Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Symantec tvrdí, že špatně spravované linuxové systémy jsou zodpovědné za 5x více rozeslaného spamu než stroje s Windows, zejména kvůli otevřenému portu 25. Tyto závěry však mnozí zpochybňují.
Tiskni
Sdílej:
Neexistují v linuxu nějaké skryté služby (jako ve windows skryté procesy)? Já se v tom nevyznám, ale proč existují nástroje jako rkhunter?A jaký by měli v Linuxu smysl? Linux staví na otevřenosti systému a odpovědnosti uživatele (správce).
Ještě mě napadlo, jestli nebude háček v tom, že linuxoví evangelíci roztrubují do světa, že je linux absolutně nejbezpečnější systém v universu a "takyadmini" mají pak pocit, že když někam šoupnou linux, tak se nemusí o nic starat.Myslím, že to není až tak horké. Většina dister bývá už inteligentně nastavena už v defaultu a počítá s tím, že uživatelé nemusí nějací správci sítí, nebo rovnou linuxový guru. Nicméně pořád se vyplatí démony zkontrolovat - když už nic, alespoň nežerou zbytečně systémové prostředky.
Linux je majoritni OS na serverech, nelze z toho snad predpokladat ze bude i majoritnim z hlediska spamu?Těžko. Většinu spamu odesílají zavirované desktopy. (Soudě mimo jiné podle neexistujících PTR záznamů IP adres, ze kterých spam chodí.)
tady se nemluvi o virech, ale o otevrene poskytnutem portu smtp, takze se defakto ony linuxove stroje daji oznacit za jakousi branu mezi pocitaci spam vytvarejicimy a svetem.Blokování portů není řešení. Řešení je odvirovat si počítač a už do něj neinstalovat kdejakou kravinu.
len nehovori celu pravdu.
nepredpokladam ze na linuxu bezi viry, ktere odesilaji spam a doplnuji do hlavicek Microsoft Outlook Express.Chyba, viry do hlaviček vyplňují cokoliv, o čem si jejich autoři myslí, že by to mohlo snížit skóre spamfiltru.