Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Joe Brockmeier se ve svém článku „Ubuntu: My nejsme Linux“ zamýšlí nad (ne)používáním slova Linux v materiálech společnosti Canonical stojící za (GNU) (linuxovou) distribucí Ubuntu. V oznámení o první beta verzi připravovaného Ubuntu 12.04 Precise Pangolin není zmíněno už ani linuxové jádro. Píše se o Ubuntu jádře (Ubuntu Kernel). Slovo Linux je v celém oznámení použito pouze jednou, navíc ve větě „pokud je Ubuntu instalováno na PowerPC spolu s Linuxem“, čímž se Canonical jednoznačně od Linuxu distancuje.
Tiskni
Sdílej:
Svým výrokem jste docílil toho, že nejste o moc lepší jak ten na kterého jste reagoval.Děti si hrajou, bude hezky.
2) pouzivam osuse se zypper/rpm a musim pouzivat v praci debian s apt-*/deb na serverech .. nevidim rozdilu v rychlosti. Debian nastroje jsou chaoticke (mohu ale nechci ted rozvadet) a soucasny zypper mi dava vetsi kontrolu nad repos nez deb-nastroje.
4) ano, konferenci, kde je halda konzolovych prikazu, je spousta. Ale to je spatne. Nemusely by vubec byt, kdyby existovalo poradne centrum nastaveni OS casti pro BFU. Vyuzival jsem je vzdy prave jen proto, ze chybel ten jednoduchy nastroj, kterym by se to dalo vyklikat (coz slo u ostatnich dister). Absence takoveho "poradniho molochu" u jinych dister take muze znamenat, ze jejich useri nemaji tolik problemu a proste si vse vyklikaji. Tak co je vic user-friendly ? Ty konference s konzolovymi prikazy ? lol
5) Mel jste na mysli Ubuntu Tweak ? Delate si srandu ? Dalsi nastavovani DESKTOP blbosti ? Asi jste mne spatne pochopil. Tak znova. Jedno centrum nastavovani SYSTEMOVYCH veci, neco jako dela Yast na osuse. Kde si mohou jednoduse vyklikat nastaveni HW (skener, tiskarny,tv karta, ..), demonu, nastavni ruznych serveru, firewallu, nastaveni site pokud nechci NM .. To jsou veci nezavisle na pouzitem Desktopu. Zapomente na desktop. Jde o self ADMINy. Ano, vidim ty snahy Canonicalu nacpat tyhle veci do Gnome desktopu. Ale to je spatne. To jako kvuli tomu musim mit jediny spravny desktop Gnome ?
Ano jsem IT, ale mam v okoli dost BFU. A pokud jim mam poradit nejake distro, ktere si budou self-adminovat sami, tak to bude nejake s GUI centrem pro nastavovani systemovych veci. Timpadem to jaksi urcite urcite *buntu, ktere nic takoveho proste nema. Ostane jim stejne nemuzu dat Gnome, to by ty widlo-zrouty vydesilo. Dostanou KDE, ktere po par klikancich vypadaji podobne jako Windows a i se tak chovaji (jenom lepe). Lide se boji zmen.
Linux si dokážete taky pěkně rozdrbat, pokud člověk instaluje všechno možné (nejhůře dopadá po instalaci mimo repozitáře)Jo... když porovnám v užitečnosti kteroukoli obecnou linuxovou distribuci a windows kterékoli verze za dodržení podmínky, že se neinstaluje nic mimo instalační CD či repozitáře, tak je výsledek celkem zřejmý.
Jen malý hint k bodu 2; zkus aptitude.
Je to "doporučený" nástroj pro správu repozitáře od Debianu Lenny, přesto ho skoro nikdo nepoužívá (nebo se tím minimálně nechlubí). Připadne mi, že právě ze všech distribucí je debianí balíčkovací systém díky aptitude nejpřehlednější (v ncurses módu) - nejen, že vidíš operaci předtím, než se provede (a můžeš ručně odebírat/měnit balíky z tohoto náhledu), včetně všech závislostí (co na čem závisí + možnost ruční volby alternativních závislostí, pokud existují - např. "mta" je defaultně exim4, ale můžeš vybrat postfix, ...), ale i samotné aptitude je snadno konfigurovatelné - dá se tak vypnout neduh starého apt-get systému - instalace "recommended" balíků (nainstalují se skutečně jen "depends").
Pro běžného Ubuntu uživatele to asi nemá smysl, tomu je jedno, zda se s qemu-kvm nainstaluje celý Xserver včetně kusu Gnome, "hlavně když to funguje", ale u serveru se to hodí - opravdu zde trochu platí "čím méně balíků, tím menší šance na problémy během upgradu".
Připadne mi, že právě ze všech distribucí je debianí balíčkovací systém díky aptitude nejpřehlednější (v ncurses módu)Celoobrazovkový mód aptitude jsem před pár lety zkusil, a přijde mi, že ti vypadlo „ne“ ve slově „nejnepřehlednější“.
That's why Mark Shuttleworth gathered a small team of developers from one of the most established Linux projects – Debian - and set out to create an easy-to-use Linux desktop, Ubuntu.Hlavně část:
... - and set out to create an easy-to-use Linux desktop, Ubuntu.
Hold Linux je značka pro terminál.Zajímalo by mne, kdo něco takového kdy tvrdil (krom pár pomatených trollů)...
Tím bych se snad nechlubil ani v diskuzi na novinkách