Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Byly zveřejněny výsledky letošní hackerské soutěže Pwn2Own. Webové prohlížeče Google Chrome (screenshot), Microsoft Internet Explorer i Mozilla Firefox byly prolomeny. Rozšíření prohlížečů Oracle Java, Adobe Flash i Adobe Reader jakbysmet. Hackeři si odnesou pěkné peníze. Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.
Tiskni
Sdílej:
Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.To se píše v kterém z těch odkazovanách článků? Já se dočetl pouze o Exploit techniques and bugs were responsibly disclosed to affected vendors. Mimochodem technika použitá k prolomení Chrome sandboxu mi přijde pekelně vypečená.
sandbox -X -t sandbox_web_t firefox
A Firefox muze tak akorat na net a jde znej tisknout, nic vic (tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..). Vse hlida SELinux na ktery asi moc exploitu nebude....
(tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..)<sarcasm>Ohromně praktické.</sarcasm>
Skvěle. Máme browsery které už jsou tak složité, že jsou non-stop děravé a v podstatě kdykoliv je prostřelí partička lidí na hackerské párty. A snažíme se těmi browsery cpát na desktopy pokud možno všechno, včetně emailu, práce s dokumenty, přístupu k informačním systémům, a dokonce hraní her. Katastrofickým příkladem je Google ChromeOS. Aplikace v browseru jsou sice pomalejší, jejich interface je hrozný a prakticky se nedá ovládat z klávesnice, v principu nemohou umět spoustu věcí, ale určitě to má i své výhody. Například děravé browsery i webové aplikace, závislost na připojení... Místo aby někdo zatáhnul za záchrannou brzdu a zařval "dost, takhle už to dál nejde, pojďme to celé opravit", tak se čím dál víc věcí překlápí do HTML a browserům se přidává další a další funkcionalita, bez ohledu na neopravené a nově vznikající chyby. Díky tomu se dostáváme do stádia, kdy pár tabů browseru spotřebuje GB paměti na to, co lokální aplikace umějí rychleji a pohodlněji s o dva řády nižší spotřebou paměti; u CPU je to podobné.