Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Grsecurity (Wikipedie) je sada bezpečnostních patchů pro linuxové jádro (porovnání se SELinuxem, AppArmorem a KSPP). Od září 2015 nejsou stabilní verze těchto patchů volně k dispozici. Dle včerejšího oznámení (FAQ) nejsou s okamžitou platností volně k dispozici už ani jejich testovací verze.
Tiskni
Sdílej:
Podla coho zistis, ... ze je to naozaj original grsecurity patch?Zkus podpis.
Odkud bude brmlab tahat oficiální podpisy k nezveřejněným verzím?Ty zkus asi kýbl kafe.
takže to si to jeden koupí a zveřejní
„Podla coho zistis, ze v tom zverejnenom patchi nie su nejake backdoory resp. ze je to naozaj original grsecurity patch? “Protože co zabrání někomu přihodit backdoor a zveřejnit i s novým podpisem?
You may not impose any further restrictions on the recipients' exercise of the rights granted herein.Pokud by vyhrožovali, že tě potrestají (např. nedají ti další zdrojáky, i když už si zaplatil, atp.) za uplatnění tvých práv, které ti licence dává, pak by IMHO porušovali GPL. Nejsem sice právník, ale tenhle názor sdílí dost lidí co jsem tak četl (např. i sám Stallman napsal, že podle něj GrSecurity porušuje GPL). Jen to holt ještě nikdo nedal k soudu. Kde není žalobce, není soudce. Ale co není, může být
You may not impose any further restrictions on the recipients' exercise of the rights granted herein.Neposkytnuti nove verze, kterou nejses povinnen nikomu poskytnout, prece nijak neomezuje udelena prava ke stare verzi.
Co kdybych se rozhodl financne dotovat instituce, ktere pouzivaji nejaky muj GPL SW, ale nedal bych zadne penize tem, ktere ho pouzivaji k vyvoji zbrani?Asi jsem nepochopil tu "analogii" a myslím, že bude lépe, když jí nebudeme dál rozvíjet.
jestli využiješ tu GPL2 licenci, tak ti vypovíme smlouvu a už s tebou žádnou další neuzavřeme. No tak to určitě vůbec není omezení licenčních práv.Pravo na zadne dalsi verze ta licence nevyzaduje, tak proc by neposkytnuti dalsi verze melo byt omezeni licencnich prav?
Asi jsem nepochopil tu "analogii"Ja uz ale nevim, jak jinak nez analogii to vysvetlit. Jestli to spravne chapu, tak tvrdis, ze kdyz neco neposkytnu (at uz dalsi verzi, nebo financni dar) kvuli cinnosti, na kterou ma dotycny pravo (at uz distribuovani, nebo pouzivani k vyrobe zbrani), tak jsem tim dane pravo omezil a porusil tak licenci?
pokud uživatele na jeho právech omezíšNa jakých právech jsem ho omezil tím, že mu neprodám nějakou budoucí verzi? Nemám žádnou povinnost někomu dodávat nějaký software.
Takže jako z důvodu, že se někdo chová v souladu s licencí, mu vypovíš smlouvu? Nebo jak si to vlastně představuješ?
Vypovědět ne, ale asi by nic neporušili, pokud by takovému zákazníkovi po vypršení odmítli smlouvu prodloužit nebo s ním uzavřít novou. Ne že bych takové počínání schvaloval, ale právně by to asi v pořádku bylo.
Ne že bych takové počínání schvaloval, ale právně by to asi v pořádku bylo.To je právě otázka. Tohle se asi liší zemi od země, ale u nás to tak je - že nesmíte jen tak bezdůvodně odmítnout zákazníka. Pokud jako důvod odmítnutí uvedete předchozí porušení smlouvy tím, že zákazník kód šířil dál, sám máte problém, protože porušujete licenci. Zkombinujte to v zemi, kde nesmíte odmítnout zákazníka a kde zároveň fungují soudy, sežeňte někoho, kdo bude ochoten se soudit, a nakonec vás na tom uvaří.
Tady je otázka, na koho všechno se takový zákon vztahuje a co se ještě považuje za bezdůvodné. IMHO třeba bude rozdíl mezi klasickým obchodem nebo hospodou, kam přijde zákazník "z ulice" a firmou, která spíš uzavírá jednotlivé kontrakty. Ale nevím, jak to konkrétně funguje u GrSecurity.
Ono nakonec asi ani nemusí dojít na soud. V oblasti bezpečnosti hraje důvěra ještě větší roli než jinde, takže jakmile by se proslechlo, že provádějí něco takového, mohlo by je to klidně ve výsledku stát víc, než by tím získali (a třeba i existenci). Podívejte se na United Airlines, tam už asi taky přišli na to, že ani neprůstřelné přepravní podmínky napsané drahými právníky jim nezaručí, že si budou moci dělat co chtějí (už jen to mimosoudní vyrovnání je pravděpodobně vyšlo dráž, než kdyby ty své čtyři zaměstnance poslali samostatným letadlem, a škoda na pověsti je z dlouhodobého hlediska ještě větší průšvih).
To je právě otázka. Tohle se asi liší zemi od země, ale u nás to tak je - že nesmíte jen tak bezdůvodně odmítnout zákazníka. Pokud jako důvod odmítnutí uvedete předchozí porušení smlouvy tím, že zákazník kód šířil dál, sám máte problém, protože porušujete licenci.Hmm, a pokud někoho odmítnu, protože je to firma, která vyrábí zbraně/kácí pralesy/chová zvířata pro kožešinu/dělá produkt s DRM/šmíruje lidi, tak mám taky problém? To mám docela problém, protože jsou firmy, se kterými radši nechci nic mít, ale neumím to nijak legálně zdůvodnit, protože sice postupují naprosto legálně, ale jsou to mafie.
Pokud se bavime o pravnickem hledisku, je irelevantni co povazujes za "podstatu licence", ma smysl pracovat jenom s jejim celym textem.Přesně tenhle dementní právní pozitivismus je jednou z hlavních příčin toho, proč společnost v českém banánistánu jde do prdele! Naštěstí to ovšem ani v českém banánistánu neplatí, že platí jenom to, co je napsané, ale samozřejmě že z jakýchkoliv právních textů lze doložil s jakou intentcí byly napsány a tato intence _má_ právní relevanci.
Přesně tenhle dementní právní pozitivismus je jednou z hlavních příčin toho, proč společnost v českém banánistánu jde do prdele!Ja nejsem ze soucasneho pravniho systemu nejak nadseny. Co konkretne jde do prdele?
Naštěstí to ovšem ani v českém banánistánu neplatí, že platí jenom to, co je napsané, ale samozřejmě že z jakýchkoliv právních textů lze doložil s jakou intentcí byly napsány a tato intence _má_ právní relevanci.Zajimave. Je to nekde zdokumentovane?
Tenhle "právní spiritismus" (odvozeno od termínu "duch (vs. litera) zákona") se hodně diskutoval během "stávky" v České televizi. Pokud vím, přinejmenším Ústavní soud už v některých případech rozhodl v jasném rozporu se zněním zákona a zdůvodnil to tím, že se řídí jeho smyslem, ne psanou formulací. Konkrétní příklad vám ale z hlavy neřeknu.
Osobně nemám rád, když so podobné věci přehánějí, protože to ve výsledku spíš zvyšuje právní nejistotu, když se člověk nemůže spolehnout ani na to, co je v zákoně napsáno, a posouvá to právní systém ještě víc k modelu, kde vyhrává ten, kdo si může dovolit přesvědčivější (a tedy dražší) právníky. U ÚS se to snad dá ještě akceptovat, ale u soudů nižších (a zejména těch nejnižších) instancí bych tuhle duchařinu ve větším měřítku viděl dost nerad, už teď někteří soudci dokážou být tvůrčí až až.
Zajimave. Je to nekde zdokumentovane?"Naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity." (Pl. ÚS 33/97 a opakováno furt a furt dokola dalších dvacet let.)
Dát někomu software pod nějakou licencí, ale zároveň na něj dělat bububu, že pokud uplatní svoje práva, která mu licence dává, tak mu vypovíš smlouvu a už mu nikdy nic nedáš, to je prostě de facto krácení uživatele na právech která mu licence dává.Prodal jsem Pepovi a Frantovi software ve verzi 1.0. Software ve verzi 2.0 prodám jenom Frantovi (důvod proč jsem se tak rozhodl je podle mě irelevantní, je to můj software a nikomu není nic do toho, jestli si třeba při přijetí objednávky hodím kostkou a když padne liché číslo, tak ji hodím do koše). V čem je tam problém? To, že jsem kdysi prodal někomu verzi 1.0, znamená, že už teď nadosmrti budu muset nové verze dávat všem za stejných podmínek?
důvod proč jsem se tak rozhodl je podle mě irelevantnínení
je to můj software a nikomu není nic do toho, ...nemáš pravdu
Skoda, prevelika skoda, pouzival jsem to skrze hardened-sources dlouhou dobu a bez problemu. Ale naprosto chapu jejich duvody.