Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Internetnews.com rozebírá studii firmy Black Duck, která analyzuje používání programovacích jazyků v open source projektech. Zatímco podle počtu řádků vede stále C se 40 procenty, dynamické jazyky JavaScript a PHP rychle rostou. A když se počítá četnost použití jednotlivých jazyků, tak JavaScript vítězí.
Tiskni
Sdílej:
Nemělo by se to spíš interpretovat jako růst webových aplikací oproti desktopovým? Pak je totiž celkem jasné, co se bude používat za jazyky: JavaScript jakožto prakticky jediná možnost skriptování na straně www prohlížeče a PHP díky velké rozšířenosti u hostingů.
Takže dynamické nedynamické, člověk, který začíná s psaním webových aplikací prakticky jinou možnost nemá – v céčku to psát nebude, hosting s Javou je drahý a ostatní jazyky (Python, Perl, Ruby, něco přes CGI…) jsou relativně málo rozšířené – PHP je pak jasná volba, protože je všude.
Nemohou za ten narust ruzne generatory kodu a javascriptove knihovny?
16.8.2009 16:22
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Knihovny by teoreticky měly to množství kódu snižovat.
Ale záleží, jakou mají metodiku – já bych knihovnu počítal jen jednou, ale možná počítají všechny její výskyty ve všech projektech a pak se to znásobí.
Sdilene knihovny mozna ano, ale javascriptova knihovna se nejspis do kazdeho projektu kopiruje. Pokud vim, pocitali pocet radku.
16.8.2009 17:25
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
No, kopíruje, ale aby ta metodika za něco stála, měla by to zohlednit. To je jako kdyby počítali hlavičkové soubory C/C++ nebo knihovny v Javě – to si taky kde kdo zařadí do svého verzovacího systému, aby se to snadno kompilovalo (a uživatel si ty knohovny nemusel shánět někde bokem) – přitom je to jen kopie a ne originální dílo.
Např. u Javy by se to dalo poznat podle názvů tříd/balíčků – ty by totiž měly být (jakž takž) jedinečné a pokud se shodují, je téměř jisté, že je to zkopírovaný knihovna a ne vlastní práce. Nejprofláknutější javascriptové knihovny by se taky daly snadno detekovat.
Ale vím, že to není zase taková sranda – psal jsem bakalářku na téma „Získávání informací ze systémů na správu verzí“ a ono je docela těžké zkloubit dostatečný výkon (aby ta analýza netrvala roky) a metodickou správnost.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz