plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Počítačový systém Watson společnosti IBM se ve dnech 14. až 16. února 2011 utká se dvěma nejúspěšnějšími účastníky vědomostní soutěže Jeopardy! u nás známé jako Riskuj! (tisková zpráva). Včera byla zveřejněna video upoutávka. Watson poháněný Linuxem v přípravném kole vyhrál.
Tiskni
Sdílej:
... ze je schopen souperit s lidmi a vyhrat.mno, já bych řekl, že je to dost podstatné ... podívejme se třeba na šachové programy, nějaké použitelné byly snad v šedesátých letech, dost možná by dokázaly porazit třeba mě, ale velmistři nad nimi měli navrch až do přelomu tisíciletí, a teprv v posledních pár letech můžem říci, že stroje už člověka v šachu překonaly že někdo sestrojil stroj tak výkonný, že dokáže vyhrát nad nejlepším člověkem, nejen nad nýmandem jako jsem já, je úžasné ale že někdo napsal soft schopný soupeřit s lidmi a vyhrát, bylo ve své době neméně zajímavé a i když je to oboje víceméně stejně zajímavé, mezi těmito zprávami je propastný rozdíl - už jenom ten časový o nejméně dvě lidské generace nevím, jaká je historie Watsona, pokud se nebudem ohlížet na první expertní systémy a prvotní experimenty s rozpoznáváním řeči, tak se asi na ty dvě generace nedostaneme, ale pořád je to pro mě dost rozdílná informace, jestli jim to jenom "už nějak funguje", anebo jestli už je to tak vymakané, že to předčí lidské možnosti v daném oboru když to dotáhnu do absurdna, tak je to jako kdyby v 15. století hlásal titulek "přistáli jsme na Měsíci", a v textu bylo upřesněno, že program Apollo se plánuje až za cirka 500 let, a že zatím jenom Kolumbus přistál u břehů Indie, oprava Ameriky, oprava San Salvadoru ...
Titulek "Watson vyhrál v Jeopardy!" neříká, že Watson vyhrál "Jeopardy! The IBM Challenge". Titulek říká, že Watson vyhrál v Jeopardy!, myšleno jako typ vědomostí soutěže.Aha, to jen my hloupí jsme to nepochopili :).
dnes, zítra a pozítříkurnik, února, ne ledna, tak mě to dostalo, že už ani měsíce neznám
A tipl bych, že jak půjde vývoj dál, tak tyhle počítače v mozku budou čím dál tím schopnější ....I kdyby to bylo jinak v pohodě, tak co až ti HW v mozku zastará? Ten nemůžeš jen tak vyměnit. Jestli voperovávání počítačů do mozku (pro běžné účely, ne jako léčba) někdo myslí vážně, měl by se jít léčit. Já jsem zase vymyslel (když jsem něvěděl, co napsat do slohovky v češtině) že v budoucnosti si lidi budou moct mozek teleportovat a zjistit tak, co si myslí ostatní - dostal jsem za 5.
I kdyby to bylo jinak v pohodě, tak co až ti HW v mozku zastará? Ten nemůžeš jen tak vyměnit.Pokud se zařízení vhodně rozdělí na interface (vlastní zadrátování do mozku a mozek se nijak nemodernizuje) a výpočetní část, tak by pak stačilo jen odpojit jednu výpočetní část a nacpat tam jinou.
Jestli voperovávání počítačů do mozku (pro běžné účely, ne jako léčba) někdo myslí vážně, měl by se jít léčit.První pokusy o propojení elektroniky s nervy už jsou: http://en.wikipedia.org/wiki/Kevin_Warwick#Project_Cyborg - zatím ale ještě příliš primitivní. Lidem co přišli o nějakou končetinu by to mohlo pomoct aby měli protézu, co můžou ovládat. Léčba různých neurór např. by mohla být další aplikací. A další kandidát na nasazení by byla asi armáda (nacpou to třeba do pilotů a pokud získají tímhle rychlejší reakce, tak je to výhoda). A jakmile bude proces implantace mozkového počítače dost bezpečný, tak si to prostě některý lidi začnou pořizovat ...
Já jsem zase vymyslel (když jsem něvěděl, co napsat do slohovky v češtině) že v budoucnosti si lidi budou moct mozek teleportovat a zjistit tak, co si myslí ostatní - dostal jsem za 5.Čtení myšlenek by se asi líbilo tajným službám a policajtům. A nejen jim. Takže pokud to je technicky možné, tak to dříve nebo později půjde. I když asi ne teleportací mozku.
Ale pokud někdo vynalezne tuhle technologii a pokud bude poptávka (t.j. bude nějak užitečné mít v hlavě počítač), tak výrobce se vždycky najde ....To nepochybně. Vždycky by se ale mělo upřednostňovat řešení, které se do mozku neinstaluje. Ještě dlouho to IMHO nikdo nebude umět udělat slušně. Jestli se toho chytí dnešní firmy, tak pojem vendor lock-in a nekvalitní HW/SW nabude úplně nový rozměr.
Pokud např. člověk bude v některých profesích s tímhle počítačem v hlavě pracovat 2x lépe/rychleji než bez něj, tak to bude pro dost lidí velká motivace si to pořídít.Pokud to bude legální a to myslím ještě hodně dlouho nebude. Viz klonování lidí - v podstatě neškodná věc, ale prakticky všechny země to zakázaly, protože je to neopodstatněný umělý zásah do člověka.