Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Společnost Redis Labs stojící za open source key-value databází Redis (Wikipedie) přelicencovala své rozšiřující moduly této databáze z GNU Affero General Public License verze 3 na Apache License verze 2.0 s Commons Clause, viz například modul ReJSON, což vyvolalo bouřlivou diskusi. Omezení Commons Clause zakazuje "prodej softwaru", takže se o open source software už nejedná. Společnosti Redis Labs se nelíbilo, že poskytovatelé cloudových služeb vydělávali na Redisu obrovské peníze a zpět na jeho další vývoj přispívali minimálně nebo vůbec. Přelicencování bylo možné, protože přispěvatelé podepisují CLA (Contributor License Agreement). Vlastní databáze Redis zůstává pod 3-bodovou BSD licencí.
Tiskni
Sdílej:
Tenhle paskvil se líbí Davidovi Grudlovi. Takže pokud používáte Nette, máte se možná na co těšit.
Firmy používající Nette nevydělávají na Nette jako takovém, jen Nette používají. Kdyby nepoužívaly Nette, budou používat Laravel nebo něco úplně jiného.Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette. To o tom minimálním přínosu na zisku je taky úplně mimo mísu - pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtu. Samozřejmě je efektivnější, když dvacet lidí nebude dělat dvacetkrát to samé, ale pokud se nikdo nemá k tomu, že by se na toho jednoho člověka složil, tak to takhle dopadne.
Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette.To si nerozumíme. Myslím to tak, že nelze-li použít jednu věc, firmy použí nejbližší dostupnou alternativu. Pokud nejde použít Nette, použijí jiný PHP MVC framework. Pokud nejde použít MVC framework, použijí PHP bez MVC frameworku. Přičemž zváží, jestli se jim třeba nevyplatí použít CMS a místo PHP kodéra nezaměstnat jen správce webového serveru. Nebo jestli nebude jednodušší si najmout externí firmu, která jim bude celé řešení po technické stránce spravovat a oni budou jen plnit články do redakčního systému. Tedy, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší možnou dostupnou variantou.
pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtuAno, vývoj frameworku by představoval pro malou firmu podstatný náklad, a proto lze očekávat, že menší firma by si žádný nevyvíjela a použila by nejbližší dostupnou alternativu: bezframeworkové PHP, jiný jazyk, nějaký FOSS CMS, popř. outsourcing (něco jako Squarespace, Wix a podobné hrůzy), atd. Jak říkám, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší dostupnou alternativou. Protože přesně takovou alternativu bude firma v reálné situaci zvažovat. Nebude dělat věci zbytečně složitě a hlavně draze, když to jde jednodušší a levnější cestou.
Uvědomme si také, že třeba takové Internet Info používá s největší pravděpodobností nejen Nette, ale zřejmě taky Apache, MySQL, Linux, GNU libc, PHP, OpenSSH, VIM, Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, Debian, GNOME, Git, GRUB, systemd, ntpd, dhcpcd, Midnight Commander, Postfix, Spamassassin, OpenDKIM, apticron, rsyslog, Postgrey a kvanta dalších projektů.
Přesně tak. Ono je hlavně potřeba se dívat dál než jen na svoji lopatu a svoji hromadu písku, kterou se snažím přeházet ze svého zápraží na dvorek. Když píšu svobodný software, tak stavím na spoustě jiného svobodného softwaru, který dalece přesahuje to, co za celý život vytvořím – potřebuji GNU/Linux, aby ten hardware vůbec nastartoval a nebyla to jen hromada neužitečného šrotu, v něm pak další nástroje, KDE, GNOME… kompiluji v GCC, OpenJDK, skriptuji v Bashi, Perlu, Pythonu…, zdrojáky ukládám v Mercurialu, Gitu, SVN, Monotone, Bazaaru, Fossilu… grafy kreslím v GraphVizu, GnuPlotu, data ukládám na Btrfs, XFS, Ext4… do databáze PostgreSQL, MariaDB, MySQL, SQLite… po síti je zpřístupním přes OpenSSH, Apache HTTPD, Dovecot, Postfix, můj web si uživatel přečte ve Firefoxu, k tomu ale potřebuje Bind, Unbound nebo Knot, aby si vůbec přeložil doménové jméno na IP adresu. A mnoho dalšího svobodného softwaru… tenhle seznam není a nemá být kompletní, ani nemůže.
Když má člověk pocit, že „moc přispívá a nic z toho nemá“ tak by se měl zastavit a uvědomit si, co všechno dostal a za co by měl být vděčný. Bez svobodného softwaru bychom nebyli tam, kde jsme, náš obor by nebyl takový, jaký je, naše civilizace by nebyla taková, jaká je… protože hodně věcí bylo vůbec umožněno svobodným softwarem. Jinak bychom byli pořád někde v jeskyních a peníze, které se točí v našem oboru by připadly právníkům nebo nějakým šejdířům. Ale peníze nejsou zdaleka všechno, svobodný software má mnohem větší přesah, vliv na společnost, politiku, svobodu obecně… Je inspirací pro další obory, kulturu, hardware, strojní inženýrství atd.
Nehledal bych problém, kde není a začal bych z opačného konce: proč bych si měl sednout k počítači a začít psát software? Proč bych měl takto trávit svůj čas a nedělat něco jiného? Možnosti jsou:
a) Někdo mi zaplatil a já vyvíjím, co on potřebuje. Výsledek může být třeba pod GNU GPL (např. jsem pro něj doprogramoval funkci do stávajícího softwaru), nebo mu software duálně licencuji, nebo dám pod jinou svobodnou licencí nebo mu předám autorská práva. Každopádně jsem dostal za svůj čas zaplaceno.
b) Vyvíjím software primárně pro sebe, implementuji funkce, které já potřebuji, nebo dělám, co mne baví, v čem se chci zdokonalit atd. Vydat výsledek jako svobodný software mě nic nestojí, naopak mi to může něco přinést (software, který zůstane v šuplíku, mi nepřinese nic). Viz také: Motivy pro psaní svobodného softwaru. Každopádně jsem tím svůj čas trávil dobrovolně a vědomě a měl jsem k tomu dobrý důvod (např. potřebuji funkci XY, tak si ji naprogramuji a přinese mi to užitek).
Pokud mi nikdo nezaplatil a ani já sám nemám tu potřebu tvořit software kvůli sobě, tak si prostě k tomu počítači sedat nebudu a žádný software nenapíšu. 1 Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika… to je ostatně podstata podnikání.
[1] tzn. nestrávím tím tak žádný čas a nemá mi čeho být líto
[2] např. budu poskytovat služby založené na tom softwaru
Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika…Třeba riziko, že do svého podnikatelského záměru investuju spoustu prostředků, ale vydělávat bude Amazon. Upřímně řečeno, tenhle výsledek by mě s.al taky.