Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Poté co Nokia pohřbila projekt mobilního operačního systému MeeGo, zastavily se také práce na projektu PySide. Jedná se o propojení Pythonu a grafických knihoven Qt. Mělo jít o hlavní vývojové prostředí aplikací určených pro systémy MeeGo a Symbian. Na rozdíl od konkurenčního PyQt, dostupného pod komerční nebo GPL licencí, je PySide dostupné pod LGPL a umožňuje tedy vývoj uzavřených aplikací.
Od doby, co Nokia přestala projekt PySide financovat, vývoj stagnuje. PySide ve verzi 1.x podporuje pouze Qt4. Podpora Qt5 přijde až s verzí PySide2, ale práce na ní probíhá velmi pomalu. To by se nyní mělo změnit. Firma Qt Company (dříve Digia) hodlá převzít projekt PySide pod svá křídla, zajistit jeho kompatibilitu s aktuální verzí Qt a integrovat jej do struktur Qt Projektu. Firma rozeslala e-mail, ve kterém žádá přispěvatele do projektu, aby podepsali souhlas s komerčním licencováním jejich kódu. PySide bude licencován stejně jako zbytek Qt, tj. pod komerční i svobodnou LGPL licencí.
Tiskni
Sdílej:
Úplně jsem nepochopil, k čemu to je dobrý. Díky tomu můžu nahradit v QML JavaScript Pythonem? Nebo jak to funguje?Ne úplně, ale tak daleko od pravdy to taky není - PyOtherSide umoňuje z pomocí Python QML elementu volat z QML Pythoní kód. Volání může být jak synchronní tak plně asynchronní a Pythoní kód také může zpět do QML posílat signály. Prostě taková celkem lehká ale dost mocná RPC vrstva. Mezi hlavní výhody patří možnost plně asynchronní komunikace Python<->Qt/AML, rychlý start (QML aplikace startuje jako první a Python si asynchronne načte až potřebuje) a celkově malou velikost zdrojového kódu (PySide byl kolikrát problém vůbec skompilovat). Mezi nevýhody může teoreticky pro někoho patřit to, že se nejedná o klasické bindingy které obalují všechny třídy v Qt ale opravdu jen lehkou RPC vrstvu mezi Pythonem a QML. Osobně jsem s tím však zatím neměl v mých projektech problém. Nejlepší je asi podívat se na příklady nebo do dokumentace jak se to používá.
Úplně si nejsem jistý, kde PySide dneska použít.PyOtherSide je k dispozici v repositářích minimálně Fedory, Debianu a Ubuntu a pravděpodobně i dalších distribucí. Co se mobilních platforem týče je možné PyOtherSide použít pro tvorbu aplikací minimálně pro SailfishOS (Jolla) a pro Android.
Všetky tie príklady sú Python, takže dosť pochybujem, že sa ako prvý nenačítava práve Python.Koukni třeba na ten notes example: Pouští se to pomocí:
qmlscene notes_example.qml
Je pravda, že to možná natáhne libpython nebo něco takového. A i to by se dalo pořešit kdyby to byl problém - stačí ten import (import io.thp.pyotherside 1.0) a vytvoření Python elementu hodit do samostatného QML souboru, který se načte, až když je Python potřeba. A podobně to jde dělat i s aplikačním kódem díky podpoře asynchroního načítání pythoních modulů.
Celkově hlavní výhoda je, že to vůbec jde udělat - klasické bindingy pokud vím nejen, že vždy natáhnou Python, ale i tisíc šilených wrapperu pro všemožné Qt třídy čistě pro jistotu - kdyby je tvůj kód náhodou chtěl použít. Už jen ve velikosti binárek tam byl dost velký rozdíl: asi 6-7 MB pro PySide vs 150 kB pro PyOtherSide.