OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Byla vydána nová verze 1.56 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.56 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Tiskni
Sdílej:
Chromium vyuziva nativne uz cely HW pocitace a jeho obalovatko Electron tam nema co pokazit ci spomalitA ten overhead, ktery plyne z architektury a toho, ze se jadro prohlizece zneuziva jako graficky toolkit, se uz taky hardwarove akceleruje?
jeho obalovatko Electron tam nema co pokazit... Jediny rozdil od nativnich aplikaci je ve spotrebe pameti, protoze extra instance Chromia neco sezere. Ale dnes najit developera co nema masinu s minimalne 16GB RAM je rarita takze je to v cajku.Jadro Chromia samo od sebe nesezere 16GB RAM. Kde by tak mohl byt problem... Mimochodem, pred mnoha a mnoha lety jsem kvuli Eclipse upgradoval pamet na 256MB. Smutne je, ze dnesni IDE typu VS Code umi priblizne stejne, jsou priblizne stejne rychle a sezerou nasobne vic, jako IDE pred mnoha a mnoha lety.
Co se tyce javascriptu tak ten je dnes uz taky mile pred C-eckem, hlavne co se tyce bezpecnosti a stability.Tak a ted si to srovnej s libovolnym jinym jazykem, ktery bezi ve virtualnim stroji.
A ten overhead, ktery plyne z architektury a toho, ze se jadro prohlizece zneuziva jako graficky toolkit, se uz taky hardwarove akceleruje?
Nevim, jestli zrovna hardwarově, ale rozhodně ten overhead stále akceleruje...
Chromium vyuziva nativne uz cely HW pocitace a jeho obalovatko Electron tam nema co pokazit ci spomalit. Jediny rozdil od nativnich aplikaci je ve spotrebe pametiNaprostá pitomost. Rozdíl oproti nativním editorům je velmi obrovský, VS Code žere několikanásobně víc výkonu procesoru a GUI je líné a lagující na sebemenších souborech. Už jen proto je s tím utrpení pracovat a jediné, co se s tím dá dělat, je pořídit výkonnější stroj. Jinak ta technologie sama o sobě je z podstaty neopravitelná.