Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Internetnews.com rozebírá studii firmy Black Duck, která analyzuje používání programovacích jazyků v open source projektech. Zatímco podle počtu řádků vede stále C se 40 procenty, dynamické jazyky JavaScript a PHP rychle rostou. A když se počítá četnost použití jednotlivých jazyků, tak JavaScript vítězí.
Tiskni
Sdílej:
Nemělo by se to spíš interpretovat jako růst webových aplikací oproti desktopovým? Pak je totiž celkem jasné, co se bude používat za jazyky: JavaScript jakožto prakticky jediná možnost skriptování na straně www prohlížeče a PHP díky velké rozšířenosti u hostingů.
Takže dynamické nedynamické, člověk, který začíná s psaním webových aplikací prakticky jinou možnost nemá – v céčku to psát nebude, hosting s Javou je drahý a ostatní jazyky (Python, Perl, Ruby, něco přes CGI…) jsou relativně málo rozšířené – PHP je pak jasná volba, protože je všude.
Nemohou za ten narust ruzne generatory kodu a javascriptove knihovny?
Knihovny by teoreticky měly to množství kódu snižovat.
Ale záleží, jakou mají metodiku – já bych knihovnu počítal jen jednou, ale možná počítají všechny její výskyty ve všech projektech a pak se to znásobí.
Sdilene knihovny mozna ano, ale javascriptova knihovna se nejspis do kazdeho projektu kopiruje. Pokud vim, pocitali pocet radku.
No, kopíruje, ale aby ta metodika za něco stála, měla by to zohlednit. To je jako kdyby počítali hlavičkové soubory C/C++ nebo knihovny v Javě – to si taky kde kdo zařadí do svého verzovacího systému, aby se to snadno kompilovalo (a uživatel si ty knohovny nemusel shánět někde bokem) – přitom je to jen kopie a ne originální dílo.
Např. u Javy by se to dalo poznat podle názvů tříd/balíčků – ty by totiž měly být (jakž takž) jedinečné a pokud se shodují, je téměř jisté, že je to zkopírovaný knihovna a ne vlastní práce. Nejprofláknutější javascriptové knihovny by se taky daly snadno detekovat.
Ale vím, že to není zase taková sranda – psal jsem bakalářku na téma „Získávání informací ze systémů na správu verzí“ a ono je docela těžké zkloubit dostatečný výkon (aby ta analýza netrvala roky) a metodickou správnost.