Společnost Redis Labs přelicencovala své rozšiřující moduly databáze Redis z GNU AGPL na Apache s Commons Clause

Společnost Redis Labs stojící za open source key-value databází Redis (Wikipedie) přelicencovala své rozšiřující moduly této databáze z GNU Affero General Public License verze 3 na Apache License verze 2.0 s Commons Clause, viz například modul ReJSON, což vyvolalo bouřlivou diskusi. Omezení Commons Clause zakazuje "prodej softwaru", takže se o open source software už nejedná. Společnosti Redis Labs se nelíbilo, že poskytovatelé cloudových služeb vydělávali na Redisu obrovské peníze a zpět na jeho další vývoj přispívali minimálně nebo vůbec. Přelicencování bylo možné, protože přispěvatelé podepisují CLA (Contributor License Agreement). Vlastní databáze Redis zůstává pod 3-bodovou BSD licencí.

23.8.2018 04:00 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[biolog]

Nevím, jak přišli na to, že hosteři (=firmy nabízející hosting) vydělávají Redisu obrovské peníze. Peníze určitě vydělávají, ale protože Redis a podobný open-source software může nabízet každý hoster, těžko by si hoster mohl účtovat podstatně vyšší částku, než jsou náklady. Některá konkurence by pak nabídla menší cenu.

Pokud chybí konkurence mezi hostingovými firmami, ať poukazují na chybějící konkurenci a spekulují, proč tomu tak je (softwarové patenty, kartelová dohoda, já nevím co). A kdyby to tu službu administrace Redisu nabízeli všichni hosteři draze, můžou si ji zákazníci spravovat vlastními silami. Nebo si najmout externistu, možná dokonce z týmu Redisu.

Navíc Redis prospívá zákazníkům, a tedy by měli platit Redisu ti. Hostingové firmě je jedno, zda nabízejí takovou nebo makovou NoSQL databázi nebo onaký HTTP server, pokud to zákazníci využijí a zaplatí. Z pohledu hostera není rozdíl mezi spravováním NoSQL a FTP (pokud je jeho zaměstnanci umí).

(A nezapomínejme, že vše je open-source, takže si vezměme příklad z Bendera.)

[little.owl]

Zajimave, o Commons Clause jsem jeste neslysel. To vytvari novou kategorii softwaru non-free open source software, protoze to asi nevyhovuje definicim pro free software jak od FSF, tak od OSI.

[xkucf03]

Ne, není to open-source. Je to stále nesvobodný proprietární software.

[xkucf03]

Vyjádření Software Freedom Conservancy: Software Freedom Ensures the True Software Commons.

[xkucf03]

Tenhle paskvil se líbí Davidovi Grudlovi. Takže pokud používáte Nette, máte se možná na co těšit.

[Milan]

Zdá se mi, že Davidovy pohnutky jsou stejné jako pohnutky autorů Redisu. Mají pocit, že někteří na jejich produktu vydělávají majlant a oni nikoliv, a to je štve. Jenže ono to tak vlastně není.

Firmy používající Nette nevydělávají na Nette jako takovém, jen Nette používají. Kdyby nepoužívaly Nette, budou používat Laravel nebo něco úplně jiného. Přínos Nette na jejich zisku je diskutabilní a spekulativní, ale v zásadě je naprosto minimální, neboť jejich core business obvykle spočívá v něčem úplně jiném.

Třeba Internet Info nevydělává na Nette, ale na zobrazovaných reklamách u obsahu, který produkují jejich redaktoři. A Nette je sice pěkný framework, ale ten jim ani autory, ani inzerenty neshání.

Takže ono je to spíše takové smutné. Když se smísí přerostlé ego se závistí, dobře to obvykle nedopadá. Davidovy výroky jsou PR katastrofou, neboť budí oprávněný dojem, že se nad Nette stahují mračna. Přesto mu přispěvovatelé přislíbili nějakých 160 tisíc měsíčně a ta částka pořád roste. Na tom je krásně vidět, jak ten open source vůbec, ale vůbec nefunguje...

[Tomáš Roll]

Je to tak. Tohle je slepá cesta. V případě přelicencování stávajícího softwaru dojde k forku a vývoj převezme někdo jiný. V případě nového softwaru se jednoduše nerozšíří. Lidi nebudou dobrovolně strkat hlavu do oprátky. Maximálně se to může chovat jako proprietární software, ale ten už jen dožívá v podobě legacy nebo nějakých konzumních produktů, kde spoléhá na neinformovanost a nezkušenost uživatelů. Je iluzorní si myslet, ze by se Nette nebo nějaká knihovna rozšířila pod nesvobodnou licenci.

Ta cesta navíc vede skrze bahna nekonečných právnických bitev (o tom, co je "komerční" nebo "prodej" softwaru se da soudit opravdu dlouho a profitovat na tom můžou leda právníci). Jeden z přínosů svobodných softwarových licencí je to, že odpadne byrokracie a můžeme věnovat více času vývoji.

[trekker.dk]

Firmy používající Nette nevydělávají na Nette jako takovém, jen Nette používají. Kdyby nepoužívaly Nette, budou používat Laravel nebo něco úplně jiného.

Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette.

To o tom minimálním přínosu na zisku je taky úplně mimo mísu - pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtu. Samozřejmě je efektivnější, když dvacet lidí nebude dělat dvacetkrát to samé, ale pokud se nikdo nemá k tomu, že by se na toho jednoho člověka složil, tak to takhle dopadne.

[Milan]

Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette.

To si nerozumíme. Myslím to tak, že nelze-li použít jednu věc, firmy použí nejbližší dostupnou alternativu. Pokud nejde použít Nette, použijí jiný PHP MVC framework. Pokud nejde použít MVC framework, použijí PHP bez MVC frameworku. Přičemž zváží, jestli se jim třeba nevyplatí použít CMS a místo PHP kodéra nezaměstnat jen správce webového serveru. Nebo jestli nebude jednodušší si najmout externí firmu, která jim bude celé řešení po technické stránce spravovat a oni budou jen plnit články do redakčního systému.

Tedy, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší možnou dostupnou variantou.

pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtu

Ano, vývoj frameworku by představoval pro malou firmu podstatný náklad, a proto lze očekávat, že menší firma by si žádný nevyvíjela a použila by nejbližší dostupnou alternativu: bezframeworkové PHP, jiný jazyk, nějaký FOSS CMS, popř. outsourcing (něco jako Squarespace, Wix a podobné hrůzy), atd.

Jak říkám, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší dostupnou alternativou. Protože přesně takovou alternativu bude firma v reálné situaci zvažovat. Nebude dělat věci zbytečně složitě a hlavně draze, když to jde jednodušší a levnější cestou.

[trekker.dk]

Problém je v tom, že ty alternativy jsou jiné open-source nástroje - je jedno, jestli jiné frameworky, nebo CMS. A pokud se vývojáři těchto projektů rozhodnou to taky zabalit, protože nikdo nefinancuje vývoj, tak alternativy zmizí. Tj. firmě pak nezbude než buď zaměstnat toho programátora nebo si něco koupit.

Paradoxně obojí vyjde dráž, než přispívat na vývoj něčeho, co používají "zdarma"

[Milan]

V tom problém není, masivní odchod OSS vývojářů z OSS projektů se nekoná a ani reálně nehrozí, leda by nastala globální termonukleární válka. Navíc je to OSS, takže to jde forknout a pokračovat ve vývoji, tzn. nezmizí to.

Uvědomme si také, že třeba takové Internet Info používá s největší pravděpodobností nejen Nette, ale zřejmě taky Apache, MySQL, Linux, GNU libc, PHP, OpenSSH, VIM, Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, Debian, GNOME, Git, GRUB, systemd, ntpd, dhcpcd, Midnight Commander, Postfix, Spamassassin, OpenDKIM, apticron, rsyslog, Postgrey a kvanta dalších projektů. I v tomhle světle lze podíl jednoho projektu považovat za málo významný.

Jen na svém soukromém serveru mám 1500 nainstalovaných balíčků. Kdybych měl všem projektům, které používám, přispívat nějakou rozumnou částkou, tak mi zabere několik týdnů práce pouze identifikovat, komu všemu a jak mám vlastně platit, dalších několik týdnů budu zadávat platební příkazy. Nepochybně pro mě v takovém případě bude o hodně levnější používat Windows a ASP.NET...

[xkucf03]

Uvědomme si také, že třeba takové Internet Info používá s největší pravděpodobností nejen Nette, ale zřejmě taky Apache, MySQL, Linux, GNU libc, PHP, OpenSSH, VIM, Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, Debian, GNOME, Git, GRUB, systemd, ntpd, dhcpcd, Midnight Commander, Postfix, Spamassassin, OpenDKIM, apticron, rsyslog, Postgrey a kvanta dalších projektů.

Přesně tak. Ono je hlavně potřeba se dívat dál než jen na svoji lopatu a svoji hromadu písku, kterou se snažím přeházet ze svého zápraží na dvorek. Když píšu svobodný software, tak stavím na spoustě jiného svobodného softwaru, který dalece přesahuje to, co za celý život vytvořím – potřebuji GNU/Linux, aby ten hardware vůbec nastartoval a nebyla to jen hromada neužitečného šrotu, v něm pak další nástroje, KDE, GNOME… kompiluji v GCC, OpenJDK, skriptuji v Bashi, Perlu, Pythonu…, zdrojáky ukládám v Mercurialu, Gitu, SVN, Monotone, Bazaaru, Fossilu… grafy kreslím v GraphVizu, GnuPlotu, data ukládám na Btrfs, XFS, Ext4… do databáze PostgreSQL, MariaDB, MySQL, SQLite… po síti je zpřístupním přes OpenSSH, Apache HTTPD, Dovecot, Postfix, můj web si uživatel přečte ve Firefoxu, k tomu ale potřebuje Bind, Unbound nebo Knot, aby si vůbec přeložil doménové jméno na IP adresu. A mnoho dalšího svobodného softwaru… tenhle seznam není a nemá být kompletní, ani nemůže.

Když má člověk pocit, že „moc přispívá a nic z toho nemá“ tak by se měl zastavit a uvědomit si, co všechno dostal a za co by měl být vděčný. Bez svobodného softwaru bychom nebyli tam, kde jsme, náš obor by nebyl takový, jaký je, naše civilizace by nebyla taková, jaká je… protože hodně věcí bylo vůbec umožněno svobodným softwarem. Jinak bychom byli pořád někde v jeskyních a peníze, které se točí v našem oboru by připadly právníkům nebo nějakým šejdířům. Ale peníze nejsou zdaleka všechno, svobodný software má mnohem větší přesah, vliv na společnost, politiku, svobodu obecně… Je inspirací pro další obory, kulturu, hardware, strojní inženýrství atd.

[xkucf03]

Nehledal bych problém, kde není a začal bych z opačného konce: proč bych si měl sednout k počítači a začít psát software? Proč bych měl takto trávit svůj čas a nedělat něco jiného? Možnosti jsou:

a) Někdo mi zaplatil a já vyvíjím, co on potřebuje. Výsledek může být třeba pod GNU GPL (např. jsem pro něj doprogramoval funkci do stávajícího softwaru), nebo mu software duálně licencuji, nebo dám pod jinou svobodnou licencí nebo mu předám autorská práva. Každopádně jsem dostal za svůj čas zaplaceno.

b) Vyvíjím software primárně pro sebe, implementuji funkce, které já potřebuji, nebo dělám, co mne baví, v čem se chci zdokonalit atd. Vydat výsledek jako svobodný software mě nic nestojí, naopak mi to může něco přinést (software, který zůstane v šuplíku, mi nepřinese nic). Viz také: Motivy pro psaní svobodného softwaru. Každopádně jsem tím svůj čas trávil dobrovolně a vědomě a měl jsem k tomu dobrý důvod (např. potřebuji funkci XY, tak si ji naprogramuji a přinese mi to užitek).

Pokud mi nikdo nezaplatil a ani já sám nemám tu potřebu tvořit software kvůli sobě, tak si prostě k tomu počítači sedat nebudu a žádný software nenapíšu. ¹ Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.² Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika… to je ostatně podstata podnikání.

_{[1] tzn. nestrávím tím tak žádný čas a nemá mi čeho být líto
[2] např. budu poskytovat služby založené na tom softwaru}

[trekker.dk]

Podle vás problém není, podle vývojářů Redisu je. Vývojáři Redisu vyvinuli Redis, vy jste - pokud je mi známo - nevyvinul nic, co by stálo za zmínku. S dovolením tedy budu považovat jejich názor za víc relevantní, než je ten váš.

Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika…

Třeba riziko, že do svého podnikatelského záměru investuju spoustu prostředků, ale vydělávat bude Amazon. Upřímně řečeno, tenhle výsledek by mě s.al taky.

[~/]

Aha, takže je to jen závist + neschopnost postavit službu na vlastním softwaru.

Divím se, že lidé jako Linus, Stallman, Knuth a spousty dalších vývojářů se dosud nezbláznili z toho, kolik lidí na celém světě používá jejich software