Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Google na svém blogu věnovaném počítačové bezpečnosti představil rozšíření pro Chrome s názvem End-to-End. Jedná se o rozšíření, pomocí kterého lze v prohlížeči Chrome dle OpenPGP standardu šifrovat a dešifrovat zprávy, digitálně je podepisovat a samozřejmě také ověřovat jejich podpisy. Rozšíření je v alfa verzi a zatím není dostupné v Internetovém obchodě Chrome. Zdrojové kódy rozšíření jsou k dispozici pod licencí Apache. [Slashdot]
Tiskni
Sdílej:
Zapomínáte, že zdrojové kódy Chrome jsou opensource v podobě projektu Chromium
(podotýkám celou dobu je řeč o Chromiu - používat pod Linuxem binární Chrome je nesmysl)
Uživatel zašifruje a Google dešifruje už na počítači uživatele s využitím výpočetního výkonu počítače uživatele.
. HTML5 s JS dokáže dnes už všetko čo Flash, JavaByt javu a flash nerad, mam o tom urcite pochybnosti.
Aj to ide, len nie tak jednoducho ako v desktopovej aplikácií, proste si ten kľúč musíš vyhľadať na USBéčku.Počkat, jako že už je v JS nějaké obecné USB API, nebo je tam nějaké API pro asymetrickou kryptografii? Nebo jak „vyhľadať kľúč na USBéčku“? Pod tím si představím, že si javascript pustí něco jako lsusb.
pod Linuxem vlastně systémové úložiště certifikátů neexistuje…viz p11-kit, který se pomalu začíná rozšiřovat.
Máte kryptografické zařízení, se kterým lze mluvit přes PKCS#11, třeba prostřednictvím PKCS#11 modulu OpenSC. Takový modul umí používat OpenSSL, GnuTLS, NSS a tedy i lecjaký program. Například webový prohlížeč.
Pak máme JDK, který si bohužel dělá vše po svém. Ale údajně to má umět. Pak lze předpokládat, že javový applet při podepisování namísto PKCS#12 souboru použije PKCS#11 modul, z kterého si uživatel vybere klíč a zadá PIN. V tomto případě je tedy webový prohlížeč irelevantní.
Takový modul umí používat OpenSSL, GnuTLS, NSS a tedy i lecjaký program. Například webový prohlížeč.Mne to zatim nikdy moc nefungovalo pod Linuxem, viz treba zde.
To je Firefox. Ten je rozbitý záměrně.
Předchozí verze neuměly použít kryptografické zařízení připojené až po spuštění Firefoxu. Prý kvůli chybným proprietárním PKCS#11 modulům. Teď jsem si vyzkoušel 30. verzi a ta naopak se celá zablokuje v nějakém futexu.
Rovněž NSS neumí pracovat s jednou databází z více procesů, takže není možné použít ten samý modul z Firefoxu a Thunderbirdu najednou. To je kvůli tomu, že ve Windows se na bezpečnost kašle, takže tam si procesy mohou krást autentizované PKCS#11 relace, což v OpenSC je schválně kvůli bezpečnosti vypnuté. Jenže Linux není v očích Mozilly business case, takže na opravu peče.
Jinak řečeno cokoliv na NSS je odsouzeno k záhubě. Díval jsem na Midori s gcr a libsoup, které je postaveno nad GnuTLS, jenže to dělá banda Gnomáků, se kterými není žádná domluva. Nehledě na to, že je to prorostlé s Gnome.
On ale vývoj je těžký i na nižších úrovních. Opravil jsem používání OpenSSL enginů v cURL. Jenže opravu engine_pkcs11 (implementace OpenSSL enginu nad PKCS#11) jsem neprotlačil, protože správce vůbec nereaguje, třebaže ten samý člověk v OpenSC je docela aktivní. Takže lokálně mi kryptografické moduly v cURL aplikacích pěkně fungují, ale nikdo jiný si to užít nemůže. Ještě zvažuji, že přeportuji cURL backend pro GnuTLS na trojkové rozhraní, které PKCS#11 umí. To současné dvojkové umí jen soubory.
Rovněž NSS neumí pracovat s jednou databází z více procesů, takže není možné použít ten samý modul z Firefoxu a Thunderbirdu najednou.to se snad týká jen berkeley db, kterou doufám FF ani TB nepoužívají a v dohledné době by už ani neměla být defaultní, nebo se pletu?
po Heartbleed by to bylo dost rozumné opatřeníŘekl bych, že úplně stejně rozumné jako předtím.