Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Google na svém blogu věnovaném počítačové bezpečnosti představil rozšíření pro Chrome s názvem End-to-End. Jedná se o rozšíření, pomocí kterého lze v prohlížeči Chrome dle OpenPGP standardu šifrovat a dešifrovat zprávy, digitálně je podepisovat a samozřejmě také ověřovat jejich podpisy. Rozšíření je v alfa verzi a zatím není dostupné v Internetovém obchodě Chrome. Zdrojové kódy rozšíření jsou k dispozici pod licencí Apache. [Slashdot]
Tiskni
Sdílej:
Zapomínáte, že zdrojové kódy Chrome jsou opensource v podobě projektu Chromium
(podotýkám celou dobu je řeč o Chromiu - používat pod Linuxem binární Chrome je nesmysl)
Uživatel zašifruje a Google dešifruje už na počítači uživatele s využitím výpočetního výkonu počítače uživatele.
. HTML5 s JS dokáže dnes už všetko čo Flash, JavaByt javu a flash nerad, mam o tom urcite pochybnosti.
Aj to ide, len nie tak jednoducho ako v desktopovej aplikácií, proste si ten kľúč musíš vyhľadať na USBéčku.Počkat, jako že už je v JS nějaké obecné USB API, nebo je tam nějaké API pro asymetrickou kryptografii? Nebo jak „vyhľadať kľúč na USBéčku“? Pod tím si představím, že si javascript pustí něco jako lsusb.
pod Linuxem vlastně systémové úložiště certifikátů neexistuje…viz p11-kit, který se pomalu začíná rozšiřovat.
Máte kryptografické zařízení, se kterým lze mluvit přes PKCS#11, třeba prostřednictvím PKCS#11 modulu OpenSC. Takový modul umí používat OpenSSL, GnuTLS, NSS a tedy i lecjaký program. Například webový prohlížeč.
Pak máme JDK, který si bohužel dělá vše po svém. Ale údajně to má umět. Pak lze předpokládat, že javový applet při podepisování namísto PKCS#12 souboru použije PKCS#11 modul, z kterého si uživatel vybere klíč a zadá PIN. V tomto případě je tedy webový prohlížeč irelevantní.
Takový modul umí používat OpenSSL, GnuTLS, NSS a tedy i lecjaký program. Například webový prohlížeč.Mne to zatim nikdy moc nefungovalo pod Linuxem, viz treba zde.
To je Firefox. Ten je rozbitý záměrně.
Předchozí verze neuměly použít kryptografické zařízení připojené až po spuštění Firefoxu. Prý kvůli chybným proprietárním PKCS#11 modulům. Teď jsem si vyzkoušel 30. verzi a ta naopak se celá zablokuje v nějakém futexu.
Rovněž NSS neumí pracovat s jednou databází z více procesů, takže není možné použít ten samý modul z Firefoxu a Thunderbirdu najednou. To je kvůli tomu, že ve Windows se na bezpečnost kašle, takže tam si procesy mohou krást autentizované PKCS#11 relace, což v OpenSC je schválně kvůli bezpečnosti vypnuté. Jenže Linux není v očích Mozilly business case, takže na opravu peče.
Jinak řečeno cokoliv na NSS je odsouzeno k záhubě. Díval jsem na Midori s gcr a libsoup, které je postaveno nad GnuTLS, jenže to dělá banda Gnomáků, se kterými není žádná domluva. Nehledě na to, že je to prorostlé s Gnome.
On ale vývoj je těžký i na nižších úrovních. Opravil jsem používání OpenSSL enginů v cURL. Jenže opravu engine_pkcs11 (implementace OpenSSL enginu nad PKCS#11) jsem neprotlačil, protože správce vůbec nereaguje, třebaže ten samý člověk v OpenSC je docela aktivní. Takže lokálně mi kryptografické moduly v cURL aplikacích pěkně fungují, ale nikdo jiný si to užít nemůže. Ještě zvažuji, že přeportuji cURL backend pro GnuTLS na trojkové rozhraní, které PKCS#11 umí. To současné dvojkové umí jen soubory.
Rovněž NSS neumí pracovat s jednou databází z více procesů, takže není možné použít ten samý modul z Firefoxu a Thunderbirdu najednou.to se snad týká jen berkeley db, kterou doufám FF ani TB nepoužívají a v dohledné době by už ani neměla být defaultní, nebo se pletu?
po Heartbleed by to bylo dost rozumné opatřeníŘekl bych, že úplně stejně rozumné jako předtím.
Takže čistý výsledek by měl být ten, že software v C/C++/Javě by měl schopný běžet ve všech prohlížečích, a v některých dokonce i rychle.