Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Internetnews.com rozebírá studii firmy Black Duck, která analyzuje používání programovacích jazyků v open source projektech. Zatímco podle počtu řádků vede stále C se 40 procenty, dynamické jazyky JavaScript a PHP rychle rostou. A když se počítá četnost použití jednotlivých jazyků, tak JavaScript vítězí.
Tiskni
Sdílej:
Nemělo by se to spíš interpretovat jako růst webových aplikací oproti desktopovým? Pak je totiž celkem jasné, co se bude používat za jazyky: JavaScript jakožto prakticky jediná možnost skriptování na straně www prohlížeče a PHP díky velké rozšířenosti u hostingů.
Takže dynamické nedynamické, člověk, který začíná s psaním webových aplikací prakticky jinou možnost nemá – v céčku to psát nebude, hosting s Javou je drahý a ostatní jazyky (Python, Perl, Ruby, něco přes CGI…) jsou relativně málo rozšířené – PHP je pak jasná volba, protože je všude.
Nemohou za ten narust ruzne generatory kodu a javascriptove knihovny?
Knihovny by teoreticky měly to množství kódu snižovat.
Ale záleží, jakou mají metodiku – já bych knihovnu počítal jen jednou, ale možná počítají všechny její výskyty ve všech projektech a pak se to znásobí.
Sdilene knihovny mozna ano, ale javascriptova knihovna se nejspis do kazdeho projektu kopiruje. Pokud vim, pocitali pocet radku.
No, kopíruje, ale aby ta metodika za něco stála, měla by to zohlednit. To je jako kdyby počítali hlavičkové soubory C/C++ nebo knihovny v Javě – to si taky kde kdo zařadí do svého verzovacího systému, aby se to snadno kompilovalo (a uživatel si ty knohovny nemusel shánět někde bokem) – přitom je to jen kopie a ne originální dílo.
Např. u Javy by se to dalo poznat podle názvů tříd/balíčků – ty by totiž měly být (jakž takž) jedinečné a pokud se shodují, je téměř jisté, že je to zkopírovaný knihovna a ne vlastní práce. Nejprofláknutější javascriptové knihovny by se taky daly snadno detekovat.
Ale vím, že to není zase taková sranda – psal jsem bakalářku na téma „Získávání informací ze systémů na správu verzí“ a ono je docela těžké zkloubit dostatečný výkon (aby ta analýza netrvala roky) a metodickou správnost.