Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Minimální žádnou, od cca 10 mi to přijde ok. Jinak ctrl&+, ctrl&-, na český klávesnici to mam na noťasu pěkně po ruce.
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.
Já se zdržuju hlasování... Chybí mi tam:
To je pravda. Poslední dobou mě v médiích i v internetových diskusích překvapuje, kolik lidí dává odpověď, aniž by znali otázku.
Napadá mě vtipné přirovnání: Udělejme anketu Jakým objemem vody (přepočteno na den) zaléváte svou oblíbenou květinu? Vůbec se nezabývejme tím, zda je to kaktus nebo leknín a zda má v květináči sto gramů nebo sto kilogramů hlíny.
Takovou anketu lze udělat. Lze na ni bohužel i odpovědět - podobně jako zde. Je to jako mít dlouhý vektor a udat jen jednu jeho složku. Někdy to má rozumný smysl (tloušťka mobilního telefonu), jindy ne (velikost fontu).
Ten pojem je přesně definovaný pouze pro papír a tisk. U zobrazovací techniky je situace složitá. Existují displaye se stejnou úhlopříčkou a jiným absolutním rozlišením. Tudíž mají různé rozlišení v ppi (pixels per inch).
Druhý problém je korekce rozlišení v X-serveru. V sekci Monitor je položka DisplaySize, která tuto hodnotu udává. Nastavením rozměrů lze podstatným způsobem ovlivnit velikost fontů.
Je mi jasné, že typografický bod je naprosto přesně definovaná jednotka, ale vsadil bych se, že minimálně 80% displejů je nastaveno tak, že mají odchylku větší než 20% od správných rozměrů typografického bodu.
Ten pojem je přesně definovaný pouze pro papír a tisk. U zobrazovací techniky je situace složitá. Existují displaye se stejnou úhlopříčkou a jiným absolutním rozlišením. Tudíž mají různé rozlišení v ppi (pixels per inch).
A ted si predstavte, ze ma tiskarnu jehlickovou, ktera v jednom smeru ma 180 dpi, a tiskarnu laserovou, ktera ma 600 dpi. Obe pritom tisknou na stejne velky papir. Obe techniky tisku sestavuji obraz z vice mene diskretnich pixelu.
Kde vidite rozil mezi tiskarnou a monitorem?
Druhý problém je korekce rozlišení v X-serveru. V sekci Monitor je položka DisplaySize, která tuto hodnotu udává. Nastavením rozměrů lze podstatným způsobem ovlivnit velikost fontů.
Ne jen fontu, jakekoliv grafiky, ktera se snazi dodrzovat absolutni delky. Stale nevidim nic spatneho na moznosti kalibrace zobrazovaci jednotky.
Je mi jasné, že typografický bod je naprosto přesně definovaná jednotka, ale vsadil bych se, že minimálně 80% displejů je nastaveno tak, že mají odchylku větší než 20% od správných rozměrů typografického bodu.
A ted jeste tu pohadku o dostatecne rozdilnem dpi (vizte CSS specifikaci a plamenne diskuze) ;)
dimensions: 1400x1050 pixels (301x232 millimeters) resolution: 118x115 dots per inch
2πe.
Tiskni
Sdílej: