Midi4Text – využití MIDI klávesnice jako stenotypu

Midi4Text je experimentální vstupní metoda, která využívá hardware MIDI klávesnice pro psaní jako na stenotypu – oproti např. projektu Plover, který se zaměřuje spíše na počítačové klávesnice, popř. open-hardware stenotyp z projektu Open Steno. Jedním z důvodů je skutečnost, že továrně vyrobenou MIDI klávesnici lze často sehnat levněji než počítačovou klávesnici s NKRO. Zatím je k dispozici systém psaní a slovník pouze pro angličtinu, ale další jazyky mohou následovat.

11.2.2020 18:00 | Fluttershy, yay! | Zajímavý software

Komentáře

[PetebLazar]

Využívá se rozlišení dynamiky úhozu (to má dnes asi většina MIDI klávesnic) pro diakritiku?

[Fluttershy, yay!]

Kdo si skutečně přečetl zprávičku, mohl postřehnout, že jde jednak o strojový těsnopis (nepíší se jednotlivá písmena či diakritika) a jednak zatím jen pro angličtinu (ale plánována je např. tuším španělština – další jazyky nechť implementují uživatelé).

[Noatim]

Tak jeho otazka me pobavila. Asi by me jeblo kdybych mel nejak presne stisknout a zmacknout klavesu a tudiz listovat mezi 127 druhy diakritiky...

[-]

127? Já si teda neumim představit víc než 3 a to běžně píšu 2-3 jazyky v podstatě současně.

[PetebLazar]

MIDI protokol snad rozlišuje právě až 127 úrovní (volume, ...), možná proto ta hodnota. Ještě by šla funkce (DEL?) přiřadit pedálu. Ale co jsem to včera zkoušel konfigurovat, tak zatím se s tím nepočítá (přiřaditelné akce jsou pouze C-2..+88).

Co si vzpomínám na pokročilé analogové diktafony na přelomu 80-90. let, tak ty měly pedály pro obsluhu zaznamu diktafonu. Pisarka se tak soustredila pouze na psaci stroj.

[PetebLazar]

Angličtina opravdu funguje. https://www.monitos.cz/tmp/m4t.mov

[luky]

K cemu to vlastne je dobre? Praci zapisovatele prirozeneho jazyka dnes lepe zastane speech-to-text SW a na programovani se to nehodi. Mozna jen na autorskou tvorbu, ale i tam pochybuju, ze nekdo dokaze tvorit tak rychle, aby pouziti reci byla brzda.

[-]

Rada lidi ma iracionalni fetish na klavesnice a veci s tim spojene. A tohle je takove klavesnicove bukkake.

[Fluttershy, yay!]

K programování někdo používá Plover a prý to funguje velmi dobře. Je to v podstatě programovatelná vstupní metoda, u které si uživatel může průběžně doplňovat slovník. Vzhledem k tomu, že jazyk – přirozený či nikoliv – má vysokou redundanci, v principu je to efektivní.

Jinak se stenografie běžně používá např. pro transkripci politických a soudních jednání (kde se zřejmě softwaru nedůvěřuje, potažmo není u něj jasně daná odpovědnost za chyby), přepis hovorů či přednášek (zvláště když je řečníkům špatně rozumět a software selhává) aj.

Mezi slovníky pro Plover lze najít právě materiály pro transkripci běžného jazyka – nebo taky navigaci ve Vimu.

Ale samozřejmě je to vhodné pouze pro specifická užití, kdy je korpus dostatečně malý a opakující se – a vyplatí se časová investice do tréninku.

[DJ Mutex]

My jsme asi před rokem experimentovali se zadáváním textu pomocí gramofonů (scratchování, vinyly s timekódama, fader + MIDI události z mixážního pultu). Jako dá se to, text tím napíšeš, ale je to asi až moc hurdcore. Většina lidí na to prostě nemá. Taky to chce monitory s vyšším RMS, ať je to slyšet.