MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Diskuze na téma bezpečnosti Linuxu a Windows neutichají, a tak bylo na Earthweb.com připraveno porovnání některých bezpečnostních vlastností těchto dvou systémů. Windows dostal lepší známku jen v případě systému instalací oprav.
Tiskni
Sdílej:
19.3.2007 20:22
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
Most Linux distributions do a respectable job at automated security patch management. Many are opt-in, however, and the interface varies from one distribution to the next, making it a bit less easy to do things properly for a typical end-user.To se může třeba tým SUSE nebo Mandrivy či jiné opečovávané distribuce přetrhnout ve snaze "do a respectable job at automated security patch management", všechno marno. Přijde autor a shrne velkomyslně jejich "respectable job" s každou dostupnou distribucí a udělá průměr (a Linuxu jako "značce" medvědí službu). Nahraďme si výraz "most Linux distributions" stejně korektním "most operating systems based on Linux" a absurdita výtky vynikne úplně... jako by "a typical end-user" používal běžně 5 distribucí vedle sebe jako "jeden Linux", pokoušeje se kombinovat jejich správu, a nikoliv většinou jeden konkrétní operační systém s vlastním návodem i systémem správy (neřkuli ještě se specifickou firemní či komunitní podporou, když už je řeč o srovnávání s Windows, produktem jedné jediné firmy). BTW autor stejně dojde k závěru, že Apple's OS X rulezz, takže co
Z meho pohledu uz to, ze Windows nepotrebuji stahnout cely balik softwaru pri patchovani, ale stahuji jen zmenene veci je dostatecne na to, abych se za autorovo tvrzeni postavil.
A v čem je ten rozdíl? Chcete snad tvrdit, že v Linuxu tohle možné není?
Například SuSE používá delta RPM, zcela určitě 9.3 a novější, pokud mne paměť neklame, bude to tak od 9.1 nebo 9.0. I starší verze pro update používaly patch RPM, ale tam není úspora tak výrazná. Pravděpodobně budou i další.
Jediný problém, o kterém vím, je v tom, že použití delta RPM zpomalí vlastní provedení aktualizace. Při stahování přes relativně pomalé připojení to samozřejmě stojí za to, máte-li ovšem repository na 100 Mb/s ethernetu, je vhodnější delty nepoužívat.
.
Možné to je určitě a nedávno jsem nad tím taky přemýšlel. Má to nějaká distribuce vůbec implementované? Přijde mi fakt úchylný stahovat 100megovou aktualizaci OO.org, když se změní verze o jednu setinu :-/. Nebo to přináší jiné problémy?Má. Otázka je, nakolik je to v dnešní době čím dál rychlejších a kvalitnějších připojení k Internetu priorita. Nějakou dobu jsem to používal, ale občas vypadly patřičné servery a pak to bylo naopak pomalejší (protože po několika marných pokusech se stáhl stejně celý balíček). Když se změní verze o setinu, tak buď upgradovat nemusíte, protože vám ty změny nestojí za to, anebo vám za to stojí, a v tom případě si klidně stáhnu i 100M. Tím spíše, že změn bývá obvykle víc než jen několik patchů. Nezapomínejte, že jste přehodil z vlastního operačního systému téma na aplikace třetích stran: kromě toho, že OpenOffice vám neopatchuje ani Microsoft
, opravy týkající se vlastního systému se týkají v naprosté většině částí, které jsou až na výjimky menší soubory než většina aplikací a např. v Gentoo je modulární Xorg i KDE - pak si jako aktualizaci stahujete tak malý soubor, že prostě není důvod stahovat jenom patche: vyjde to prakticky nastejno.
Ostatně, Microsoft s oblibou své opravy balí do větších balíků, které se také stahují dost dlouho, alespoň pokud můžu soudit z dob, kdy jsem se ještě pokoušel tento operační systém pravidelně aktualizovat.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz