Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Poté co Nokia pohřbila projekt mobilního operačního systému MeeGo, zastavily se také práce na projektu PySide. Jedná se o propojení Pythonu a grafických knihoven Qt. Mělo jít o hlavní vývojové prostředí aplikací určených pro systémy MeeGo a Symbian. Na rozdíl od konkurenčního PyQt, dostupného pod komerční nebo GPL licencí, je PySide dostupné pod LGPL a umožňuje tedy vývoj uzavřených aplikací.
Od doby, co Nokia přestala projekt PySide financovat, vývoj stagnuje. PySide ve verzi 1.x podporuje pouze Qt4. Podpora Qt5 přijde až s verzí PySide2, ale práce na ní probíhá velmi pomalu. To by se nyní mělo změnit. Firma Qt Company (dříve Digia) hodlá převzít projekt PySide pod svá křídla, zajistit jeho kompatibilitu s aktuální verzí Qt a integrovat jej do struktur Qt Projektu. Firma rozeslala e-mail, ve kterém žádá přispěvatele do projektu, aby podepsali souhlas s komerčním licencováním jejich kódu. PySide bude licencován stejně jako zbytek Qt, tj. pod komerční i svobodnou LGPL licencí.
Tiskni
Sdílej:
Úplně jsem nepochopil, k čemu to je dobrý. Díky tomu můžu nahradit v QML JavaScript Pythonem? Nebo jak to funguje?Ne úplně, ale tak daleko od pravdy to taky není - PyOtherSide umoňuje z pomocí Python QML elementu volat z QML Pythoní kód. Volání může být jak synchronní tak plně asynchronní a Pythoní kód také může zpět do QML posílat signály. Prostě taková celkem lehká ale dost mocná RPC vrstva. Mezi hlavní výhody patří možnost plně asynchronní komunikace Python<->Qt/AML, rychlý start (QML aplikace startuje jako první a Python si asynchronne načte až potřebuje) a celkově malou velikost zdrojového kódu (PySide byl kolikrát problém vůbec skompilovat). Mezi nevýhody může teoreticky pro někoho patřit to, že se nejedná o klasické bindingy které obalují všechny třídy v Qt ale opravdu jen lehkou RPC vrstvu mezi Pythonem a QML. Osobně jsem s tím však zatím neměl v mých projektech problém. Nejlepší je asi podívat se na příklady nebo do dokumentace jak se to používá.
Úplně si nejsem jistý, kde PySide dneska použít.PyOtherSide je k dispozici v repositářích minimálně Fedory, Debianu a Ubuntu a pravděpodobně i dalších distribucí. Co se mobilních platforem týče je možné PyOtherSide použít pro tvorbu aplikací minimálně pro SailfishOS (Jolla) a pro Android.
Všetky tie príklady sú Python, takže dosť pochybujem, že sa ako prvý nenačítava práve Python.Koukni třeba na ten notes example: Pouští se to pomocí:
qmlscene notes_example.qml
Je pravda, že to možná natáhne libpython nebo něco takového. A i to by se dalo pořešit kdyby to byl problém - stačí ten import (import io.thp.pyotherside 1.0) a vytvoření Python elementu hodit do samostatného QML souboru, který se načte, až když je Python potřeba. A podobně to jde dělat i s aplikačním kódem díky podpoře asynchroního načítání pythoních modulů.
Celkově hlavní výhoda je, že to vůbec jde udělat - klasické bindingy pokud vím nejen, že vždy natáhnou Python, ale i tisíc šilených wrapperu pro všemožné Qt třídy čistě pro jistotu - kdyby je tvůj kód náhodou chtěl použít. Už jen ve velikosti binárek tam byl dost velký rozdíl: asi 6-7 MB pro PySide vs 150 kB pro PyOtherSide.