Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tento týden vyjde první betaverze nového openSUSE 11.1 a začne také beta fáze vývoje Novellích produktů SLES a SLED 11 - na serveru news.opensuse.org se tak objevila výzva k testování všech těchto produktů. V případě testování openSUSE jediné, co musíte udělat, je stáhnout si patřičné ISO obrazy, nainstalovat distribuci a využívat bugzilly k hlášení problémů, na které narazíte. V případě zájmu o testování produktů produktů SLE byste měli kontaktovat Holgera Sickenberga, poslat mu pár informací o sobě a sami pak uvidíte jestli jste vhodní kandidáti na to, abyste testovali SLES a SLED.
Tiskni
Sdílej:
kde se díky komunitě testují a ověřují nové nápady. Co se osvědčí v OpenSUSE, bude jednou i ve SLENejde v tomhle náhodou Novell ještě dál a to tak, že SLE 11 je v podstatě zmražené oS 11.1 s menčím počtem balíčků a podporou až na 7 let?
While the products share a code base - and therefore testing of SUSE Linux Enterprise will benefit openSUSE in general - there are differences in package selection, workflow, and setup which require each product to be tested separately.[1]
To by chtělo se zeptat balíkářů, moje vědomosti v tomhle směru jsou bohužel omezené
Pokud vím, tak je to nějak takhle: Teoreticky je základ stejný, ale SLE je trochu jinak řízený, protože je pro jiné prostředí - je trochu konzervativnější, víc zaměřený na stabilitu; aby šlo poskytovat podporu tak dlouho, je potřeba si pro to připravit půdu. Trochu jiné je uživatelské prostředí, které se ladí víc do vážných barev (obrazně i doslova); je tam méně vizuálních bakchanálií, místo toho má být prostředí maximálně konzistentní a definované - prostě tak, aby to šlo nasadit na stovky a tisíce stanic ve firmě. Pak je tam několik věcí speciálně určených pro firemní sféru - nenáviděný ZMD je zrovna příklad aplikace, která na domácí stanici jenom škodí, ale při správě tisíců stanic to už dává smysl.
Tož nějak tak, obávám se, že jsem to moc nevysvětlil...
nenáviděný ZMD je zrovna příklad aplikace, která na domácí stanici jenom škodí, ale při správě tisíců stanic to už dává smysl.Já myslím, že špatně není koncept ZDM, jen ta jeho implementace v MONU byla svého času poněkud pomalejší (což nemusí být ani monem). Zypper je v c++ a taky byl do nedávna sakra pomalej.
Mně na zmd (kromě již zmíněné úděsné pomalosti) vadilo hlavně to, že jediná situace, kdy jsem si dokázal představit, že by mělo jeho nasazení smysl, by byla ta, že by běžel jen na jednom stroji v síti a všechny ostatní by ho využívaly (a nemusely spouštět vlastní), ale právě tímhle způsobem použít nešel (rugu a dalším klientům se nedalo říct, že mají používat zmd běžící na jiném počítači).