OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Soudním rozhodnutím bylo zabaveno 23 populárních domén služby No-IP poskytující DNS a jejich kontrola byla předána Microsoftu. Důvodem je, že tyto domény byly zneužívány pro šíření malware. Microsoft chtěl u domén začít filtrovat škodlivý provoz, nicméně s nefunkčností se potýkají i legitimní uživatelé. Podle vyjádření Microsoftu by nyní měl být problém odstraněn.
Tiskni
Sdílej:
Co to je No-IP server?Řeč byla o doméně, nikoliv o serverech a i kdyby, tak se jedná o DNS servery. Populární v tomto případě znamená, že o nich ve své době každý, kdo dělal něco s internetem, věděl. Jednalo se o světoznámou službu poskytující dynamické DNS uživatelům, kteří sice měli veřejnou IP adresu, ale ta byla proměnlivá a bylo potřeba směrovat DNS na aktuální živou IP. Ta služba je natolik známá, že ji v případě problémů s útoky mohl kdokoliv blokovat a jestli tedy měla nějakou úlohu v této oblasti, mohla být jedině pozitivní, protože použití takové domény indikovalo připojení bez pevné IP adresy, nebo neutrální, protože taková informace sama o sobě nic neznamená.
dělali jste tam někdo něco osobněMám tam VPN. Kamarád tam má mining rigy.
Nevím, co znamená "něco tam dělat", ale doménu jsem také používal... Smrdutý dech Microsoftu jsem pocítil, když synchronizace přestala fungovat. Myslel jsem, že se před Microsoftem skrývám již roky úspěšně, ale nakonec mne stejně spolu s nekompetentním soudcem a neschopným ajťákem ruku v ruce doběhl.A proto musíme děkovat Bohu za každý den, kdy nás svou zkaženou přítomností, odporným puchem a nadpřirozenou ohavností neohrožují smrtonosné, mokrou hnilobou schvácené, mlaskajícími červy prolezlé a zlými úmysly postižené pařáty Microsoftu
Čo mi fakt vadí je označovanie socializmu ako protikladu kapitalizmu, ono nie len socializmus je protikladom kapitalizmu to si vymysleli kapitalistiCo se týče obou reálných aplikací, tak mi to spíš přijde jako společenský systém vybudovaný se záměrem zefektivnění využití lidských zdrojů k mocenským záměrům. Socialismus byl pouze méně efektivní.
Od politiků bych uvítal jedině to, že by od MS přestali kupovat a přijali zákon, že software vyvinutý/nakoupený za státní peníze musí být pod svobodnou licencí. Všechno ostatní je jen divadlo a prázdná slova – nějaké strašení, sem tam nějaká pokuta… a nakonec stejně uzavřou smlouvu, kterou přihrají miliardy Microsoftu.
Od politiků bych uvítal jedině to, že by od MS přestali kupovatNechce se mi verit, ze fanousek laissez faire a priznivec sbobodnych muze propagovat tak direktivni zasah do fungovani svobodneho trhu.
software vyvinutý/nakoupený za státní peníze musí být pod svobodnou licencíZajimava myslenka. Takze pokud firma doda SW pro stat, stat muze tento SW dal sirit a byla by blbost, kdyby to nedelal, kdyz uz za to jednou danovi poplatnici zaplatili. Cimz se ze statu stava nejvetsi vyrobce/dodavatel softwaru v zemi. Dokazu si predstavit, ze by na to mohl byt i nejaky operacni program EU.
Nechce se mi verit, ze fanousek laissez faire a priznivec sbobodnych muze propagovat tak direktivni zasah do fungovani svobodneho trhu.
To není žádný direktivní zásah do trhu. Každý stát – i ten minimální – si může vybrat nástroje a služby, které pro svůj provoz bude používat – samozřejmě by neměl mluvit soukromému sektoru do toho, co budou používat např. podnikatelé pro provoz svých počítačů.
Tohle jsou dvě věci, které je potřeba rozlišovat
Navíc tohle opatření (stát používá výhradně svobodný software), nikoho nediskriminuje – dodavatelem svobodného softwaru může být kterákoli vývojářská firma nebo autor. Je to obecný kvalitativní požadavek, stejně jako třeba že budeme používat metrické šrouby, nebo že budeme izolovat elektrická zařízení tak, aby neprobíjela.
Zajimava myslenka. Takze pokud firma doda SW pro stat, stat muze tento SW dal sirit a byla by blbost, kdyby to nedelal, kdyz uz za to jednou danovi poplatnici zaplatili.
Má to několik rovin:
ekonomická: když to daňoví poplatníci zaplatili, měl by software patřit jim – např. Opencard – kdyby platil tenhle požadavek, nebyly by s tím teď problémy1, stát by nebyl závislý na jednom dodavateli, mohl by ho v případě potřeby vyměnit a hlavně by mohl technologii nasadit i v jiných městech, protože svobodný software tě neomezuje v tom, kolik uživatelů a na kolika počítačích to bude používat.
bezpečnost: stát by neměl spoléhat na proprietární software, ve kterém neví, co je. Ono se to týká všech uživatelů, ne jen státu, ale u něj je to zvlášť důležité, protože zpracovává data občanů a občané většinou nemají na výběr (jejich data v těch systémech kolují, chtě nechtě).
stabilita: ty systémy by měly být trvanlivé, mělo by být možné je dlouhodobě provozovat a provádět v nich změny – opět je nesmysl záviset na výhradním dodavateli, který může zkrachovat, změnit vedení, změnit cenovou politiku, ztratit o zakázku zájem atd. Je nesmysl nasadit do ostrého provozu něco, od čeho nemám zdrojové kódy a vhodnou licenci.
Cimz se ze statu stava nejvetsi vyrobce/dodavatel softwaru v zemi.
Nemyslím, že by se to stalo. Stát by měl být minimální, té agendy by mělo být relativně málo – přirozeně by se mělo vyprodukovat mnohem víc softwaru pro soukromý sektor (výroba, služby, domácnosti…).
A hlavně stát by nebyl výrobce/dodavatel – stát by byl zákazníkem. Spoustu softwaru by použil již existujícího a ten, co by nechal vyvinout na zakázku by poskytl i občanům (opět: nejde jen o peníze, občan by měl mít právo se podívat, v jakém softwaru se zpracovávají jeho data).
Dokazu si predstavit, ze by na to mohl byt i nejaky operacni program EU.
Nechápu, jak jsi na to přišel a co mi to podsouváš.
[1] nebo by možná nebyla žádná Opencard, nebo by vypadala úplně jinak, protože pro ty lobbisty a zloděje by to bylo nevýhodné, nemohli by spáchat ten podvod a vysát z veřejných rozpočtů tolik peněz
To není žádný direktivní zásah do trhu.Ano, je. V tomto pripade jeden z ucastniku (stat) se nechova trzne. Za takovou podminku by ti i dnes UOHS rozcupoval vyberove rizeni na cucky a prohlasil je za neplatne.
ekonomická: když to daňoví poplatníci zaplatili, měl by software patřit jim – např. OpencardZe v Praze neumi napsat smlouvy a vyhazuji penize z okna je jich problem. Pred lety jsme delali software pro bezpecnostni slozky a tam byl jeden z pozadavku, aby ziskali nejen zdrojove kody ale i vsechna prava... kdyz se chce, tak to jde i bez specialnich zakonu. To opravdu musi byt zakon na vsechno?
Nemyslím, že by se to stalo. Stát by měl být minimální, té agendy by mělo být relativně málo – přirozeně by se mělo vyprodukovat mnohem víc softwaru pro soukromý sektor (výroba, služby, domácnosti…).Ten tvuj pozadavek by znamenal, ze veskery software, ktery stat potrebuje, by musel byt svobodny. Od ovladani vytahu ve statnich budovach, pres kancelarsky software az po jednotlive agendy.
A hlavně stát by nebyl výrobce/dodavatel – stát by byl zákazníkemStat by se stal vyrobcem/dodavatelem, protoze technicky by SW firmy byly jeho subdodavatele a on by si SW nechal vyrabet a dal jej distribuoval danovym poplatnikum.
Nechápu, jak jsi na to přišel a co mi to podsouváš.Ja ti nic nepodsouvam. Kdyz uz by stat neco nechal vyvinout, bylo by logicke, aby to poskytl i obcanum a proc by to nemohli byt i ostatni obcane evropske unie, kdyz je to svobodny software? (opět: nejde jen o peníze, občan by měl mít právo se podívat, v jakém softwaru se zpracovávají jeho data).
Ano, je. V tomto pripade jeden z ucastniku (stat) se nechova trzne.
Ale on se právě chová tržně – vybírá si lepší produkt a nechce se nechat okrádat.
A znovu opakuji: toto pravidlo nikoho nediskriminuje – dodavatelem svobodného softwaru může být kdokoli – i ten Microsoft, když bude chtít (tímto se trochu omlouvám za svůj předchozí výrok, že by stát měl přestat kupovat od MS – byla to taková zkratka – bylo by to zřejmě vedlejším efektem tohoto zákona, protože Microsoft je zločinná organizace a nepředpokládám, že by se zásadně změnil a chtěl dělat dobro – ale kdyby náhodou ano, ať státu klidně dodává).
Za takovou podminku by ti i dnes UOHS rozcupoval vyberove rizeni na cucky a prohlasil je za neplatne.
A proč nerozcupuje na cucky výběrová řízení, ve kterých se požaduje dodržování norem? Např. ty metrické šrouby, spotřebiče pracující na 230 V, nejedovaté potraviny v jídelnách státních institucí, rozchod kolejí atd.
Většinou tu přílišné regulace kritizuji, ale to se týká případů, kdy stát k něčemu nutí účastníky trhu a brání jim v tom, aby mezi sebou měli vztahy, jaké chtějí. Tohle je ale jiný případ – stát vytváří pravidlo, kterým se má řídit jen on sám.
Ze v Praze neumi napsat smlouvy a vyhazuji penize z okna je jich problem. Pred lety jsme delali software pro bezpecnostni slozky a tam byl jeden z pozadavku, aby ziskali nejen zdrojove kody ale i vsechna prava... kdyz se chce, tak to jde i bez specialnich zakonu. To opravdu musi byt zakon na vsechno?
Stát je v tomto případě organizace, direktivně řízená, hierarchie a vytváří pravidla sám pro sebe, pro svůj vnitřní chod. To je zásadně jiná role, než když stát vytváří obecná pravidla pro fungování trhu, která ovlivňují vztahy ostatních účastníků mezi sebou.
Uvnitř státní organizace nemůže fungovat anarchie, musí se to nějak řídit, ne všichni státní zaměstnanci jsou ke všemu kompetentní a ne vždy budou schopní z vlastní iniciativy vybrat dobré řešení. Proto je potřeba centrálně stanovit nějaká pravidla a dát lidem v té hierarchii návod, jak mají pracovat. Úplně stejně fungují soukromé firmy – to že jsi např. vedoucím nějakého oddělení, neznamená, že si v něm můžeš dělat, co chceš – musíš dodržovat interní předpisy své organizace.
Ne každý úředník je schopný rozhodnout, zda je lepší měřit v centimetrech nebo palcích, proto se prostě řekne centrálně, že měříme v centimetrech a hotovo (ve své soukromé firmě si měř, v čem chceš). A u toho softwaru je to ještě mnohem horší – většina lidí, kteří o těch zakázkách rozhodují, je sotva kompetentních k tomu, aby řekli, jaká tam mají být tlačítka a jaké funkce od programu očekávají – natož, aby měli představu, jak to funguje uvnitř, jakou hodnotu má zdrojový kód a dobrá licence. Proto je potřeba jim říct, jak to mají dělat.
Ale on se právě chová tržně – vybírá si lepší produkt a nechce se nechat okrádat....pokud to neni microsoft, protoze to je podle tebe zla firma.
Ale on se právě chová tržně – vybírá si lepší produkt a nechce se nechat okrádat.A lepsi produkt se vzdy pozna podle toho, ze je opensource? A co kdyby byl 100x drazsi?
A proč nerozcupuje na cucky výběrová řízení, ve kterých se požaduje dodržování norem? Např. ty metrické šrouby, spotřebiče pracující na 230 V, nejedovaté potraviny v jídelnách státních institucí, rozchod kolejí atd.Protoze tam nikdo necpe, ze dodavatelem spotrebice nesmi byt <DOPLN-SI> ...treba Siemens, ktery je urcite taky zla firma, protoze vyuzivala lidi z koncentracnich taboru.
Přečti si komentář, na který reaguješ znovu, a jeho druhý odstavec si přečti dvakrát.
fungovani svobodneho trhuJsou jen dva druhy lidi co v roce 2014 porad pouzivaji slovni spojeni "svobodni trh" jinak nez sarkazmus: idioti a korporatni defky - kterej ses ty ?
Aj Hotmail je využívaný na šírenie mallwareMS leták. Čtěte: Bad actors exploit poorly written operating systems to spread malware. Windows operating system is frequently exploited by cybercriminals.