Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Paul Cutler na svém blogu oznámil založení wiki stránky na live.gnome.org, která má vyvracet mýty o Gnome 3 a dokázat tak, že není třeba se nové verze bát. Zatím není příliš podrobná, ale lze očekávat její postupné rozšiřování. Píše se zde například o hardwarových nárocích, kompatibilitě se staršími aplikacemi, závislosti na Mono a podobně.
Tiskni
Sdílej:
maximalizaci pak skoro nikdo nedela krizkem, ale dvojklikem na ram okna...Neverím, že väčšina ľudí vie aspoň to, že také niečo funguje (takže pochybujem, že väčšina ľudí to tak robí).
Hmmmmmmm - ako pre koho. Pre mna to je:
KDE -> MacOS X -> Windows Vista -> Windows 7 -> ........................................................... -> Gnome
Takze bud taky laskavy a nezovseobecnuj!
Proc tohleto vsichni tvrdi, kdyz jim musi byt naprosto jasne, ze to bude procesorove i pametove narocnejsi? To se netyka jen Gnome, na druhe strane barikady jsou mozna jeste vetsi srandisti s QT4 a KDE4.
Opravdu se to dá velmi rozumně používat. Nejvíc mě překvapují ty na 100 % funkční a plynulé 3D efekty bez měřitelného dopadu na spotřebu stroje.
Tady bych se zastal Qt4. Ten toolkit jde pustit bez vetsich potizi i na mobilu s 350Mhz ARMem, ale na tak obrovskou knihovnu s tolika funkcema je to rychly skoro uzasne.P5esně tak. Qt4 je dost dobře výkonově vyladěná.
file /usr/bin* zvládlo rychleji. Ale mám pocit, že neustále rýpání opravdu k něčemu vede, protože teď se to načítá postupně a řadí (to v minulosti nebylo, ne?). Ne jako že by mi to snad k něčemu bylo dobré, ale asi vývojáře toho dialogu furt nebaví poslouchat to fňukání.
Už to, jak se na obrazovce objeví, je viditelně pomalejší než u konkurence. Samozřejmě záleží na (výkonu) hardwaru, pokud má někdo nadupaný stroj, ta hrubá síla hodně nedostatků GTK+ (a jiných) zakryje. Stejně tak s kompozitním správcem oken je spousta artefaktů neviditelných (postupné načítání obsahu dialogu, místo toho to prostě vychrstne celé okno, třeba se zpožděním). U mě je to ale viditelné jasně. Jiné souborové dialogy se objeví okamžitě, u GTK+ je viditelná prodleva. Nejdřív se objeví kostra okna, do něj se postupně, dodatečně vykreslují jednotlivé sekce toho dialogu, postranní panel (místa), tlačítková cesta nahoře a samozřejmě výběr souborů. To chvíli trvá. Další věc je procházení mezi adresáři. To je taky suverénně nejpomalejší ze všech souborových dialogů. Nejznámější věc je to, jak dlouho trvá načtení obsahu adresáře s mnoha soubory. Méně známé je to, že to je pomalé za všech okolností. I do prakticky prázdného adresáře se to přepne s viditelným zpožděním. To nikde jinde neexistuje. Třeba Qt dialog se i do adresáře s větším množstvím souborů přepne okamžitě, bez postřehnutelné prodlevy. Rovněž rolování je citelně pomalejší než u konkurence, např. na mém (ano, ne zrovna moderním) počítači často prostě posuvník při rolování v tom dialogu nestíhá následovat myš, i u adresářů s pár soubory. To v Qt dialogu neexistuje, ani u velkých adresářů.
Obrovský rozdíl je taky mezi starším souborovým dialogem z GTK+ 2.x (tím jednoduchým, hnusným, bez ikon a panelu s umístěními) a tím současným. Ten starý byl (a pořád je, i v současném GTK+) naprosto bleskový a srovnatelný s konkurencí. Ten nový je prostě řádově pomalejší, mnohem línější v reakcích. Nevím, jestli je to těmi ikonami. Například když použiju téma ikon, obsahující vektorové ikony, pak je ten dialog přímo úděsně pomalý (na jiné věci to přitom nemá vliv, jen na ten souborový dialog). S bitmapovými ikonami je to mnohem rychlejší, ale pořád pomalé. A pamatuji si, že jsem si i v "pomalém" Pythonu během chvilky napsal panel pro výběr souborů s ikonami (tedy podobný tomu novém GTK+ dialogu), který byl stejně rychlý jako ten starý GTK+ dialog bez ikon. Takže ačkoli GTK+ je celkově pomalé, tohle není ani tak primárně problém GTK+, jako toho dialogu, který je prostě špatně napsaný.
Další nedostatek - ne tak zásadní: dialog nikde nenabízí aktuální cestu v textové podobě.
Až půjde v tom dialogu cokoliv normálně vybrat a bude v něm přístupná kromě tlačítek cesta i v textové podobě, pak se dá bavit o tom, co komu vyhovuje. Teď je GTK open dialog z hlediska použitelnosti ve stavu "je to rozbité" a žádný flame na tom nic nezmění. Změní to jedině programátoři.
Další nedostatek - ne tak zásadní: dialog nikde nenabízí aktuální cestu v textové podobě.CTRL+L?