OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Dlouhou dobu využívali mojeID především provozovatelé elektronických obchodů a zpravodajských portálů a jejich návštěvníci. V loňském roce se k nim přidaly komunitní servery a knihovny. Další skupinou provozovatelů, jimž může mojeID prospět, je více než 6 000 měst a obcí, z nichž drtivá většina má svoje webové stránky a chce (především se svými občany) komunikovat také elektronicky. Prvními vlaštovkami jsou Rožmitál pod Třemšínem, Hořice v Podkrkonoší a Droužkovice. Více informací v dnešním blogpostu Jiřího Průši z CZ.NIC.
Tiskni
Sdílej:
Dlouhou dobu využívali mojeID především provozovatelé elektronických obchodů a zpravodajských portálů a jejich návštěvníci.Spíš bych to viděl tak, že dlouhou dobu po mojeID neštěkl pes, tak to teď zkusíme procpat přes obce.
moc se asi o něm nepíšeMně spíš přijde, že se o něm píše až až – cpou to horem dolem a asi to nikdo moc nepoužívá. Co vymyslí příště? Dobrovolné čipování lidí? A pak budou tlačit, abys musel ukazovat čip, když jdeš do obchodu pro rohlíky a mlíko?
Pro komunikaci s úřady přece máme elektronický podpis, kde je identita jasně zaručena. Pokud chtějí datové schránky používat jako zdroj informací o tom, s kým reálně komunikují, tak vymýšlejí kolo.