plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Byly zveřejněny výsledky letošní hackerské soutěže Pwn2Own. Webové prohlížeče Google Chrome (screenshot), Microsoft Internet Explorer i Mozilla Firefox byly prolomeny. Rozšíření prohlížečů Oracle Java, Adobe Flash i Adobe Reader jakbysmet. Hackeři si odnesou pěkné peníze. Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.
Tiskni
Sdílej:
8.3.2013 15:52
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
8.3.2013 19:42
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.To se píše v kterém z těch odkazovanách článků? Já se dočetl pouze o Exploit techniques and bugs were responsibly disclosed to affected vendors. Mimochodem technika použitá k prolomení Chrome sandboxu mi přijde pekelně vypečená.
8.3.2013 15:54
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
8.3.2013 16:37
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
8.3.2013 16:22
sandbox -X -t sandbox_web_t firefox
A Firefox muze tak akorat na net a jde znej tisknout, nic vic (tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..). Vse hlida SELinux na ktery asi moc exploitu nebude....
8.3.2013 20:36
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
(tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..)<sarcasm>Ohromně praktické.</sarcasm>
9.3.2013 07:09
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
8.3.2013 20:35
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Skvěle. Máme browsery které už jsou tak složité, že jsou non-stop děravé a v podstatě kdykoliv je prostřelí partička lidí na hackerské párty. A snažíme se těmi browsery cpát na desktopy pokud možno všechno, včetně emailu, práce s dokumenty, přístupu k informačním systémům, a dokonce hraní her. Katastrofickým příkladem je Google ChromeOS. Aplikace v browseru jsou sice pomalejší, jejich interface je hrozný a prakticky se nedá ovládat z klávesnice, v principu nemohou umět spoustu věcí, ale určitě to má i své výhody. Například děravé browsery i webové aplikace, závislost na připojení... Místo aby někdo zatáhnul za záchrannou brzdu a zařval "dost, takhle už to dál nejde, pojďme to celé opravit", tak se čím dál víc věcí překlápí do HTML a browserům se přidává další a další funkcionalita, bez ohledu na neopravené a nově vznikající chyby. Díky tomu se dostáváme do stádia, kdy pár tabů browseru spotřebuje GB paměti na to, co lokální aplikace umějí rychleji a pohodlněji s o dva řády nižší spotřebou paměti; u CPU je to podobné.