Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Po více než třech a půl letech od představení v diskusním listu LKML (Linux Kernel Mailing List) byl WireGuard (Wikipedie), tj. software pro vytváření VPN tunelů, začleněn (commit) do upstream Linuxu (mainline).
Tiskni
Sdílej:
V druhom rade je to 4k kódu oproti 400k IPsec.
Tahle čísla z reklamních materiálů sice všichni pořád dokola papouškují, ale jsou realitě vzdálená natolik, že je to někde mezi lží a propagandou. Viz třeba nedávnou diskusi na rootu
Co se týká Linusova nadšení, jsem zvědav, jestli mu vydrží i poté, co bude s ohledem na návrh wireguardu třeba kvůli změně některého algoritmu přejít na novou, zpětně nekompatibilní verzi. Jestli potom dojde na oblíbené "don't break userspace".
Na Root sa dá diskutovať? :)
Lépe než tady, bohužel. Je to škoda, bývalo to naopak.
Njn, tak som naletel reklamnej kampani, dík za upresnenie. Mňa dosť presvedčil Linus, keď WireGuard vychvaľoval.
Já neříkám, že je wireguard špatný, to vůbec ne. Jen že je potřeba tu mediální masáž brát trochu s rezervou a že ten obrázek, jak přišel někdo geniální a napsal se setinou kódu řešení, které je ve všech ohledech daleko lepší než ta dosud používaná, je hodně zkreslený. Pro určitá použití má určitě wireguard výhodu v jednoduchosti, ale pro jiná nasazení jsou omezení, která jsou nevyhnutelným důsledkem právě té snahy o maximální jednoduchost, hodně limitující.