Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Poté co Nokia pohřbila projekt mobilního operačního systému MeeGo, zastavily se také práce na projektu PySide. Jedná se o propojení Pythonu a grafických knihoven Qt. Mělo jít o hlavní vývojové prostředí aplikací určených pro systémy MeeGo a Symbian. Na rozdíl od konkurenčního PyQt, dostupného pod komerční nebo GPL licencí, je PySide dostupné pod LGPL a umožňuje tedy vývoj uzavřených aplikací.
Od doby, co Nokia přestala projekt PySide financovat, vývoj stagnuje. PySide ve verzi 1.x podporuje pouze Qt4. Podpora Qt5 přijde až s verzí PySide2, ale práce na ní probíhá velmi pomalu. To by se nyní mělo změnit. Firma Qt Company (dříve Digia) hodlá převzít projekt PySide pod svá křídla, zajistit jeho kompatibilitu s aktuální verzí Qt a integrovat jej do struktur Qt Projektu. Firma rozeslala e-mail, ve kterém žádá přispěvatele do projektu, aby podepsali souhlas s komerčním licencováním jejich kódu. PySide bude licencován stejně jako zbytek Qt, tj. pod komerční i svobodnou LGPL licencí.
Tiskni
Sdílej:
Úplně jsem nepochopil, k čemu to je dobrý. Díky tomu můžu nahradit v QML JavaScript Pythonem? Nebo jak to funguje?Ne úplně, ale tak daleko od pravdy to taky není - PyOtherSide umoňuje z pomocí Python QML elementu volat z QML Pythoní kód. Volání může být jak synchronní tak plně asynchronní a Pythoní kód také může zpět do QML posílat signály. Prostě taková celkem lehká ale dost mocná RPC vrstva. Mezi hlavní výhody patří možnost plně asynchronní komunikace Python<->Qt/AML, rychlý start (QML aplikace startuje jako první a Python si asynchronne načte až potřebuje) a celkově malou velikost zdrojového kódu (PySide byl kolikrát problém vůbec skompilovat). Mezi nevýhody může teoreticky pro někoho patřit to, že se nejedná o klasické bindingy které obalují všechny třídy v Qt ale opravdu jen lehkou RPC vrstvu mezi Pythonem a QML. Osobně jsem s tím však zatím neměl v mých projektech problém. Nejlepší je asi podívat se na příklady nebo do dokumentace jak se to používá.
Úplně si nejsem jistý, kde PySide dneska použít.PyOtherSide je k dispozici v repositářích minimálně Fedory, Debianu a Ubuntu a pravděpodobně i dalších distribucí. Co se mobilních platforem týče je možné PyOtherSide použít pro tvorbu aplikací minimálně pro SailfishOS (Jolla) a pro Android.
Všetky tie príklady sú Python, takže dosť pochybujem, že sa ako prvý nenačítava práve Python.Koukni třeba na ten notes example: Pouští se to pomocí:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
qmlscene notes_example.qml
Je pravda, že to možná natáhne libpython nebo něco takového. A i to by se dalo pořešit kdyby to byl problém - stačí ten import (import io.thp.pyotherside 1.0) a vytvoření Python elementu hodit do samostatného QML souboru, který se načte, až když je Python potřeba. A podobně to jde dělat i s aplikačním kódem díky podpoře asynchroního načítání pythoních modulů.
Celkově hlavní výhoda je, že to vůbec jde udělat - klasické bindingy pokud vím nejen, že vždy natáhnou Python, ale i tisíc šilených wrapperu pro všemožné Qt třídy čistě pro jistotu - kdyby je tvůj kód náhodou chtěl použít. Už jen ve velikosti binárek tam byl dost velký rozdíl: asi 6-7 MB pro PySide vs 150 kB pro PyOtherSide.