Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Byly zveřejněny výsledky letošní hackerské soutěže Pwn2Own. Webové prohlížeče Google Chrome (screenshot), Microsoft Internet Explorer i Mozilla Firefox byly prolomeny. Rozšíření prohlížečů Oracle Java, Adobe Flash i Adobe Reader jakbysmet. Hackeři si odnesou pěkné peníze. Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.
Tiskni
Sdílej:
Vývojáři, ale i řada uživatelů, pocit marnosti.To se píše v kterém z těch odkazovanách článků? Já se dočetl pouze o Exploit techniques and bugs were responsibly disclosed to affected vendors. Mimochodem technika použitá k prolomení Chrome sandboxu mi přijde pekelně vypečená.
sandbox -X -t sandbox_web_t firefox
A Firefox muze tak akorat na net a jde znej tisknout, nic vic (tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..). Vse hlida SELinux na ktery asi moc exploitu nebude....
(tj. nelze cist ci zapisovat soubory, stahovat cokoliv atd..)<sarcasm>Ohromně praktické.</sarcasm>
Skvěle. Máme browsery které už jsou tak složité, že jsou non-stop děravé a v podstatě kdykoliv je prostřelí partička lidí na hackerské párty. A snažíme se těmi browsery cpát na desktopy pokud možno všechno, včetně emailu, práce s dokumenty, přístupu k informačním systémům, a dokonce hraní her. Katastrofickým příkladem je Google ChromeOS. Aplikace v browseru jsou sice pomalejší, jejich interface je hrozný a prakticky se nedá ovládat z klávesnice, v principu nemohou umět spoustu věcí, ale určitě to má i své výhody. Například děravé browsery i webové aplikace, závislost na připojení... Místo aby někdo zatáhnul za záchrannou brzdu a zařval "dost, takhle už to dál nejde, pojďme to celé opravit", tak se čím dál víc věcí překlápí do HTML a browserům se přidává další a další funkcionalita, bez ohledu na neopravené a nově vznikající chyby. Díky tomu se dostáváme do stádia, kdy pár tabů browseru spotřebuje GB paměti na to, co lokální aplikace umějí rychleji a pohodlněji s o dva řády nižší spotřebou paměti; u CPU je to podobné.