Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Paul Cutler na svém blogu oznámil založení wiki stránky na live.gnome.org, která má vyvracet mýty o Gnome 3 a dokázat tak, že není třeba se nové verze bát. Zatím není příliš podrobná, ale lze očekávat její postupné rozšiřování. Píše se zde například o hardwarových nárocích, kompatibilitě se staršími aplikacemi, závislosti na Mono a podobně.
Tiskni
Sdílej:
maximalizaci pak skoro nikdo nedela krizkem, ale dvojklikem na ram okna...Neverím, že väčšina ľudí vie aspoň to, že také niečo funguje (takže pochybujem, že väčšina ľudí to tak robí).
Hmmmmmmm - ako pre koho. Pre mna to je:
KDE -> MacOS X -> Windows Vista -> Windows 7 -> ........................................................... -> Gnome
Takze bud taky laskavy a nezovseobecnuj!
Proc tohleto vsichni tvrdi, kdyz jim musi byt naprosto jasne, ze to bude procesorove i pametove narocnejsi? To se netyka jen Gnome, na druhe strane barikady jsou mozna jeste vetsi srandisti s QT4 a KDE4.
Opravdu se to dá velmi rozumně používat. Nejvíc mě překvapují ty na 100 % funkční a plynulé 3D efekty bez měřitelného dopadu na spotřebu stroje.
Tady bych se zastal Qt4. Ten toolkit jde pustit bez vetsich potizi i na mobilu s 350Mhz ARMem, ale na tak obrovskou knihovnu s tolika funkcema je to rychly skoro uzasne.P5esně tak. Qt4 je dost dobře výkonově vyladěná.
file /usr/bin* zvládlo rychleji. Ale mám pocit, že neustále rýpání opravdu k něčemu vede, protože teď se to načítá postupně a řadí (to v minulosti nebylo, ne?). Ne jako že by mi to snad k něčemu bylo dobré, ale asi vývojáře toho dialogu furt nebaví poslouchat to fňukání.
Už to, jak se na obrazovce objeví, je viditelně pomalejší než u konkurence. Samozřejmě záleží na (výkonu) hardwaru, pokud má někdo nadupaný stroj, ta hrubá síla hodně nedostatků GTK+ (a jiných) zakryje. Stejně tak s kompozitním správcem oken je spousta artefaktů neviditelných (postupné načítání obsahu dialogu, místo toho to prostě vychrstne celé okno, třeba se zpožděním). U mě je to ale viditelné jasně. Jiné souborové dialogy se objeví okamžitě, u GTK+ je viditelná prodleva. Nejdřív se objeví kostra okna, do něj se postupně, dodatečně vykreslují jednotlivé sekce toho dialogu, postranní panel (místa), tlačítková cesta nahoře a samozřejmě výběr souborů. To chvíli trvá. Další věc je procházení mezi adresáři. To je taky suverénně nejpomalejší ze všech souborových dialogů. Nejznámější věc je to, jak dlouho trvá načtení obsahu adresáře s mnoha soubory. Méně známé je to, že to je pomalé za všech okolností. I do prakticky prázdného adresáře se to přepne s viditelným zpožděním. To nikde jinde neexistuje. Třeba Qt dialog se i do adresáře s větším množstvím souborů přepne okamžitě, bez postřehnutelné prodlevy. Rovněž rolování je citelně pomalejší než u konkurence, např. na mém (ano, ne zrovna moderním) počítači často prostě posuvník při rolování v tom dialogu nestíhá následovat myš, i u adresářů s pár soubory. To v Qt dialogu neexistuje, ani u velkých adresářů.
Obrovský rozdíl je taky mezi starším souborovým dialogem z GTK+ 2.x (tím jednoduchým, hnusným, bez ikon a panelu s umístěními) a tím současným. Ten starý byl (a pořád je, i v současném GTK+) naprosto bleskový a srovnatelný s konkurencí. Ten nový je prostě řádově pomalejší, mnohem línější v reakcích. Nevím, jestli je to těmi ikonami. Například když použiju téma ikon, obsahující vektorové ikony, pak je ten dialog přímo úděsně pomalý (na jiné věci to přitom nemá vliv, jen na ten souborový dialog). S bitmapovými ikonami je to mnohem rychlejší, ale pořád pomalé. A pamatuji si, že jsem si i v "pomalém" Pythonu během chvilky napsal panel pro výběr souborů s ikonami (tedy podobný tomu novém GTK+ dialogu), který byl stejně rychlý jako ten starý GTK+ dialog bez ikon. Takže ačkoli GTK+ je celkově pomalé, tohle není ani tak primárně problém GTK+, jako toho dialogu, který je prostě špatně napsaný.
Další nedostatek - ne tak zásadní: dialog nikde nenabízí aktuální cestu v textové podobě.
Až půjde v tom dialogu cokoliv normálně vybrat a bude v něm přístupná kromě tlačítek cesta i v textové podobě, pak se dá bavit o tom, co komu vyhovuje. Teď je GTK open dialog z hlediska použitelnosti ve stavu "je to rozbité" a žádný flame na tom nic nezmění. Změní to jedině programátoři.
Další nedostatek - ne tak zásadní: dialog nikde nenabízí aktuální cestu v textové podobě.CTRL+L?