Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Joe Brockmeier se ve svém článku „Ubuntu: My nejsme Linux“ zamýšlí nad (ne)používáním slova Linux v materiálech společnosti Canonical stojící za (GNU) (linuxovou) distribucí Ubuntu. V oznámení o první beta verzi připravovaného Ubuntu 12.04 Precise Pangolin není zmíněno už ani linuxové jádro. Píše se o Ubuntu jádře (Ubuntu Kernel). Slovo Linux je v celém oznámení použito pouze jednou, navíc ve větě „pokud je Ubuntu instalováno na PowerPC spolu s Linuxem“, čímž se Canonical jednoznačně od Linuxu distancuje.
Tiskni
Sdílej:
Svým výrokem jste docílil toho, že nejste o moc lepší jak ten na kterého jste reagoval.Děti si hrajou, bude hezky.
2) pouzivam osuse se zypper/rpm a musim pouzivat v praci debian s apt-*/deb na serverech .. nevidim rozdilu v rychlosti. Debian nastroje jsou chaoticke (mohu ale nechci ted rozvadet) a soucasny zypper mi dava vetsi kontrolu nad repos nez deb-nastroje.
4) ano, konferenci, kde je halda konzolovych prikazu, je spousta. Ale to je spatne. Nemusely by vubec byt, kdyby existovalo poradne centrum nastaveni OS casti pro BFU. Vyuzival jsem je vzdy prave jen proto, ze chybel ten jednoduchy nastroj, kterym by se to dalo vyklikat (coz slo u ostatnich dister). Absence takoveho "poradniho molochu" u jinych dister take muze znamenat, ze jejich useri nemaji tolik problemu a proste si vse vyklikaji. Tak co je vic user-friendly ? Ty konference s konzolovymi prikazy ? lol
5) Mel jste na mysli Ubuntu Tweak ? Delate si srandu ? Dalsi nastavovani DESKTOP blbosti ? Asi jste mne spatne pochopil. Tak znova. Jedno centrum nastavovani SYSTEMOVYCH veci, neco jako dela Yast na osuse. Kde si mohou jednoduse vyklikat nastaveni HW (skener, tiskarny,tv karta, ..), demonu, nastavni ruznych serveru, firewallu, nastaveni site pokud nechci NM .. To jsou veci nezavisle na pouzitem Desktopu. Zapomente na desktop. Jde o self ADMINy. Ano, vidim ty snahy Canonicalu nacpat tyhle veci do Gnome desktopu. Ale to je spatne. To jako kvuli tomu musim mit jediny spravny desktop Gnome ?
Ano jsem IT, ale mam v okoli dost BFU. A pokud jim mam poradit nejake distro, ktere si budou self-adminovat sami, tak to bude nejake s GUI centrem pro nastavovani systemovych veci. Timpadem to jaksi urcite urcite *buntu, ktere nic takoveho proste nema. Ostane jim stejne nemuzu dat Gnome, to by ty widlo-zrouty vydesilo. Dostanou KDE, ktere po par klikancich vypadaji podobne jako Windows a i se tak chovaji (jenom lepe). Lide se boji zmen.
Linux si dokážete taky pěkně rozdrbat, pokud člověk instaluje všechno možné (nejhůře dopadá po instalaci mimo repozitáře)Jo... když porovnám v užitečnosti kteroukoli obecnou linuxovou distribuci a windows kterékoli verze za dodržení podmínky, že se neinstaluje nic mimo instalační CD či repozitáře, tak je výsledek celkem zřejmý.
Jen malý hint k bodu 2; zkus aptitude.
Je to "doporučený" nástroj pro správu repozitáře od Debianu Lenny, přesto ho skoro nikdo nepoužívá (nebo se tím minimálně nechlubí). Připadne mi, že právě ze všech distribucí je debianí balíčkovací systém díky aptitude nejpřehlednější (v ncurses módu) - nejen, že vidíš operaci předtím, než se provede (a můžeš ručně odebírat/měnit balíky z tohoto náhledu), včetně všech závislostí (co na čem závisí + možnost ruční volby alternativních závislostí, pokud existují - např. "mta" je defaultně exim4, ale můžeš vybrat postfix, ...), ale i samotné aptitude je snadno konfigurovatelné - dá se tak vypnout neduh starého apt-get systému - instalace "recommended" balíků (nainstalují se skutečně jen "depends").
Pro běžného Ubuntu uživatele to asi nemá smysl, tomu je jedno, zda se s qemu-kvm nainstaluje celý Xserver včetně kusu Gnome, "hlavně když to funguje", ale u serveru se to hodí - opravdu zde trochu platí "čím méně balíků, tím menší šance na problémy během upgradu".
Připadne mi, že právě ze všech distribucí je debianí balíčkovací systém díky aptitude nejpřehlednější (v ncurses módu)Celoobrazovkový mód aptitude jsem před pár lety zkusil, a přijde mi, že ti vypadlo „ne“ ve slově „nejnepřehlednější“.
That's why Mark Shuttleworth gathered a small team of developers from one of the most established Linux projects – Debian - and set out to create an easy-to-use Linux desktop, Ubuntu.Hlavně část:
... - and set out to create an easy-to-use Linux desktop, Ubuntu.
Hold Linux je značka pro terminál.Zajímalo by mne, kdo něco takového kdy tvrdil (krom pár pomatených trollů)...
Tím bych se snad nechlubil ani v diskuzi na novinkách