Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Dan Luu dal dohromady tabulku ukazující přírůstek argumentů unixových nástrojů na moderním GNU/Linuxu ve srovnání s prací Douglase McIlroye z roku 1979. K dispozici je v článku s bližším vysvětlením metodiky.
Tiskni
Sdílej:
Ono na tom něco je. Je pěkné hořekovat, že utilita, která před čtyřiceti lety měla pár kilo, má dnes mega, ale je také dobré si uvědomit, že jednak je to mega menší procento (spíš promile) paměti dnešní počítače, jednak je se téměř jistě i rychleji načte z disku (tedy poprvé, pak už to nebude potřeba). A to i když pomineme, že toho prostě umí víc - kolik dnešních spokojených uživatelů vimu by ho bez mrknutí oka vyměnilo za tehdejší vi (nebo možná dokonce ed)?
Je to něco podobné jako neustále opakovaný argument bojovníků proti IPv6, že delší adresy zvětší paměťové nároky na routovací tabulky a tím prodraží routery. Samozřejmě i tam platí, že za dobu, co se tenhle argument pořád dokola vytahuje, lze při stejných nákladech té paměti pořídit mnohonásobně tolikrát více, že se v tom nějaký nárůst kvůli IPv6 ztratí o pár řádů.
Tak ještě jednou: přesně tenhle argument, tj. "tabulky budou větší, takže to bude dražší" jsem v téměr každé diskusi na toto téma dříve nebo později viděl. Ano, nedojde na to úplně pokaždé, ale to koneckonců ani na Hitlera. Nikdy jsem netvrdil, že ho používá každý bojovník proti IPv6.
Ovšem to vaše "tady a teď" není o moc lepší… Když jsem se na podzim 1992 poprvé dostal k Internetu, už se na přechodu pracovalo - a to už je 27 let.