Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Podle zprávy DIFI, norského úřadu pro veřejnou správu a eGovernment, OOXML nesplňuje požadavky tamní vlády. Doporučované formáty jsou PDF pro needitovatelné dokumenty a ODF pro editovatelné. Dva hlavní důvody nevhodnosti OOXML jsou špatná podpora v aplikacích a nestabilita (existuje více než 100 návrhů na změny tohoto standardu). Více informací přináší Computerworld.
Tiskni
Sdílej:
Tak nevim co na nem vidite nevhodneho.
Složitost formátu?
Jasne se tam rika ze pro needitovatelne PDFNejde o editovatelnost/needitovatelnost, ale o to, ze PDF je principielne format s pevnou sazbou. Jako takovy je vhodny jako predtiskova predloha, ale nevhodny pro elektronicke dokumenty, protoze kazdy uzivatel ma jiny monitor / sirku okna / preference ohledne velikosti pisma. Dokumenty 'bez sazby' (treba HTML) se proste prizpusobi a vysazi v souladu s uzivatelskymi parametry.
9.2.2010 13:36
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Od toho PDF je. Aby ten, kdo ho vytvoří, měl jistotu, že to bude všude a u všech vypadat stejně.A prave proto je PDF format vhodny jako predtiskova priprava, ale je nevhodny pro elektronickou komunikaci.
(právně) závazné je to zobrazení
Je tam, kde zákon vysloveně vyžaduje písemnou podobu.
zobrazení, a to není u HTML jednoznačné.
Není dokonalé, ale je třeba zapomenout na vizualizaci a soustředit se na strukturu. Ta je dána uzávorkováním jasně.
mohou odlišné interpretace vyplynout z odlišného přeformátování dokumentu tímtéž prohlížečem při různém velikosti zobrazovací plochy nebo písma.
Můžu já za to, že někomu „tiskárna vynechává každý osmý řádek“.
Jestli narážíte na příklad sousední buňky v jednom řádku, uvnitř buněk text naformátován přes <br> (takhle se rozjížděly časy odjezdů na IDOSu), tak to je problém vůbec není. Opět se stačí podívat na strukturu kódu. To je pouze problém mezi prohlížečem a židlí, že člověk něco usuzuje z mizerné vizuální podoby. Když je to tabulka, tak jsou vykresleny hranice buněk, a pak je jasné, co kam patří a co se k čemu vztahuje. Zobrazit jednoduchý strukturní jazyk jednoznačným způsobem lze. Jen se prostě lidé musí naučit myslet ve strukturách a ne v obrázcích a nespoléhat se na výchozí hodnoty konkrétní implementace.
(Sám vím, o čem mluvím. Ve webovém prohlížeči má bílou na černé a značné množství webů s tím nepočítá. Třeba veřejnoprávní Česká televize.)
podpis dokumentu -- je tam funkce oprávněné osoby, její jméno, funkce osoby, která dokument skutečně podepsala (v zastoupení za oprávněnou osobu) a její jméno.
Definition list.
A B 1 2Znamená, že prvku A je přiřazen prvek 1 a prvku B prvek 2, nebo je prvku A přiřazen prvek B a prvku 1 prvek 2? HTML spoustu věcí neumí vyjádřit strukturovaně, takže pak nezbývá než to zařídit tak, aby se ta struktura vyjádřila grafickým vyobrazením. U webových stránek nějaké firmy to nevadí, když se to někomu zobrazí špatně, u rozsudku by to už vadilo. Ono není nutné nad tím složitě bádat, stačí se podívat na současný web. Tabulkový layout už se opustil, ale strukturované HTML se stále nepoužívá, protože neodpovídá potřebám. Takže stále máte na webu spoustu nicneříkajících divů a spanů, a do srozumitelné podoby se to poskládá až když se to s pomocí CSS zobrazí.
Samozřejmě, že uvedená tabulka neříká, co se čemu přiřazuje (protože symetrická relace). Od toho taky prostá tabulka není. Musíte třeba zadefinovat záhlaví tabulky.
Já netvrdím, že HTML je úplný jazyk. Ale z hlediska strukturování je lepší než PDF (a možná než ODT).
Existují lokální odchylky: ISDOC, datové správy. Pak mezinárodně mají něco banky, dělá se druhý schengenský informační systém. Ono toho nebude málo.
V podstatě je problém v tom, že ve státní správě neexistuje něco jako IETF a její RFC. Všechno to jsou ad-hoc formáty vnucené silou, nikoliv vytvořené společným dobrovolným úsilím (republika a demokracie je asi pořád utopie).
Jistě že vždy bude potřeba možnost použít vizuální zápis, protože ne na vše bude existovat formát. A chápu pragmatický přístup přenášení fotokopií.
Ale prostě mi to přijde málo. Minimálně věci formalizované zákonem, ze kterých se nikdo nemůže vykroutit (to jsou všechny ty doručenky, podpisy, spisy, archivy, formuláře pro jednotlivé agendy), by mohly být snadno „zdigitalizovány“. Když se do toho přidají procesní pravidla (kdo se k čemu do kdy musí jak vyjádřit), tak by ubyly problémy s procesními a formálními chybami. Navíc by se snížil prostor pro korupci, protože automat se špatně podplácí a úředník by měl přístup jen k nutným údajům, takže by nemohl někoho zvýhodňovat a vynášet informace (třeba takový úředník Správy sociálního zabezpečení má přístup k nepředstavitelnému množství citlivých osobních údajů, třebaže se rozhoduje jen na základě tabulek.
Datové schránky, ty formát dat neurčují, je to jen obálka.
Jistě. Ale obálka, (ne)doručenka, podací lístek je informace podstatná a datové schránky ji řeší. Nečekám, že najednou vnikne všeobjímající datový formát.
Aby se daly věci formalizované zákonem přenášet ve strukturované podobě, potřebujete na to mít oporu přímo v zákoně -- zpravidla tak, že zákon takovou možnost připustí a vyhláška pak stanoví přesný formát.
Budete se divit, kolik věcí funguje zvykovým právem nebo kolikrát se zákon přes vyhlášku odkáže na cizí specifikaci (za kterou se třeba musí zaplatit).
(Například doručenky z ISDS úředníci tisknou a archivují v té šedivé celostránkové hrůze, co leze z portálu, třebaže zákonem je posvěcená jen XML struktura. Tu naopak nikdo netiskne.)
A i písemná podoba nebývá vždy specifikována. Prostě se vyjmenují vlastnosti (vyjádření toho, doklad o tom, musí obsahovat tento údaj) a tím to končí. Pak je úplně jedno, jakým způsobem informace „serializujete“.
Taky by se nepodařilo tak snadno zamaskovat problémy a nedodělky zákona
Ale jistě. Papír snese všechno. Jen to ukazuje, že místo aby se věci řešily otevřeně, tak si nahoře něco vymyslí a nikoho se nezeptají.
úředník pak rozhodnutí potvrdí, nebo jej může změnit.
To je jedna z mála tvořivých činností úředníka. Ale na spoustu věcí má předpisy, které lze řešit mechanicky. Takovou práci by měly dělat stroje a ne lidi.
A přístup k osobním údajům by se také nezměnil -- pokud jde o údaje v rámci dané agendy, musí k nim mít úředník stejně přístup,
Ale změnil. Zrovna na příkladu sociálních dávek úředník (třeba přídavek na dítě) opravdu nepotřebuje vědět jméno a bydliště žadatele. A protože nárok a nutné podmínky jsou daný zákonem (vyhláškou), tak úředník k tomu vůbec není potřeba. Celý případ by dokázal vyřešit automat. Úředník by jen připojil svůj podpis.
Přeháníte a zobecňujete. Uvedl jsem konkrétní příklad, kdy úředník je svázán předpisy, že fakticky funguje jako organický automat. Kdyby se totiž v tomto případě rozhodl jinak, tak bude popotahován za to, že porušil předpisy, případně že měří dvojím metrem.
Netvrdím, že vše lze zalgoritmizovat. Ale co lze, by se mělo. Protože jinak to vypadá, jako by si stát liboval ve provozování písařských dílen, když stejnou práci může zastat stroj.
v bloku, dělení slov, kerning... a to html nedělá
To není chyba HTML, ale jeho interpreteru.
matmeatické symboly a nestandardní abecedy. UTF-8 je zobrazí, ale většinou pěkně ošklivě.
Což je problém fontu nebo prostě toho, že daný řetězec je matematický výraz a ne prostý text. I TeX na to má zvláštní matematický režim. Čili pokud se chcete rozčilovat, tak nad tím, že autor nepoužil MathML.
Ale jinak vás chápu. Obvyklé zobrazování HTML je z hlediska kvality sazby tragédie.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
za dodavatele za odběratele
............................. .......................
Jan Novák Božena Němcová
je interpretace jednoznačná. Když to někdo udělá nevhodně v HTML, při určitém způsobu zobrazení se třeba prohodí jména a funkce, a dokument bude právně neplatný.
Sémantický popis je sice hezká věc, ale uvědomte si, že za těch x let jsme se dokázali shodnout na tom, jak označit nadpisy a zvýrazněný text. Cokoli dalšího už se řeší ad-hoc s tím, že se to musí hlavně správně zobrazit.
Musím se Ondřeje zastat. Z hlediska strojového zpracování je jazyk zbavený prezentačních funkcí mnohem lepší.
PDF to vůbec není (nehledě na to, že mnozí úředníci jej degenerovali na fotokopii) – zkuste si přečíst PDF v textovém terminálu.
ODT jsem příliš nezkoumal, ale to, co leze třeba z OOo, je naprostá hrůza. V podstatě to je polévka nadpisů, odstavců a seznamů. Strukturování do vnořených bloků je mu zcela cizí.
HTML lze takto také znásilnit. To ale neznamená, že jej nelze použít i korektně.
Za rozhodnutím je ale třeba vidět úřednický aparát, který se stále nachází v době psacích strojů.
A lepší to není ani u nás s formátem 602XML Filleru. Samotné údaje formuláře se sice přenáší jako strukturované XML, ale sémantika použitého jazyka je tajná a občanovi je předhozen čistě prezentační formulář (tvrdý formát A4, barvičky, tabulkové uspořádání do mřížky), kde není ani svázáno vstupní pole a jeho popis.
Já v tom vidím konzervatismus nejhlubšího zrna. Kdyby totiž začali požívat sémantické formáty, zjistilo by se, že značná část úředníků, jejichž náplní je mimo jiné přejímat poštu, porozumět dokumentu, přiřadit spisové a archivační znaky, založit do spisu a do archivu, naformátovat odpověď a odeslat zpátky, by byla bez práce.
Jistě, že místo úředníků by se museli zaměstnat programátoři, ale software se na rozdíl od úředníků dá kopírovat, takže z dlouhodobého hlediska je výsledek evoluce zřejmý.
A mimochodem, není o tomto informační společnost? Průmyslová revoluce je přeci jen už vousatá.
For reading purposes, the report suggests the use of PDF or HTML.2) Ta zpráva nemluví o egovernmentu v podobě nějakého speciálního projektu typu ISDS, ale o formátech vhodných k řešení běžných kancelářských potřeb státní správy, které tvorba dokumentů určených k tisku na papír tvoří z minimálně 90%. Proto je ODF a PDF/A vhodná volba.
To si povíme, až si na dovolené v mobilu otevřeš datovou schránku a bude se na tebe zubit 10MB PDF. A až budeš smolit na mobilu odpověď ve formátu PDF.
Nikdo nezpochybňuje, že ukládat dokumenty učené na tisk do PDF/A, je dobrý nápad. Ale zpochybňuje se samotný předpoklad, že každý čtenář bude dokument tisknout na A4.
