Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Nové verze webových prohlížečů Firefox a Chrome byly vydávány každých 6 týdnů. Vývojářům Firefoxu se nelíbilo, že Chrome bude mít vždy větší číslo verze, proto se rozhodli vydávat nové verze Firefoxu každé 4 týdny. Aktuální stav: Firefox 86 byl vydán v 8. týdnu a Chrome 89 v 9 týdnu letošního roku. V kterém týdnu bude mít Firefox větší číslo verze než Chrome?
Pokud vám vyšlo, že Firefox 95 vyjde v 44. týdnu a Chrome 95 až v 45. týdnu, umíte matematiku. Vše je ale jinak. Vývojáři Chrome oznámili, že od verze 94 budou nové verze Chrome vydávat také každé 4 týdny. Chrome 95 tak vyjde již v 42. týdnu. Co na to vývojáři Firefoxu?
Tiskni
Sdílej:
MozillaFirefox-$(date +%s).0.x86_64.rpm
Vývojářům Firefoxu se nelíbilo, že Chrome bude mít vždy větší číslo verze, proto se rozhodli vydávat nové verze Firefoxu každé 4 týdny.Tak k tomuto by som rad videl zdroj. Skracovanie release cyklu je uplne normalna vec, neviem preco si k tomu musime vymyslat nejake detinske dovody.
Proto se mají verzovat jednotlivá API. U jednodušších programů můžeš verzovat celek jedním číslem. Ale pokud máš např. jedno API pro moduly a jiné pro něco jiného, tak dává smysl je sémanticky verzovat nezávisle na sobě a tím signalizovat, které rozhraní si rozbil a které zůstalo zpětně kompatibilní.
že tam nikdy není ani krutopřísná nová featura... až na ten detail, že tam občas je, jako například rozbití nějakého typu doplňků apod.
Pokud je pro tebe zásadní změna odstranění něčeho 2 roky po oznámení, tak mám pro tebe smutnou zprávu - dneska se prostě nevyvíjí tak jako v 90. letech.to jako že si užnemám tisknout zdrojáčky na jehličkový tiskárně? :o no fakt mi ale přijde lepší dělat některý věci jakože postaru třeba ty čísla v těch verzích přínos je asi jako když soubor pojmenuješ *.pdf a uvnitř je fakt PDF a ne třeba JPEG i když by to i s blbou příponou fungovalo taky
...lepší dělat některý věci jakože postaru třeba ty čísla v těch verzíchJenže co když se postaru už nevyvíjí ten projekt? Pokud i ta nejzásadnější změna nastane skoro každý měsíc (třeba změna API), tak jaký má smysl řešit, jestli náhodou tenhle měsíc k tomu nedošlo? Nebo posoudit, jestli je to změna velká či malá (což je subjektivní, takže by to bylo stejně k prdu). Co sleduju chrome, tak bych těžko hledal verzi, kde se nezměnilo něco pro vývojáře. To samé linux, tam je explicitně dáno, že major se zvedá když je minor dost velký. To samé třeba Visual Studio. Tam sice dokonce udržují "rok x.y.z", ale i nejmenší upgrade po pár dnech rozbíjí kompilaci. Jako vývojář se prostě pokaždý musím podívat co se změnilo a tedy by mi bylo úplně jedno, kdyby zavedli jen jedno číslo. Takže mě by opravdu zajímal mentální proces vývojáře, kterému by pomohlo, kdyby místo jednoduchého verzování měl u prohlížeče semver. Co by udělal jinak, pokud místo upgrade 82->83 má 14.8.94 -> 14.8.95 (s tím, že se tam mohlo stát cokoli)?
Skracovanie release cyklu je uplne normalna vecSprávně, je čas zkracování.