Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Python 3.13 pravděpodobně dostane JIT kompilaci. Pokud bude schválen pull-request 113465. Díky JIT (just-in-time) kompilaci by se běh programů mohl zrychlit o 2 až 9 procent.
Tiskni
Sdílej:
On average, GraalPy is 4.3x faster than CPython.Python v GraalVM. P.S. z diskuse na HN v roce 2021:
Wonder if the techniques can be upstreamed to upcoming JIT in CPythontak se to přeci jen povedlo, akorát místo 4× rychlejší je to o 4 % rychlejší (místy až 9).
$ time java Hello ahoj real 0m0,035s user 0m0,015s sys 0m0,026sNení to sice jako nativní AOT kompilovaná binárka třeba v C/C++, ale i tak to už asi ničemu nevadí. Co se týče paměti: 36 MB. To taky na dnešní poměry není špatné (a rozhodně to není 1 GB).
pry neumi udelat full blown jit, aniz by to nemelo fixni 1GB RAM penalty a nemelo to 100x pomalejsi startup premyslim, proc je node.js tak rychle, hmmmVtipálku, slušný python programátor porazí node.js i bez jit, rychlost pythonu neví v rychlosti interpretru ani v optimalizacích, ale z dobře použitých knihoven. Kdybys uměl číst, viděl bys, že JIT v pythonu 3.13 je experimentální featura, která nemá za cíl cokoliv zrychlovat, jen přidat API, aby se s tím do budoucna počítalo. Až se udělá opravdový jit, pak bude python konečně dostatečně použitelný i pro debily co dneska píšou v nodu nebo komentují tady.
to mi přijde podobné, jako to bylo u kryptoměn, jak je něco v kurzu, tak se tam software píše hrozně ve spěchu, bez ohledu na kvalitu, většinou je to nějak narychlo poslepovaný prototyp, který najednou lidi začnou používat v produkci
Python je bezva, protože je bezpečný, vysokoúrovňový, není to Céčko…a zároveň ale, když upozorníš na pomalost Pythonu:
Python je lepidlo a výkonný kód je stejně v nativní kompilované knihovně, takže nevadí, že samotný Python je pomalý.Jenže ty knihovny jsou typicky psané v Céčku, což jaksi popírá tu výhodu vysokoúrovňosti a bezpečnosti. To by se musely psát třeba v Rustu, C++, D, Go (?) nebo Javě kompilované přes GraalVM do nativní binárky. Pak by to bezpečné bylo. Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného. Navíc nutnost přepínat mezi jazyky podle toho, zda člověk chce zrovna „lepit“ nebo „programovat“ je dost nešikovná. Nemluvě o tom, že i při použití vyššího jazyka bude to rozhraní mezi Pythonem a nativní knihovnou mít nejspíš podobu céčkového API. Zrovna teď jsem potřeboval napsat „skript“ který mi z LDAPu vytáhne určité osoby a výsledek vypíše jako CSV. Mohl bych to udělat v shellu nad příkazy
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
10.1.2024 17:26
10.1.2024 22:09
ldapsearch, grep, sed, awk atd. ale převádět ta strukturovaná data na text a ten zase parsovat a převádět dál na CSV mi bylo proti srsti. Tak jsem to napsal v Javě. A přijde mi to jako nejlepší řešení – je to jednoduché, nemá to žádné závislosti (klient pro LDAP je ve standardní knihovně a generátor CSV je jedna třída na pár řádků). Kdybych měl naučenou/vyzkoušenou LDAP knihovnu v jiném jazyce, tak bych to napsal třeba v C++, Rustu, D. Ale proč bych to měl psát v Pythonu?
Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného.Protože když dáváš zákazníkovi aplikaci, kterou si může customizovat programováním, tak mu tam nebudeš na systém instalovat komplet vývojovej stack. Já teda Python nepoužívám, ale význam lepidla celkem chápu. V mém případě je to Rust jako ten kompilovaný jazyk, a Rune jako lepidlo.
Jenže ty knihovny jsou typicky psané v Céčku, což jaksi popírá tu výhodu vysokoúrovňosti a bezpečnosti. To by se musely psát třeba v Rustu, C++, D, Go (?) nebo Javě kompilované přes GraalVM do nativní binárky. Pak by to bezpečné bylo. Ale když už člověk místo C dokáže použít Rust/C++/D/Go/Javu, tak proč vůbec potřebovat nějaké lepidlo v podobě Pythonu? Argument, že se nemusí kompilovat moc neberu, protože malé programy jsou zkompilované hned a automatizace je otázkou jednoho jednoduchého Makefilu nebo něčeho podobného. Navíc nutnost přepínat mezi jazyky podle toho, zda člověk chce zrovna „lepit“ nebo „programovat“ je dost nešikovná. Nemluvě o tom, že i při použití vyššího jazyka bude to rozhraní mezi Pythonem a nativní knihovnou mít nejspíš podobu céčkového API.Spousta těch knihoven je v Cythonu (např. numpy), což je takový podivný hybrid mezi pythonem a C. Výhoda v bezpečnosti je stejná jako u toho rustu: mám pevně oddělené safe a unsafe části. Výhoda oproti tomu to psát v jazycích co zmiňuješ je mnohem vyšší produktivita a menší množství kódu, při hodně podobné rychlosti běhu programu. A když už rychlost nestačí neni zase problém přepsat výkonově kritický python modul do rustu nebo C++, oba mají efektivní a jednoduše použitelné knihovny pro python bindingy. Pokud seš tak starej, že píšeš nejradši skripty v javě, k asi nemá cenu tě přesvědčovat, dožij si s tím co umíš :) Já ani nevim jestli mám v počítači překladač javy nainstalovanej.
Pokud seš tak starej, že píšeš nejradši skripty v javě, k asi nemá cenu tě přesvědčovat…Ještě jsem zapomněl dodat, že k jejich sestavení/spuštění rád používám Make.
Nestačí jen prohlásit, že je to stupidní nápad. Ale pokud by si to doložil nějakým argumentem, to by bylo jiná.
Formátování odsazováním mi subjektivně přijde čistější, je tam méně balastu.
Kromě Pythonu to používá Haskell, Yaml, Neon, CoffeScript, F#, Slim, Idris, Lean.
Nevýhoda je v tom, že parser zdrojáků je trochu složitější.
Dá se tedy spekulovat, že důvod, proč se používají semanticky významné odsazování souvisí s vývojem. Máme lepší parsery.
Povedal by som, ze dizajn ktory nemoznuje taketo veci je podstatne blbuvzdornejsi a jednoznacny.Vidiš to. Já to vnímám naopak. Nikdy jsem neměl třeba v Haskellu problém s tím, že odsazoval. Stejně bych to dělal. A tak skutečnost, že tam není smetí považuji za plus. Pokud něco špatně napsal, tak mě srozumitelně vynadal. V Javě, C#, etc které používají volný styl, tak tam to vždycky řvalo nějaké haluze, a poradil jsem si jen díky tomu, že už prostě mám nějaké zkušenosti. Takže v tom to nebude. A co třeba skutečnost, že u volného stylu vždycky probíhá řežba, jak se bude kód formátovat. O to jsem v Pythonu ochuzenej (a mohu se soustředit na jiné spory). (zbytek textu jsem nepochopil, tak jsem to ignoroval)