Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Poté co Nokia pohřbila projekt mobilního operačního systému MeeGo, zastavily se také práce na projektu PySide. Jedná se o propojení Pythonu a grafických knihoven Qt. Mělo jít o hlavní vývojové prostředí aplikací určených pro systémy MeeGo a Symbian. Na rozdíl od konkurenčního PyQt, dostupného pod komerční nebo GPL licencí, je PySide dostupné pod LGPL a umožňuje tedy vývoj uzavřených aplikací.
Od doby, co Nokia přestala projekt PySide financovat, vývoj stagnuje. PySide ve verzi 1.x podporuje pouze Qt4. Podpora Qt5 přijde až s verzí PySide2, ale práce na ní probíhá velmi pomalu. To by se nyní mělo změnit. Firma Qt Company (dříve Digia) hodlá převzít projekt PySide pod svá křídla, zajistit jeho kompatibilitu s aktuální verzí Qt a integrovat jej do struktur Qt Projektu. Firma rozeslala e-mail, ve kterém žádá přispěvatele do projektu, aby podepsali souhlas s komerčním licencováním jejich kódu. PySide bude licencován stejně jako zbytek Qt, tj. pod komerční i svobodnou LGPL licencí.
Tiskni
Sdílej:
Úplně jsem nepochopil, k čemu to je dobrý. Díky tomu můžu nahradit v QML JavaScript Pythonem? Nebo jak to funguje?Ne úplně, ale tak daleko od pravdy to taky není - PyOtherSide umoňuje z pomocí Python QML elementu volat z QML Pythoní kód. Volání může být jak synchronní tak plně asynchronní a Pythoní kód také může zpět do QML posílat signály. Prostě taková celkem lehká ale dost mocná RPC vrstva. Mezi hlavní výhody patří možnost plně asynchronní komunikace Python<->Qt/AML, rychlý start (QML aplikace startuje jako první a Python si asynchronne načte až potřebuje) a celkově malou velikost zdrojového kódu (PySide byl kolikrát problém vůbec skompilovat). Mezi nevýhody může teoreticky pro někoho patřit to, že se nejedná o klasické bindingy které obalují všechny třídy v Qt ale opravdu jen lehkou RPC vrstvu mezi Pythonem a QML. Osobně jsem s tím však zatím neměl v mých projektech problém. Nejlepší je asi podívat se na příklady nebo do dokumentace jak se to používá.
Úplně si nejsem jistý, kde PySide dneska použít.PyOtherSide je k dispozici v repositářích minimálně Fedory, Debianu a Ubuntu a pravděpodobně i dalších distribucí. Co se mobilních platforem týče je možné PyOtherSide použít pro tvorbu aplikací minimálně pro SailfishOS (Jolla) a pro Android.
Všetky tie príklady sú Python, takže dosť pochybujem, že sa ako prvý nenačítava práve Python.Koukni třeba na ten notes example: Pouští se to pomocí:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
qmlscene notes_example.qml
Je pravda, že to možná natáhne libpython nebo něco takového. A i to by se dalo pořešit kdyby to byl problém - stačí ten import (import io.thp.pyotherside 1.0) a vytvoření Python elementu hodit do samostatného QML souboru, který se načte, až když je Python potřeba. A podobně to jde dělat i s aplikačním kódem díky podpoře asynchroního načítání pythoních modulů.
Celkově hlavní výhoda je, že to vůbec jde udělat - klasické bindingy pokud vím nejen, že vždy natáhnou Python, ale i tisíc šilených wrapperu pro všemožné Qt třídy čistě pro jistotu - kdyby je tvůj kód náhodou chtěl použít. Už jen ve velikosti binárek tam byl dost velký rozdíl: asi 6-7 MB pro PySide vs 150 kB pro PyOtherSide.