plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Vývojáři Razor-qt a LXDE se sešli na Akademy 2013 a dohodli se na sloučení obou projektů.
Ty nejlepší části Razor-qt a přepsané části LXDE do Qt budou spojeny do LXDE-Qt. Razor-qt ještě vyjde ve verzi 0.6 pro ty, kteří jsou s tímto prostředím spokojeni tak, jak je. Poté již prostředí Razor-qt nebude udržováno. Oznámení na google groups.
Tiskni
Sdílej:
Přesně tak. Ještě by se mohli spojit s dalšíma a vzniklo by něco normálníího a nebyl by to NEDODĚLEK jako 80% aplikací v linuxu...IMO mate naprosto zcestny odhad. Na beznem systemu budete mit nainstalovano priblizne 3000 aplikaci a vetsina z nich bude fungovat spolehlive a bude umet mnohem vic, nez je vyzadovano napr. posixem.
Mluvim o aplikacich bezicich ciste na linuxuTakových moc neznám.
X.orgDěláš si ze mě prdel?
linuxem jsem myslel kazdy posixovy (unixovy) systemS takovým přístupem k pojmům nemá smysl se pouštět do hlubších diskuzí.
Je to stabilni, ale za cenu pomalostiA jak jste dosel k tomu, ze cenou za stabilitu je pomalost ?
a tudiz je to nedodelek, nebot nevyuzije 100% potencialu.Architektura, ktera zajistuje kompatibilita se SW starym temer 30 let ma svou cenu, nic neni zadarmo. Ktery genericky SW na desktopu vyuzije 100% potencialu? Odkdy je hruby vykon *jedine* kriterium?
a nebyl by to NEDODĚLEK jako 80% aplikací v linuxu...Co je opakem "NEDODĚLKU"? "Dokončená" aplikace? Už v 70. letech dodavatelé softwaru protestovali, když se je Edsger Dijkstra snažil naučit, jak psát aplikace bez chyb. "Vaše metoda je pro nás k ničemu; když budeme dělat aplikace, které už nebude třeba měnit, zkrachujeme" - ne, vážně, takhle opravdu dodavatelé SW argumentují. Kdo NECHCE nedodělky, je KOMUNISTA!
Razor-Qt vyjde ještě v další majoritní verzi (0.6), kterou můžeš normálně používat. Snad pak budou vydávat i bugfixy a minoritní aktualizace.
au, to si dělají prdel, ne? zrovna když jsem se konečně odhodlal utéct od KDE, tak končí? :-/Nic si z toho nedělej, já nedávno dokončil přechod na LXDE(-GTK) a zjistil, že autoři si nejraději hrají s Qt portem
Sloučení projektů je celkem významná věc. Ptal se kdy nějaký autor programu těch, pro které to dělá, jestli to přijímají se stejným nadšením?
No, co, zvyknou si. Ten název projektu by taky mohli dát ambicióznější (nový), aby dobře zněl. Třeba na to zatím jen nebyl čas.
Jak si to představují - to jako, že to bude vypadat graficky jako LXDE (v Qt)?
Takže, jak to přesně bude, co vlastně z Razor-qt v tom, čemu se (pracovně?) říká LXDE-Qt zůstane -> jak to tomu (bývalému?) 1) LXDE projektu - 2) Razor-qt projektu pomůže, když mi z některých vyjádření ze strany vývojářů/uživatelů LXDE před pár týdny přišlo, že LXDE z toho tolik nezíská, kdežto pro Razor (v té době ještě nepřišlo vyjednávání do toho stadia, v jakém jej vidím v té zprávičce dnes) - neboli, jak se na tom budeš chtít/nebudeš zúčastňovat? To z toho sloučení sil vyjdou jako přínos pro něco nového v oblasti DE hlavně ty nové pracovní síly ochotné dělat na LXDE, které shodou okolností předtím dělaly na Razor-qt?
Oslovíte třeba otevřeným dopisem takovéty vedlejší postavy, co se tak vyskytují, jako je ta spousta překladatelů, co se podílely na lokalizacích Razoru?
Ten nový název, ve kterém při určité shovívavosti můžou vývojáři Razoru vidět i to "okrajové" -qt, je definitivní, nebo se teprve hledá konečná podoba? (Poznámka: ze všech názvů linuxových DE, z toho, co znám, a teď mě napadne, mi přijde jako nejvynalézavější ten, co má třeba projekt Awesome, i ten Enlightenment do toho vložil něco duševního úsilí - u zbytku by tam mohlo být klidně HCHKRDTN a bylo by mi to tak jako teď jedno).
Tak jasně, to má čas - jestli se pořád řeší zajímavější věci.
Lazor - hned jsem začal hledat, kde už jsem to slyšel - a podobá se to lazuře - což zase odkazuje na barvy a laky.
Informace ze zákulisí jsou vítány.
Oslovíte třeba otevřeným dopisem takovéty vedlejší postavy, co se tak vyskytují, jako je ta spousta překladatelů, co se podílely na lokalizacích Razoru?Myslim, že je to úplně jedno. Ty, pokud budeš chtít, tak se tam nacpeš tak jako tak, bez ohledu na nějaké dopisy, i kdyby trakaře padaly, končil svět a já nevim co ještě...
Více viz např. Udisks2: Another Loss For Linux.To je mizerne oduvodneny nazor, zalozeny jen na rozhodnuti, ze udisksctl nema interface vytesany do kamene. Pokud tam jsou jine stabilni cesty, a ty tam jsou vyslovne zmineny, nevidim v tom problem, zejmena kdyz [prejmenovany] D-bus bude soucasti kernelu a bude to defacto standard.
Jsem i pro nove veci, naopak, mozna jsem i hodne bleeding edge - ale i to je potreba delat inteligentne. Dat cas projektum co to pouzivaji na port, dat jim dokumentaci atd. Pak to pujde.S tim souhlasim, ostatne i proto ocenuji, ze autori konecne deklaruji, ktera cast API je stabilni a ktera neni, viz. treba man 8 udisks, sekce API STABILITY. Pokud to nedodrzi, at je klidne nekdo sejme, ale ne proto, ze se odhodlali nektere casti ferove oznacit za nestabilni, jak to bylo ucineno ve zminenem blogu.
Ale u mensich projektu je opravdu slozite sledovat ten vyvoj.Nema smysl se jimi nechat v extremmnim pripade brzdit.