Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal (pdf) v souvislosti s riziky spojenými se softwarem americké společnosti SolarWinds reaktivní opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Správci systémů kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a systémů základní služby musí neprodleně provést bezpečnostní aktualizace, zkontrolovat, zda jejich systém nebyl kompromitován, a provést bezpečnostní audit. Do doby, než budou tyto kroky provedeny, je doporučeno produkty společnosti SolarWinds vypnout.
Tiskni
Sdílej:
Tak zrovna tohle varování úplně zbytečné není. Ale abychom se někam posunuli a situace se zlepšila, je potřeba se přestat používat proprietární software (pro kritické úlohy a infrastrukturu to platí dvojnásob) a snižovat komplexitu softwaru.
"Podle nezávislých odborníků stojí za tzv. hackem nejspíš nespokojený zaměstnanec samotné firmy, který využil backdoor původně určený pro americkou rozvědku."
K tomu nezbývá než dodat. Může ještě někdo věřit americkému software, či software dodávanému americkou firmou po tom co odhalil Edward Snowden?
a. Network Performance Monitor b. Server and Application Monitor c. Network Configuration Manager d. Virtualization Manager e. NetFlow Traffic Analyzer f. Log Analyzer g. Storage Resource Monitor h. IP Address Manager i. VoIP and Network Quality Manager j. User Device Tracker k. Server Configuration Monitor l. Web Performance Monitor m. Database Performance Analyzer n. Patch ManagerKdo s čím zachází, s tím také schází.
Podle nezávislých odborníků stojí za tzv. hackem nejspíš nespokojený zaměstnanec samotné firmy, který využil backdoor původně určený pro americkou rozvědku.To vypadá, že si Burgeři naběhli na svoje vlastní vidle. Skrze tento spyware byla zřejmě napadena i řada amerických úřadů a institucí. A jako obvykle za to prý můžou Ušanky
The company earlier this week took down a web page that boasted of dozens of its best-known customers, from the White House, Pentagon and the Secret Service to the McDonald’s restaurant chain and Smithsonian museums.Tady je ohroženo samotné smažení karbanátků na vyjetém oleji, stejně jako požírání bílého pečiva a pití přeslazených limonád. Když se do toho teď ruští hackeři pustí, tak pak přijdeš do Mekáče a tam tě přivítá medvěd s ušankou na hlavě a místo hranolek, hamburgeru a Coca-Coly dostaneš boršč, kaviár a vodku. To bys vážně chtěla? Vždyť to je útok na samotnou podstatu jejich civilizace! Americké děti pak místo M&M's budou v dřepu pojídat slunečnicová semínka. Ale jinak máš pravdu, že si za to můžou sami...
https://www.youtube.com/watch?v=0JQ0xnJyb0A https://www.youtube.com/watch?v=cDfMI5ahbJI https://www.youtube.com/watch?v=8HZ4DnVfWYQ https://www.youtube.com/watch?v=WAbRtvAbyF0
Tuhle firmu si pamatuji – před lety mi posílali různé spamy, bylo toho docela dost, myslím, že jsem je tehdy hlásil na ÚOOÚ a blokoval.
SolarWinds chtěli, abych si zdarma stáhl nějaké jejich nástroje a provozoval je u sebe na síti nebo abych používal jejich verzi PuTTY…
Ostatně, zase to souvisí s komplexitou softwaru, o které jsem nedávno psal.
Komplexita systému má řadu negativních dopadů. Obvykle se projevují nepřímo a se zpožděním a nebývá jednoduché si je spojit s konkrétní příčinou. To někdy vede k falešným nadějím v řešení, která ve skutečnosti řešením nejsou (např. přidání dalšího nástroje či technologie) a problém spíše prohlubují.
…
Začneme otázkou bezpečnosti: program může obsahovat záměrně vložené chyby tzv. zadní vrátka, která do něj vložil autor – ať už z vlastní vůle nebo na nátlak někoho jiného (tajné služby, nadřízení atd.). Čím komplexnější program je, tím je větší šance, že se tuto vadu podaří utajit a útočník ji bude moci zneužívat proti uživatelům. Jakkoli to může znít paranoidně, tohle se skutečně děje.
…
Během poslední dekády došlo také k obrovskému nárůstu komplexity v oblasti nástrojů podporujících provoz softwaru. … Tyto podpůrné systémy slouží k různému monitorování, sestavování, nasazování, orchestraci, generování grafů, logování, virtualizaci, kontejnerizaci, filtrování, směrování síťového provozu atd.
…
Neříkám, že bychom se měli vrátit na stromy a štítit se použít jakoukoli novější či složitější technologii. Ale měli bychom přesně vědět, co a proč používáme a umět alespoň zhruba vyčíslit, co nás to stojí a co nám to přináší.
A o tom, že svěřit kritickou infrastrukturu proprietárnímu-nesvobodnému softwaru, je nerozum, snad ani nemluvě.