Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Společnost SAS zveřejnila na svých stránkách studii s názvem Open Source vs Proprietary: What organisations need to know (pdf). Organizace by měly například vědět, že ideální je mix 40 % open source softwaru a 60 % proprietárního softwaru [Slashdot].
Tiskni
Sdílej:
A teď si to porovnejme s tím, co se v tom dokumentu skutečně píše:
On average, surveyed senior decision makers report that their organisations currently use 67% proprietary and 33% open source technology. In an ideal world, they would increase use of open source to 40%, meaning proprietary would still form the majority of their total technology in use at 60%
Konkrétně to číslo vzniklo jako průměr z odpovědí na otázku
In your opinion, what would be the ideal split between your organisation's use of proprietary technologies and open source technologies?
V průzkumu pořádaném mezi určitou skupinou vysokých manažerů.
In your opinion, what would be the ideal split between your organisation's use of proprietary technologies and open source technologies?Dává tahle otázka někomu smysl? Proč by si měla organizace určovat poměr mezi oss a proprietálním software? A proč by měl být nějaký poměr ideální? Která konkrétní vlastnost toho software má dělat ten poměr ideálním? Trochu mi to přijde: na blbou otázku, blbá odpověď.
Tam byla dvojice otázek, které bych volně přeložil asi takto:
Pro vývojáře je ta druhá otázka (a do značné míry i ta první) samozřejmě nesmyslná (a ještě nesmyslnější počítat z takových odpovědí průměr), ale manažeři podobná čísla generují zcela běžně, takže jim na tom asi nic divného nepřišlo.
Hlavní problém vidím v tom, že ti, kdo o tom referovali, z průměru odpovědí na tu druhou otázku udělali jakýsi objektivně ideální poměr, což je samozřejmě nesmysl.
ideální je mix 40 % open source softwaru a 60 % proprietárního softwaruIdeální k čemu?