Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dan Luu dal dohromady tabulku ukazující přírůstek argumentů unixových nástrojů na moderním GNU/Linuxu ve srovnání s prací Douglase McIlroye z roku 1979. K dispozici je v článku s bližším vysvětlením metodiky.
Tiskni
Sdílej:
Ono na tom něco je. Je pěkné hořekovat, že utilita, která před čtyřiceti lety měla pár kilo, má dnes mega, ale je také dobré si uvědomit, že jednak je to mega menší procento (spíš promile) paměti dnešní počítače, jednak je se téměř jistě i rychleji načte z disku (tedy poprvé, pak už to nebude potřeba). A to i když pomineme, že toho prostě umí víc - kolik dnešních spokojených uživatelů vimu by ho bez mrknutí oka vyměnilo za tehdejší vi (nebo možná dokonce ed)?
Je to něco podobné jako neustále opakovaný argument bojovníků proti IPv6, že delší adresy zvětší paměťové nároky na routovací tabulky a tím prodraží routery. Samozřejmě i tam platí, že za dobu, co se tenhle argument pořád dokola vytahuje, lze při stejných nákladech té paměti pořídit mnohonásobně tolikrát více, že se v tom nějaký nárůst kvůli IPv6 ztratí o pár řádů.
Tak ještě jednou: přesně tenhle argument, tj. "tabulky budou větší, takže to bude dražší" jsem v téměr každé diskusi na toto téma dříve nebo později viděl. Ano, nedojde na to úplně pokaždé, ale to koneckonců ani na Hitlera. Nikdy jsem netvrdil, že ho používá každý bojovník proti IPv6.
Ovšem to vaše "tady a teď" není o moc lepší… Když jsem se na podzim 1992 poprvé dostal k Internetu, už se na přechodu pracovalo - a to už je 27 let.