Správce fotografií Shotwell prý porušuje patent US 9,936,086 B2

Nadace GNOME informuje o soudním sporu se společností Rothschild Patent Imaging. Správce fotografií Shotwell prý porušuje patent US 9,936,086 B2 (Systém a metoda pro bezdrátovou distribuci obrázků).

25.9.2019 16:33 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[AsciiWolf]

Je smutné, že se dají podobné vesměs generické blbosti patentovat.

[⧠ A = 0]

Jak kde. V civilisovaném světě většinou ne.

[xkucf03]

Celý patentový systém je nemorální zlo.

[RB]

Patenty původně nebyly nic jiného než smlouva mezi vynálezcem a státem/společností: vy se s námi podělíte o detaily, jak váš vynález funguje, a my vám zajistíme po určitou dobu na vynález monopol a pak bude k dispozici všem.

Problém není ani tak původní myšlenka patentů jako spíš to, do čeho to dnes zmorfovalo a to hlavně v USA. Úplně zmizela dobrovolnost na straně státu/společnosti, ten by měl mít možnost přijmout dohodu jen tam, kde je to pro něj výhodné. Místo toho se jako patent přijímá naprosto cokoliv. A pak je to ještě zdeformované americkým soudním systémem, kde žalující strana, která prohraje, neplatí vítězné straně náklady na soudní řízení, takže bránění se patentovým žalobám vždy stojí peníze a byznys model patentových trollů je takový, že napadené straně vždy nabídnou "výhodnou" částku pro mimosoudní vyrovnání (typicky třetina částky, kterou by to stálo, kdyby se to dostalo k soudu). Velmi často to tím mimosoudním vyrovnáním končí, protože pro žalovanou stranu je to v ten moment výhodnější. Málokdo se brání jako nyní GNOME.

[J]

"americkým soudním systémem, kde žalující strana, která prohraje, neplatí vítězné straně náklady na soudní řízení"

To ve skutecnosti neni pravda. Nemas na to zakony narok, ale to ani v evrope - v pripade obcanskopravnich sporu je ciste na soudu a soudcich, zda ti priznaji uhradu nakladu rizeni (a musis je v kazdym pripade uhradit chtit). Ale problem je jinde. Patentovy trol prevazne nema zadny majetek, a tudiz si na nem jaksi nemas co vzit.

Pricemz se pri tehle sporech celkem bezne deje to, ze vlastni spor sice vyhrajes, ale nahradu nakladu ti soud neprizna. A specielne u patentovych sporu (specielne v US) pak plati, ze vysledek sporu je vice nez nejisty.

[666]

hezka ukazka neomarxismu

[777]

Myslíš, že jeden z nejbohatších lidí na planetě je levičák?

[Dušan]

Nieje.

Marxizmus len imituje "levičastvý". V skutočnosti marxismuz mal byť celosvetovou ideologiou kde mali byť rovní a rovnejší (zaobalený ináč ako do 18/19storočia).

A ak oddeľuješ konzervatívny pravicu a konzervatívnu ľavicu vykonávaš (vedome alebo nevedome ) činnosť rozdeľuj a panuj.

Pretože ak ideme po podstate pravice a ľavice: pravica - osobne žijem život najlepšie ako sa dá a zároveň ľavica - žijem život v súlade s cieľami spoločnosti

Z tohoto popisu života vypadáva sebectvo (ako zlo pre ľavičáka) a zároveň stádovitosť (ako zlo pre pravičáka).

[Jacob]

Blbost. Patentový systém je v podstatě systém monopolů na myšlenky nebo postupy, a všichni víme, k čemu v tržní ekonomice monopoly vedou. Takže návrh odstranit takový systém je návrhem odstranění monopolů, které tržní ekonomiku transformují směrem k centrální (i když tím centrem jsou pak ty monopoly).

[Odin1918]

Nemyslim si. Vyvoj novych technologii, leku, atd. stoji obrovske penize. Firma platici dane zde alespon od statu dostane neco zpet.

[Sid]

To je presne ten problem,ze dost tych patentov specialne v IT nie su ziadne nove technologie ale iba okrasne opisane obecnosti ktore by ziadny sudny clovek neprijal ako patent. A potom ked sa to prezenie cez idiotsky patentovy system v USA tak je to dovedene k dokonalosti. Chapem sice motivaciu firiem patentovat v ramci obrany uplne banality ale co nechapem je neschopnost statu s tym cosi urobit. Pritom asi kazda z firiem na to naraza.

[xkucf03]

Problém je v tom, že dvě firmy mohou investovat, obě dělají vývoj, obě nezávisle na sobě něco vynaleznou… ale monopol pak získá jen jedna – ta která (dřív) přinesla přihlášku na patentový úřad. Tohle nedává smysl a není morální, aby stát garantoval monopol něčemu, co mohl nezávisle objevit i někdo jiný.

Je tu zásadní rozdíl vůči autorskému právu – když někdo zkopíruje např. film, knihu, hru, program, tak vzal cizí dílo, nevytvořil ho nezávisle sám, a tam ten monopol pro autora dává smysl. Tam jde o ochranu vlastnictví, které ale nikomu jinému nebrání si vytvořit něco podobného. Běžně vzniká např. alternativní software, který má podobné/stejné funkce, jako nějaký jiný, ale není to kopie autorského díla, protože ten zdrojový kód byl napsaný nezávisle. Nebo když chceš napsat vlastní učebnici nějakého programovacího jazyka, tak ji prostě napíšeš a nijak tě neomezuje to, že už nějaké jiné učebnice (které nemůžeš kopírovat) existují.

Ještě k těm patentům nebo spíš vynálezům: pokud se společnost shodne na tom, že chce obecně přínosné vynálezce motivovat, tak je může odměňovat – pořád to bude lepší než trestat ty, kteří vynalezli totéž nezávisle jen třeba trochu později nebo to jen třeba nepřihlásili jako patent.

[j]

"a tam ten monopol pro autora dává smysl"

Nedava - jiny autor muze klidne napsat totez, a ve skutecnosti je autorsky pravo radove horsi nez to patentovy. Patent totiz nejpozdeji po 20 letech konci.

Mimochodem, vse co kdy kdo napsal, (dle stavajici autorske legislativy) ve skutecnosti ukradl. Napriklad veskera tvorba s podpisem Shakespeare ... je kompilace del predchozich. Ono to totiz jinak ani nejde. Kazdy autor tvori na zaklade toho, co videl, slysel, cet ... tzn cokoli sepise, nemuze obsahovat nic jineho.

Ale chute muzes dokazat opak, zavri novorozence do uzavrene mistnosti bez jakyhkoli podnetu, nech ho tam 20 let, a pak (ono ti to stvoreni sice nebude rozumet, ale trebas to dokazes) po nem chtej, aby neco sepsal.

Totez plati trebas pro muziku, harmonickych kombinaci je velice omezene, a vsechny jejich kombinace byly zcela jiste nekym nekdy pouzity. Tudiz at uz zahrajes naprosto cokoli, zcela jiste prave krades neci vytvor ...

A ad kod, to je jedna z veci, o ktery probihaji soudy, ono totiz kdyz neco pises v nejakym jazyce, mas kupodivu casto omezene moznosti jak to napsat, nekdy dokonce existuje moznost jedina. Tudiz kod napsany 30 programatory muze vypadat exaktne stejne.

Patenty maji fungovat tak, ze to prave tu spolecnost nic stat nebude, a je na autorovi jak svuj vytvor zpenezi. Kokotinou je predevsim system prijimani patentu. Jednak by mel zadatel predvest, ze patentovanou vec umi vyrobit a provozovat, tim se eliminuje dobrych 30% teoretickych kravin na tema kdybych umel litat rychlosti svetla, tak umim doletet na mesic za minutu ... Zadalsi by mel nejak dolozit (a prijimajici cast overit) ze nejde o obecne pouzivanou vec.

[xkucf03]

Nedava - jiny autor muze klidne napsat totez

Ne, nemůže. Resp. může, ale pak to znamená, že původní dílo opsal. Slova neposkládáš nikdy přesně tak, jak byla v původní knize. Pixely na fotografii nebo na jednotlivých snímcích filmu nikdy nebudou mít stejné barvy. Řádky zdrojového kódu taky nebudou stejné, i když se pokusíš věrně napodobit funkcionalitu jiného programu.

Tady se bavíme o kopírování CD, DVD, knih atd. 1:1 – to je jednoznačně špatné, resp. na to má mít monopol původní autor – protože je to jeho dílo.

Pokud v dobré víře a nezávisle vytvoříš něco podobného jinému dílu, tak by se tě tento monopol neměl týkat, a ve sporných případech, by se měla ctít presumpce neviny.

Ad zbytek komentáře: inspirace a sdílení znalostí v rámci civilizace je něco jiného než kopírování 1:1 existujícího autorského díla.

[melkors]

A. C. Clarke nedostal patent na system celosvetove komunikacni site pres druzice, protoze nemohl v roce 1945 predvest funkcni nasazeni, coz v te dobe byla v GB podminka pro udeleni

[Grunt]

A z jiného soudku: Patři pořád GNOME pod GNU? Nikde jsem neviděl žádné oznámení, že ne.

[Odin1918]

Z tve strany se jedna o nepochopeni US patentoveho prava. Patentovat si lze opravdu skoro cokoliv. Opravnenost patentu potom nalezne az konkretni soud, ktery vylozi, zda vubec tento patent platny je. Gnome toto muze v pohode vyhrat, jelikoz soud rekne, ze tento patent neni platny.

[RB]

Problém je v tom, že i takové vítězství "v pohodě" stojí vyšší desítky, či nižší stovky tisíc dolarů, které vám nikdo neuhradí. Možnost si patentovat cokoliv a pak jenom nechat žalovanou stranu, ať za svoje náklady dokazuje, že patent neporušuje nebo že patent vůbec není platný, je úplně ujeté.

[j]

V Normalnejsi casti sveta trva patentove rizeni mesice (nejmin) a soucasti toho rizeni je mimo jine to, ze zadatel o patent musi nadevsi pochybnost dolozit, ze to co patentuje je skutecne inovace. Jinak patent nedostane. To jeste porad neznamena, ze takovy patent nemuze zrusit soud, ale rozhodne si nepatentujes trivilani tisice let pouzivanou kravinu.

[sdfsdf]

Ale jo, gnome vyhazuje penize za picoviny (http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/gnome-predstavilo-svuj-tym-pro-inkluzi-a-diverzitu), takze ackoliv s patentama nesouhlasim, bylo by jenom dobre, pokud nekdo posle gnome foundation ke dnu.

[drnest]

Spíš bych řekl, že jsou to rozumněji vynaložené peníze. Ideální by bylo, kdyby se gnome nemuselo žádnými soudy zabývat a všechny prachy lili do vývoje.

[RB]

A kde berete tu představu, že zrovna toto něco stojí? To se jen dalo pár lidí v komunitě dohromady s tím, že budou podporovat inkluzi a diverzitu. AFAIK GNOME ten tým žádné peníze nestojí a takové Outreachy je financované přímo firmama, které to sponzorují.

[j]

Vsechno stoji penize. Uz jen zaobirani se takovejma picovinama stoji cas, a to jsou spocitatelny naklady.

[RB]

Ti lidi jsou dobrovolníci, dělají to, co oni považují za dobré. Jestli přepočítáváte čas dobrovolníků na peníze, tak budiž.

[Josef Kufner]

Ovšem názor, co je zrovna dobré, lze docela snadno ovlivnit. Vlastně stačí něčím trochu zaujmout. Je tedy vhodné toto dobrovolné úsilí popošťuchovat co nejužitečnějším směrem jak pro ty dobrovolníky, tak pro jejich okolí. Jejich práce pak může ušetřit nemalé náklady jinde, nebo někomu pomoci s vytvářením zisku, což se pak může vrátit například sponzorskými dary či zaměstnáním takového dobrovolníka.