Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Když používáte GNU/Linux nebo jiný svobodný operační systém a když se vyhnete instalaci proprietárních aplikací, pak jste to vy, kdo rozhoduje o tom, co bude váš počítač dělat.V dnešní době už těžce idealistická představa. Pokud software, který používám, není úplně jednoduchý (dostatečně jednoduchý, abych jeho kód mohl v krátkém čase osobně zkontrolovat), tak vždycky musím někomu věřit, že to udělá za mě. Samozřejmě je lepší, když to může udělat kdokoliv, v tom má otevřený software pořád výhodu, ale představa, že nad otevřeným softwarem má kontrolu každý uživatel osobně, je v praxi prostě chybná. K tomu, aby tu kontrolu uživatel skutečně měl, by musel být schopen s rozumně nízkými náklady ty zdrojáky zkontrolovat, a to málokdy je.
(80 - 90 léta minulého století)
ZX Spectrum jsme k internetu připojit zvládli (viz SIF & ConnectOne modul s vlastním CPU), velká úložiště, kde se leccos schová máme taky (DivIDE + mnohagigové CF, SD karty atd.), no a nakonec mnoho v současnosti užívaných strojů má povolený i zápis do ROM, resp. SRAM, nebo Flash pamětí, které se místo původní ROM mapují, takže virus by mohl zůstat (za velmi specielních okolností) i rezidentní, případně díky novějším systémům bootovat při každém zapnutí.
Jediný problém je v tom, že by to nebylo jednoduché, nefungovalo by to všude a bylo by to komerčně natolik nezajímavé ...
Na druhou stranu, tyhle stroje navzdory tomu, co je k nim přidáno v posledních letech, jsou pořád ještě kontrolovatelné pokročilejším uživatelem a netřeba dokonce řešit zdrojáky, protože je relativně snadné (i když pracné) disassemblovat i binárku, nebo přinejmenším pochopit, co se v kódu děje (alespoň zhruba, u jednodušších binárek v jednotkách kB). Ale taky to málokdo dělá.
Bohužel čím dál tím víc nabývám názoru, že bezpečný počítač prostě neexistuje. Vidím totiž, kolik je možností rootnout stroj můj i ostatních.
Používáte na spolupráci nějaký VCS? Máte ho na nějakém serveru, kde má účet víc lidí, nebo k němu má někdo fyzický přístup nebo nedej bože je to VPS? Co když někdo cinkne zdrojové kódy v repozitáři?
Co když vyownují GitHub nebo se nějaký jeho správce rozhodne páchat zlo? Každý projekt, který si stáhnete, může obsahovat malé překvapení.
Znáte správce mirroru, ze kterého stahujete svou linuxovou distribuci? Dbá na bezpečnost? Zamyká počítač, když odchází, a nekompromitoval nikdo jeho SSH klíče? Můžete zaručit, že to LiveCD, které jste si stáhli, on nebo kdokoli, kdo nějak získal přístup, neupravil, aby získal remote shell?
Kolik chyb bylo v prohlížeči, který používáte, ve Flashi a v dalších pluginech? Kolik chyb bylo ve vašem mailovém klientu a, zobrazuje-li automaticky přílohy, slyšeli jste o průseru s libpng?
Že to máte oddělené virtualizací? Co ta díra v KVM? Co interakce aplikací na jednom X serveru? Co díra přímo ve vašem procesoru?
Zamykáte terminál, když odcházíte? Nemůže vám nikdo do USB portu zasunout miniaturní phantom keyboard nebo keylogger? Nezadáváte heslo na veřejných místech, pod kamerami, pod dohledem dalekohledu útočníka? Nemůže vám nikdo počítač ukrást a vydumpovat paměť přes firewire, dokovací konektor, PCI-Express, Thunderbolt nebo cold-boot útokem?
…a když všechno selže, pořád jsou tu tisíciletími osvědčené metody extrakce informací s použitím násilí. Kryptotoken s možností zničení vydáním špatného hesla v současné době neexistuje.
(ten JS exploit vypadá fake, ale asi tušíte, kam tím mířím)
Tiskni
Sdílej: