Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Pracovní skupina Automotive Grade Linux (AGL) neziskového konsorcia Linux Foundation oznámila první vydání své referenční linuxové platformy využitelné v automobilovém průmyslu nejenom v zábavních a informačních systémech (In-Vehicle Infotainment (IVI)). Platformu tvoří Tizen IVI a aplikace napsané v HTML5 a JavaScriptu. Náhledy obrazovek jsou k dispozici na Flickru. Skupina Automotive Grade Linux vznikla v září 2012 (zprávička).
Tiskni
Sdílej:
Já jenom poukazuju na to že je tu díra na trhu o kterou se nikdo nezajímá a radši řeší stokrát omleté nesmysly...,
Opravdové CAD systémy mají počátky na Unixu a to lze docela jednoduše portovat na Linux a spousta i oficiálně nebo neoficiálně na Unixu/Linux běželi( či běží). Linux na desktopu v engineering-u má mnohem větší zastoupení a v některých oblastech bych řekl, že i majoritu (výpočty, kde se pracuje na desktopu s velkými objemy dat i s jejich grafickou reprezentací).
Je to k ničemu, ale je to a je to jen o „politických“ rozhodnutí, ne technických, CV5 jsem viděl na Linux-u i když oficiální zástupce Dasalut-u (Francouz) dělal doslova opičky, že ani neví co je Linux.
O majoritě píšu v některých oblastech engineering-u. Rozhodně má Linux navrch ve stabilitě a v rychlosti ovládání (na nic se nečeká) a výrazně lepší práce z velkými objemy dat v RAM na Win je často třeba výrazně více RAM nebo více času ke stejné úloze…
A troufám si tvrdit, že subjektivně s kartami NVidia, je na tom i graficky lépe (nežere jejich prostředky OS, ale používají se pro aplikace)…
Pokud jde o stejnou aplikaci, může mít výrazný vliv kompilátor, nebo platform-specific optimalizace v aplikaci. Že by byl memory management Windows 7+ výrazně horší než linuxový, na to bych docela chtěl vidět nějaký benchmark. Pokud by šlo o spotřebu RAM samotného systému, tak i kdyby to bylo 2GB, tak to je na současném workstation HW v podstatě zanedbatelné.
Kolik prostředků žere Windows GUI grafické kartě, to nemůžu posoudit, srovnání nemám, ale že by to bylo pozorovatelné a byla to příčina při provozu nějakého dejme tomu CADu, to se mi nějak nezdá. Když to Win GUI může úplně v klidu běžet na 3 generace starém integrovaném Intelu, tak proč by mělo sežrat signifikantní část výkonu highend karty?
Denně pracuji s W7 na NTB (SSD, 8GiB, i7) a nejsem tomu rád, na podstatně slabším stroji s Debianem jsem na tom mnohem lépe a na tom NTB, když to otočím do Debianu ani nemluvě, navíc mi to na běžnou práci vydrží déle na baterii s Debianem a při „jen“ psaní je to docela výrazné.
Nemožnost více ploch či víceméně nemožnost stay on top, při třeba už jen osmi spuštěných aplikacích už je docela znát i na komfortu a rychlosti užívání.
O „urban legend“ si můžeme každý myslet co chceme, ale občasné testíky výrazně lepších mašin než ten NTB mi to téměř vždy potvrdí, je v celku putna čím to je. Sorry ale 2GiB na 8GiB je sakra hodně úbytek (i na 16GiB) to je paměť pro aplikace, ne pro systém…
GK na klasickém CAD asi ne, CAD v 95 % nemá extra nároky na GK, ale při práci z velkými roji trojúhelníků se stejnou verzí NVidia blobu od příchodu VW jsem na tom lépe na Linux-u.
Ad. memory managment, jen taková hloupost, vem si pořádnou mašinu s více giga (32+) a alokuj třeba 80% RAM (i klidně ve spoustě bloků rychle za sebou), používej, a pak je naráz uvolni, ale zatěžuj CPU tím procesem dál a hned spusti druhý proces, který si alokuje 80% RAM. Na win skončíš ve swapu a si v… a musíš počkat až se vydýchá…
Pokud jsi kapitalista, tak prostě nějakym programátorům zaplať a oni ti udělaj CAD na míru.Pokud vím, tak zrovna člověk, na kterého reaguješ vývoj open source v této oblasti finančně podporuje, takže pokud máš nějaké programátory, kteří toto umějí a open source CAD by je zajímal, tak je na něj nasměruj.
Přesně. Spíš nejsou lidi než by nebyly prachy...
Spíš nejsou lidi než by nebyly prachy...Kdybych dostal korunu pokaždé když tohle slyším…
Programátoři musí pochopit to že oni jsou defakto sekundární článek v procesu výroby a pokud si chtějí zachovat svobody a práci tak to bez vývojářů svobodného HW/strojů nepujde. A ti zase potřebují perfektní svobodný 3D CAD.
Já se musím tedka soustředovat na věci které mě přinesou/přinášejí peníze v podobě větší efektivity/spolupráce a správy dat. Až tohle dodělám tak se mužu vrhnout dále, ale do té doby jsem prostě zasekanej jako prase. PS. Jak jezdí CNCčko? Kámoši co je zpravujou a repasujou mě třebas řikali že špičkové brusky ze Švajcu nechávají odlité rámy vystárnou třebas 10 let a až potom je dále zlracovávají aby byli přesné a stálé v tvaru. A nebo že velké konzolové frézky jsou oblepené tenzometry aby korigovali ON-LINE teplotní roztažnosti mašiny.
) sám jsem přemýšlel o tom jak to postavit z nějakých šroubovatelných desek a vysypat(udusat) pískem co by to udělalo z tuhostí stroje.
Takže CNC stojí. Čoskoro bude akcia na škole kde je asi väčšina programátorov, tak rozmýšľam či sa tam neodhodlám predsa len vystúpiť s prednáškou o slobodnej strojarine, zaujať jedného dvoch študentov a dá sa začať.
Pretože mám o programovaní aký taký prehľad a sám som pred mnohými rokmi robil kreslítko v krivkách viem si predstaviť že tá vízia slobodného CADu nieje utopistická ako všetci okolo tvrdia.
Čo sa týka nosných konštrukcií presných mašín, tak tie naozaj zrejú roky vonku v bedniach na větru a dešti. Ako školák som to videl ešte za komančov a tiež to bolo okolo 10rokov aj viac pamätám si že sme pozerali roky výroby. Stárnutím sa uvoľňuje vnútorné pnutie, dnes to nahradzajú žíhaním na pnutie, ale to samozrejme nespraví to čo čas a výkyvy teplôt počas roka.
Poďalšie dnes do mašín nahrávajú korekcie, takže keby si sa pozrel pod elektrónovým mikroskopom, dráha vyzerá ako hranice Československa a nástroj pri tom toto počas pohybu koriguje a ide na tisícinu presne.
To o tenzometroch som nevedel, zas novinka
Človek sa učí celý život.
Zaťaženie konštrukcie pieskom určite pomôže, pretože tuhosť, je jedna z podstatných vlastností pri obrábaní.
Vysypat pískem? Nepletete si to s polymerbetonem? Tím se dají odlévat konstrukční díly strojů a písek, resp vhodná směs štěrku různé zrnitosti se používá jako plnivo ... údajně to má podobné vlastnosti jako šedá litina. Ale tím se obvykle neplní duté profily, viděl jsem to odlévat do formy, přičemž uvnitř bývá nějaké armování a zalité bloky oceli k pozdějšímu obrobení a zafrézování montážních ploch ...
http://dilna.aeroomni.com/cnc9/casting.html
)) Jo asi tak...
) Jediná TOYOTA ještě vyrábí poctivý auto LAND CRUISER HZJ76, ale to zase ne má předek jenom připojovatelný, takže pokud se nepletu tak nemá mezinápravový diferák a zadek na listových pérech, což se mě moc nelíbí. Anglán je prostě anglán a masa debilních spotřebitelů je prostě masa debilních spotřebitelů. Celý kapitalismus je postavený uplně na stejných principech jako reálný socialismus: SRAČKY SRÁČŮM!!!
Línej nejsem.