V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Internetnews.com rozebírá studii firmy Black Duck, která analyzuje používání programovacích jazyků v open source projektech. Zatímco podle počtu řádků vede stále C se 40 procenty, dynamické jazyky JavaScript a PHP rychle rostou. A když se počítá četnost použití jednotlivých jazyků, tak JavaScript vítězí.
Tiskni
Sdílej:
Nemělo by se to spíš interpretovat jako růst webových aplikací oproti desktopovým? Pak je totiž celkem jasné, co se bude používat za jazyky: JavaScript jakožto prakticky jediná možnost skriptování na straně www prohlížeče a PHP díky velké rozšířenosti u hostingů.
Takže dynamické nedynamické, člověk, který začíná s psaním webových aplikací prakticky jinou možnost nemá – v céčku to psát nebude, hosting s Javou je drahý a ostatní jazyky (Python, Perl, Ruby, něco přes CGI…) jsou relativně málo rozšířené – PHP je pak jasná volba, protože je všude.
Nemohou za ten narust ruzne generatory kodu a javascriptove knihovny?
16.8.2009 16:22
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Knihovny by teoreticky měly to množství kódu snižovat.
Ale záleží, jakou mají metodiku – já bych knihovnu počítal jen jednou, ale možná počítají všechny její výskyty ve všech projektech a pak se to znásobí.
Sdilene knihovny mozna ano, ale javascriptova knihovna se nejspis do kazdeho projektu kopiruje. Pokud vim, pocitali pocet radku.
16.8.2009 17:25
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
No, kopíruje, ale aby ta metodika za něco stála, měla by to zohlednit. To je jako kdyby počítali hlavičkové soubory C/C++ nebo knihovny v Javě – to si taky kde kdo zařadí do svého verzovacího systému, aby se to snadno kompilovalo (a uživatel si ty knohovny nemusel shánět někde bokem) – přitom je to jen kopie a ne originální dílo.
Např. u Javy by se to dalo poznat podle názvů tříd/balíčků – ty by totiž měly být (jakž takž) jedinečné a pokud se shodují, je téměř jisté, že je to zkopírovaný knihovna a ne vlastní práce. Nejprofláknutější javascriptové knihovny by se taky daly snadno detekovat.
Ale vím, že to není zase taková sranda – psal jsem bakalářku na téma „Získávání informací ze systémů na správu verzí“ a ono je docela těžké zkloubit dostatečný výkon (aby ta analýza netrvala roky) a metodickou správnost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz