Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Internetnews.com rozebírá studii firmy Black Duck, která analyzuje používání programovacích jazyků v open source projektech. Zatímco podle počtu řádků vede stále C se 40 procenty, dynamické jazyky JavaScript a PHP rychle rostou. A když se počítá četnost použití jednotlivých jazyků, tak JavaScript vítězí.
Tiskni
Sdílej:
Nemělo by se to spíš interpretovat jako růst webových aplikací oproti desktopovým? Pak je totiž celkem jasné, co se bude používat za jazyky: JavaScript jakožto prakticky jediná možnost skriptování na straně www prohlížeče a PHP díky velké rozšířenosti u hostingů.
Takže dynamické nedynamické, člověk, který začíná s psaním webových aplikací prakticky jinou možnost nemá – v céčku to psát nebude, hosting s Javou je drahý a ostatní jazyky (Python, Perl, Ruby, něco přes CGI…) jsou relativně málo rozšířené – PHP je pak jasná volba, protože je všude.
Nemohou za ten narust ruzne generatory kodu a javascriptove knihovny?
Knihovny by teoreticky měly to množství kódu snižovat.
Ale záleží, jakou mají metodiku – já bych knihovnu počítal jen jednou, ale možná počítají všechny její výskyty ve všech projektech a pak se to znásobí.
Sdilene knihovny mozna ano, ale javascriptova knihovna se nejspis do kazdeho projektu kopiruje. Pokud vim, pocitali pocet radku.
No, kopíruje, ale aby ta metodika za něco stála, měla by to zohlednit. To je jako kdyby počítali hlavičkové soubory C/C++ nebo knihovny v Javě – to si taky kde kdo zařadí do svého verzovacího systému, aby se to snadno kompilovalo (a uživatel si ty knohovny nemusel shánět někde bokem) – přitom je to jen kopie a ne originální dílo.
Např. u Javy by se to dalo poznat podle názvů tříd/balíčků – ty by totiž měly být (jakž takž) jedinečné a pokud se shodují, je téměř jisté, že je to zkopírovaný knihovna a ne vlastní práce. Nejprofláknutější javascriptové knihovny by se taky daly snadno detekovat.
Ale vím, že to není zase taková sranda – psal jsem bakalářku na téma „Získávání informací ze systémů na správu verzí“ a ono je docela těžké zkloubit dostatečný výkon (aby ta analýza netrvala roky) a metodickou správnost.