomerční)
no moc jich není, ale normální uživatel netouží vždy po nejaktuálnějším systému.No a před časem tu kdosi tvrdil
Vy, nebo tedy Novell má peníze z firemní sféry, kde se požaduje maximální stabilita a ne nové verze programů jako u uživatelů.Ono se vyplatí si dávat pozor na konzistenci svých názorů
22.5.2008 00:15
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Co zapůsobí na uživatele příjemněji? Instalace, která trvá 30 minut, nebo která trvá 60 minut při dobrém internetovém připojení?Tak si může třeba myslet, že to má nějaký důvod
Mně taky startuje PDA pomaleji než by mi startoval třeba nějaký Sony Ericsson a třebaže to není příjemné, je mi to nakonec úplně jedno. Systém se instaluje jednou (a PDA se restartuje výjimečně).
Uživatele vyděsí, když se mu tam zobrazí spousta voleb, neví co má vybrat.Rozumný člověk nechá default a neděsí se. Nebo něco vybere - u závažných věcí je stejně nějaká varianta označená jako doporučená. Pokud má i tak problémy, ať si raději nechá systém nainstalovat někým jiným, neboť pro to není způsobilý.
21.5.2008 23:42
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Kdyby nebylo Ubuntu, nemáte pro koho psát kernel (tedy pro žádné domácí uživatele, mimo programátorů)Tak to už se snad nedá považovat ani za nadsázku. Ubuntu a deriváty jsem zkoušel mnohokrát a opravdu nic zázračného nebo záslužného tam nevidím.
Kdyby nebylo Ubuntu, nemáte pro koho psát kernel (tedy pro žádné domácí uživatele, mimo programátorů). Tak a teď mě tady umlaťte coby žvanila, který tomu nerozumí.Doporučoval bych příště méně nabubřelosti. On se kernel bez Ubuntu pokaždé obešel vcelku jednoduše, obráceně to už neplatí
Ty myslíš to KDE, jehož nejvíce vývojářů platí Novell...Když se tím v posledních týdnech tak vehementně oháníš, tak máš určitě po ruce podobné statistiky, jako vycházejí v JN, že?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
