Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Byly zveřejněny výsledky letošní hackerské soutěže Pwn2Own. Webové prohlížeče Google Chrome (screenshot), Microsoft Internet Explorer i Mozilla Firefox byly prolomeny. Rozšíření prohlížečů Oracle Java, Adobe Flash i Adobe Reader jakbysmet. Hackeři si odnesou pěkné peníze. Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.
Tiskni
Sdílej:
Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.To se píše v kterém z těch odkazovanách článků? Já se dočetl pouze o Exploit techniques and bugs were responsibly disclosed to affected vendors. Mimochodem technika použitá k prolomení Chrome sandboxu mi přijde pekelně vypečená.
sandbox -X -t sandbox_web_t firefox
A Firefox muze tak akorat na net a jde znej tisknout, nic vic (tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..). Vse hlida SELinux na ktery asi moc exploitu nebude....
(tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..)<sarcasm>Ohromně praktické.</sarcasm>
Skvěle. Máme browsery které už jsou tak složité, že jsou non-stop děravé a v podstatě kdykoliv je prostřelí partička lidí na hackerské párty. A snažíme se těmi browsery cpát na desktopy pokud možno všechno, včetně emailu, práce s dokumenty, přístupu k informačním systémům, a dokonce hraní her. Katastrofickým příkladem je Google ChromeOS. Aplikace v browseru jsou sice pomalejší, jejich interface je hrozný a prakticky se nedá ovládat z klávesnice, v principu nemohou umět spoustu věcí, ale určitě to má i své výhody. Například děravé browsery i webové aplikace, závislost na připojení... Místo aby někdo zatáhnul za záchrannou brzdu a zařval "dost, takhle už to dál nejde, pojďme to celé opravit", tak se čím dál víc věcí překlápí do HTML a browserům se přidává další a další funkcionalita, bez ohledu na neopravené a nově vznikající chyby. Díky tomu se dostáváme do stádia, kdy pár tabů browseru spotřebuje GB paměti na to, co lokální aplikace umějí rychleji a pohodlněji s o dva řády nižší spotřebou paměti; u CPU je to podobné.